Bandité v Miláně

Bandité v Miláně jsou bez pochyby základní kámen žánru poliziotteschi. O tom není pochyb a rozhodně šlo ve své době o velmi povedený film. Nicméně rozkolísanost filmu, která spočívá v reportážně stylizované rekonstrukci a akční složce, tříští film do nesourodého celku. Film tak osciluje mezi dvěma polohami, které ve výsledku sráží celkový dojem a kompaktnost filmu.... (03.05.2016)

Už úvodní cca čtvrthodinová pasáž je plná nápadů a dynamická - flashforward konce lupičské bandy je nám předložen jako flashback vzpomínajícího vypravěče/ detektiva, který zároveň formou interview podá obecné informace o růstu zločnnosti v Miláně (např. filmově zajímavou formou myšlených rekonstrukcí typologický případů, jež detektiv jen komentuje voice-overem, které nakonec doplní skutečná rekonstrukce, na níž je osobně přítomen). Do tohoto rychle se míhajícího úvodu jsou vkládány ony flashbacky (vlastně flashforwardy), díky sledování paniky Miláňanů divák zprvu netuší, jakou linii příběhu bude sledovat, až nakonec vykrystalizuje hlavní příběhová osa. Ta je již vyprávěna konvenčně a je zajímavé (ať již to považujete za klad či zápor), že v závěru se k dokumentárnímu stylu vůbec nenavrátíme. Dino De Laurentiis vždy uměl sehnat a zde také sehnal dostatek peněz, takže davové a akční scény rozhodně nedělají ostudu, naopak. (17.10.2014)

Jeden z těch lepších zástupců ´poliziotteschi´ žánru. Ta polodokumentární forma, která převažuje zejména v 1.půli filmu, dodává ději punc autenticity a osobitosti, kterou jsem v žádném jiném filmu tohoto žánru, tak populárnímu v 60. a 70. letech, nezaznamenal. Ze začátku je to taková představovačka hlavních aktérů, banditů a policistů, nezúčastněně doprovázena hlasem vypravěče, aby se pak spustilo zhruba dvacetiminutové akční inferno, s výbornou automobilovou honičkou, jejíž jedinou slabinou je nerealističnost, kdy si kulky vypálené z bezprostřední blízkosti jen málokdy najdou svůj cíl. Samotný konec, s hrozivým smíchem Volontého, je výborný. Mimochodem Gian Maria Volonté byl herecký chameleon, který tak protikladné role – gangstery, policisty a soudce – střídal s neobyčejnou lehkostí a uvěřitelností. Naproti tomu slabinou filmu je jednoznačně postava policejního komisaře, nevěrohodně zahraná, hodně na sílu chtěná macho figurka s nerozlučným cigárem v hubě. Tohle se Tomasovi Milianovi, jindy výbornému herci, moc nepovedlo. (18.01.2016)

Bravo..toto je jeden z nej taliánských gangsterských filmů jaký jsem doposud viděl! První dojmy? Neuvěřitelné, nekonvenční, šokující, akční. Precizní příprava na přepadení banky, samotné šokující přepadení a poté několikaminutové automobilové opravdu dravé policejní nahánění zločinců centrem Milána, které mělo za následek nejen mnoho nabouraných aut, rozbitých výloh, ale nejméně i tucet nevinných civilistů. Davové scény, všudepřítomný chaos, bezdůvodné násilí, rukojmí, nasupení lidé, kteří by pomalu lynčovali viníky, druhořadé postavy (např. mladý sportovec, který právě vyjde z metra a zrovna se ocitne v nepravou chvíli na nepravém místě), neuvěřitelné detaily a drobnosti. Naprosto skvělé realistické eurocrimi natočené v jakémsi polodokumentárním stylu, které položilo základy (viz třeba ještě Gangster 70) pozdějších již zcela ryzích 70' poliziotteschi exploitation filmů (72-80). Gangster Gian Maria Volonté ve formě, zde se svým kumpány, z níž vynikl ještě mladý Ray Lovelock, opravdu zabodoval. Další mlaďoch Tomas Milian jako ctižádostivý komisário mile překvapil, na svou pravou chvíli v daném subžánru si však musel ještě nějaký ten čas počkat. Závěr je, jak píše mimac v diskuzi, opravdu silný, do akce jsou zapojeny celé policejní oddíly z Milána, psi, vrtulník a veškerá technika, zločinci prchají, ale ten úplný konec jsem si představoval přece jen trochu jinak. No, je to na každém z vás, kdo se k tomu jak postaví. Toto muselo zcela jistě ovlivnit práce jak od Scorseseho, tak i Tarantina a dalších borců z Hoollywoodu. Komentář zde jako třetí v pořadí... (03.02.2010)

Zklámání a to veliké, začnu od konce a potvrdím, že ten je parádní a po zádech mi přeběhl mráz, ale kdybych tušil, že taková scéna bude jenom na konci, na film bych se vůbec nedíval. Zbytek je totiž dost ukecané krimi, které je obohaceno o dokumentární – retrospektivní pohledy s vypravěčem. V podstatě je tu jen pár vloupaček do bank, několik mrtvých a svým způsobem to jisté krutý film je, neboť umírají především nevinní lidé, tentokrát mne to ale nechalo naprosto chladným. (09.04.2011)