poster

Bídníci

  • Francie

    Les Misérables

  • angličtina

    Les Misérables

Drama / Historický

Francie, 1934, 305 min

  • mortak
    ****

    V roce 1934 se málokdo z širších vrstev, natož z chudiny, dokázal prokousat mnohosetstránkovou knihou, ve které Hugo prokládá děj filosofickými úvahami, historickými exkursy a sociologickým pozorováním. Film měl fungovat především jako osvěta, předkládající literární zlato Francie širokým masám. Můžeme mu vytýkat mnohé: Baurovu zdlouhavou exhibici v roli nepravého Valjeana (natahující neuměrně první díl) či heroizaci vzbouřenců (zdá se, že hlavní dovedností revolucionáře je operní zpěv na barikádě), při které se potlačuje Hugův realismus (otec vztyčující vlajku na barikádě má v knize přesně propracovanou charakteristiku). Na druhé straně zaujme "reportérská" ruční kamera při revoluci, až expresionistické snímání situací v domě, kde bydlí Marius a Thenadier, či stylizace Cosetty do hloupé a rozmazlené fifiny (scéna v Luxemburské zahradě). I hlavní myšlenka je dobře vyjádřena: Starý zákon - Javert - tedy vláda trestu proti Novému zákonu - Valjean - odpuštění a nový život. A potěší i čistá a jednoduchá francouzština, kterou je radost poslouchat.(5.6.2009)

  • StaryMech
    ****

    Hotový zápas Titánů, jednoho z masa a kostí a druhého z kamene, otvírá Bernardovo velkolepé melodrama podle Huga ; následuje kromě jiného Karkulčina cesta lesem (scénu prý o pár let později napodobil Disney ve "Sněhurce a sedmi trpaslících"), rvačky a revoluce točené z ruky a Titánova cesta kanály s Karkulčiným milým na zádech. Pětihodinovému dílu (při premiéře se tři samostatné části promítaly zároveň v různých kinech ; celek bylo možno zhlédnout za jediný den) vládne šerosvit, neúcta k vertikálám a horizontálám, vpravdě homérská zevrubnost líčení (ty čmáranice na zdech předměstských barabizen !) a dodnes nepřekonaný Harry Baur, jehož Valjeana ani nenapadne zpívat - proč taky. Pár taktů střídmě nasazované Honeggerovy hudby vydá za celý Hooperův muzikál.(14.3.2016)

  • Arequipa
    ****

    Už je to více než 10 let, co jsem přečetl fantastickou knihu a s podivem teprve nyní jsem si našel čas shlédnout první adaptaci. Dle počtu hodnocení je evidentně ve stínu slavnějích verzí. Já toho ale moc vytknout nemůžu. Stopáž je vražedná a možná dost lidí odradí, ale uteče to rychleji, než se zdá. Film nemá žádné závratné tempo, ale rozhodně se nedá říct, že se vleče. Pořád se něco děje, všechny fragmenty do sebe krásně zapadají. Ono také zfilmovat rozsáhlý román bez vynechání důležitých pasáží je kumšt. Hercům logicky vévodí výborní představitelé Valjeana a Javerta. Momenty, kdy jsou oba na scéně, jsou vrcholné pasáže filmu. Jejich vztah neskutečně graduje, až k pro někoho možná překvapivému konci. Až se dostanu k jiným adaptací, pokusím se o porovnání. Za tuto verzi silné čtyři.(25.7.2011)

  • Snorlax
    *****

    Naprosto nechápu, jak je možné, že se mezi tak skvělou a výborně hrající partu vloudily představitelky Fantiny a dospělé Cosetty. Obě měly velmi chudobný herecký rejstřík a v něm dvě polohy, afekt a ještě větší afekt. Obě děti, jak Cosette tak Gavroche, byly velmi dobré. Škoda, že se ty dvě čůzy od nich něco nepřiučily. Výborná byla i Demazis coby Eponina, z mírně nudného Vanelova Javerta se postupně vyklubal jeden z nejodpornějších Javertů světové kinematografie. Ocenění si zaslouží hudba i kamera. Nejblíže tomuto zpracování má Hosseinovo z roku 1982, akcentuje stejné detaily, hodně se věnuje bitvě na barikádě a vše soustředí na hlavního hrdinu. Musím konstatovat, že i v tomto případě je to velice dobře. Baur byl opravdu vynikající a svým výkonem setřel i pachuť z omylu při výběru představitelek dvou hlavních ženských postav. S každým novým jménem Jeana Valjeana byl před kamerou nový Baur, Baur velmi silný v kramflecích a ovládající celou scénu.(21.1.2015)

  • kinderman
    *****

    Velkoryse pojatá hugovská adaptace Bídníků (společnost Pathé tento román převáděla na filmové plátno od roku 1912 téměř pravidelně) R.Bernarda nechává své další následovnice v hlubokém stínu, počínaje robustním hereckým výkonem H.Baura v roli Jeana Valjeana, přes zachování všech důležitých postav včetně jejich vzájemných vztahů až po bravurní inscenování počátku revolučních událostí roku 1832 (na barikádách to pak už místy vypadá trochu strnule). Škoda, že tyto sekvence nestudoval O.Vávra, než se o něco podobného pokusil s chabým výsledkem ve finále své Filosofské historie. Jediným rušivějším momentem je přehrávání představitelky šestnáctileté Cosetty, zato holčička, která ji hraje jako osmiletou, vám možná vyrve slzu z oka.(3.5.2009)

  • Jean Servais

  • - Premiéra filmu: 9.2.1934 - do kin uveden společností Pathé-Natan. (mahler)

  • - Film je rozdělen do tří částí - Part One: Une tempete sous un crâne (Tempest in a Skull), Part Two: Les Thénardier (The Thenardiers), Part Three: Liberté, liberté chérie (Freedom, dear Freedom). (mahler)