Umírá se jen dvakrát

Film síce získal cenu poroty v Montreali 1985 a 8 nominácií na francúzskych César Awards 1986 (nakoniec dostal ocenenie iba za kameru), ale je to dnes už úplne zabudnuteľný film, ktorý už nemá čo ponúknuť. Je mi jasné, že v polke 80. rokov boli incestný vzťah a podivné sexuálne praktiky mierne šokujúce a mohli diváka prekvapiť, no dnes už je to len slabý odvar bežnej seriálovej produkcie. Formálna stránka utrpela ešte viac - skôr to vyzerá na štúdiový televízny počin a nie na kinofilm. Farby vybledlé, tempo pomalé, záver fádny. Jediné, čo stojí za povšimnutie je výkon Michela Serraulta, ktorý zahral atypického vyšetrovateľa naozaj chutne. Ináč bieda. Tešili sme sa na poriadny noir, no dostali sme chladnú kašu - odporúčam radšej nejaký poriadny kúsok z americkej produkcie, hoc aj zo 40. rokov. (31.07.2016)

Jak je u dobrých francouzských krimi už skoro tradicí nejedná se o typickou mainstreamovou produkci (proto také není důvod nechat se odradit zdejším hodnocením „v modré“). _____I přes svou francouzskou specifičnost si film zachovává charakteristické post-noirové prvky mých oblíbených 80. let. Nechybí tu novou vlnou feminismu inspirovaná antihrdinka - svobodomyslná až démonická femme fatale Charlotte Rampling nabízející francouzský šarm v anglickém podání (docela odvážně – kam se hrabe antihrdinka ze soudobého stylově zpřízněného a mnohem známějšího Základního instinktu). _____Že je Michel Serrault skvělý herec je jasné, že je méně známou postavou než hrdinové new wave noirových klasik (Delon, Belmondo) je také jasné, ale vůbec to neznamená že by byl Serrault pro hlavní "hardboiled school" postavu inspektora pouze dobrou volbou, role chladnokrevně postupujícího policisty mu perfektně sedla. _____Jacques Deray natočil v jeho tvorbě možná trochu nedoceněné kriminální drama, nicméně je to noir revival jak vyšitý a francouzská filmová paráda! (11.07.2016)

Se vší nevyzpytatelností, zanechaný otisk rtěnky v číši smyslnosti. Žhnoucí plameny dráždivosti, žárlivé rýhy zakázané vášnivosti. Zavadil o kramflek. Zavaž mi střevíček. Přítulná kočka Charlotte Rampling našlapuje, drápky škrábe, svůdně hryže do mužské tváře. Ozývá se její chůze. Atraktivní krok. Uzřít nemravnou rafinovanost. Na zdi fotografie flirtující, pohled vyzývající, zrcadlí se zastřenost z dávných dob. Mystérium dámských stop. A její hlas. Prověřený motivem tah. Vábí do své náruče mužův hlad. Ona příčina, pověstná to žena, nestydatá dáma noci - kořist, oběť, odměna? Něco za něco. Pohleď do našeho lože. Odkryté in flagranti šapitó. Je jen má, je jen moje. Přerušené tajemství nás přitahuje. Hra na pravdu v erotických tenatech. Pohnut myslí, posedlý fanatik opěvované královny krásy. Její zrádná duše a tělo svírá mužům hrdlo. Mám svého pachatele, ale je mi tak nějak mdlo. (27.10.2015)

50% - Michel Serrault patří k mým oblíbencům od doby, co v TV běžel seriál Dobrý den, pane Offenbachu. Tahle kriminálka mě ale příliš nenadchla. Vraha známe prakticky od začátku, však se taky sám drze přizná, jak by řekl Cimrman, takže jde jen o to mu to nějak dokázat. M. S. je sice vynikající, ale na víc než tři hvězdičky to není. (27.10.2015)

Reziser Jacques Deray /Tri muzi na Zabiti, Flic Story/ natocil len priemerny film, ktoremu zufalo chyba strhujucejsie tempo alebo nejaky okamih, ktory by stal za zapamatanie si. Michel Serrault /Svedek, preparez vos Mouchoirs/ sa ulohy zhostil dobre, ale nuda zas dostala neprimerane vela priestoru, skoda. Potencial to malo, ale v konecnom dosledku film ulietava do prazdnoty : 60 % (27.10.2015)