Indagine su un cittadino al di sopra di ogni sospetto
Investigation of a Citizen Above Suspicion
Nezvyčajné vyšetrovanie
Režie:
Elio PetriKamera:
Luigi KuveillerHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Gian Maria Volonté, Florinda Bolkan, Arturo Dominici, Gianfranco Barra, Vincenzo Falanga, Salvo Randone, Massimo Foschi, Roberto Bonanni, Alfonso Giganti (více)Obsahy(1)
Šéf římského detektivního oddělení vražd je mocný člověk. Ale to, co následovalo po oslavě jeho povýšení, nemohou zamaskovat ani ti nejmocnější. Nebo je snad realita jiná? Muž, kterému nikdo neřekne jinak než Inspektor a kterého vynikajícím způsobem ztvárnil Gian Maria Volonte, se hned po večírku odebral za svojí milenkou a zcela v poklidu a bez emocí jí prořízl hrdlo. Stejně klidně pak odešel. Byl totiž přesvědčený, že jeho nikdo nikdy nebude podezírat. Že on je ten, který stojí nad zákonem. A celý čin vlastně spáchal jen proto, aby mohl světu dokázat, kdo mu skutečně vládne. Dokonce na místě činu zanechal i stopy, přímo vedoucí k jeho osobě, s jistotou, že se mu nemůže nic stát a že vina padne na někoho jiného. A bohužel měl pravdu. Skrze vysoce ceněné italské drama se režisér Elio Petri stal v roce 1970 veřejným žalobcem proti korupci a elitářství mocných ve své zemi a jeho hlas se hlasitě rozezněl po celém světě. Krom Oscara pro nejlepší cizojazyčný film, snímek nakonec obdržel také hned dvě ceny na festivalu v Cannes a dva Davidy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (86)
Podivné vyšetřování je vynikajícím filmovým ztvárněním korupce a zneužití postavení. Příběh téměř "kafkovský" (ve finále je dokonce citován) velmi zneklidňujícím způsobem přesahuje do vysokých pater italské společnosti a dal by se označit za přímou metaforu tehdejších politických poměrů v Itálii. Tím se však stává aktuálním i dnes. Elio Petri, režisér se sociálně-politickým cítěním, natočil v 70. letech celou řadu velmi zajímavých filmů, které se více či méně vyjadřovaly k politickým a společenským poměrům v Itálii - za všechno jmenuji slavný snímek Dělnická třída jde do ráje. V Podivném vyšetřování však zašel zřejmě vůbec nejdále a kromě výrazné alegorie natočil také skvělé detektivní drama, přičemž vrahem je sám detektiv - v tomto případě vrcholný policejní inspektor, mimořádně ztvárněný Gianem Mariem Volontém. Volontého sólový výkon je výstřední, chvílemi snad až příliš, přesto však dokáže v divákovi snadno probudit mrazivý pocit strachu a napětí. Stále nejistou a těžce předvídatelnou zápletku perfektně doplňuje Morriconeho hudba, která by se v tomto případě dala označit za malý, přesto neuvěřitelně působivý experiment. Závěr filmu se nese v poměrně depresivním duchu. Z mého pohledu je Podivné vyšetřování dobrý film, možná trochu pomalejší na to, o čem vypráví, přesto dokáže zaujmout a hlavně má co říct i dnes. 7,5/10. ()
ocenenia : Oscar 1971 - Najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1970 - Špeciálna veľká cena poroty, Cena FIPRESCI ()
Taliansku kinematografiu mylujem, a presne tento film mi opat zasmakoval. Vyborny pribeh o policajnom inspektorovi, ktory spachal chladnokrvnu vrazdu, ba dokonca nechal po sebe stopy veduce k jeho osobe a bol si pri tom stopercentne isty, ze sa mu nic nemoze stat. Nasledne rozbehnute policajne vysetrovanie dokonca vedie k inej osobe nez k samotnemu inspektorovi. Rezia Elia Petri je vyborna, a hoci ma film v strede dost nudy, zaver to bohate vynahradi. Hudba Ennia Morriconeho je vyborna. 85 % ()
Zajímavý film z Italského prostředí, námět dobrý, mafiánské pozadí, politické a mocenské rouhání. Mnohdy mi vadily dlouhé scény, které byly poněkud nudné, ani snaha o detail mě příliš nenadchla. Nicméně oceňuji pojetí filmu jako celku, že jsou vidět veškeré neduhy společnosti a pokud máte trošku moc, zametete pod koberec i vraždu. ()
Delší pobyt ve střižně by tomu rozhodne neuškodil, ale to je tak to jediné, co se mi trochu nelíbilo. Zbytek tvoří parádní příběh, který je samozřejmě aktuální i dnes, kde moc a funkce znamená všechno. K tomu parádní herci a režie, takže ve výsledku moc dobrá detektivka. 80% ()
28. Zlatý Glóbus za rok 1970 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Itálie ()
Jeden z nejlepsich scenaru, ktery kdy vznikl. Uzasna myslenka a kritika systemu. Verim, ze kdyby si tvurci jeste vice s dejem a dialogy pohrali, byl by to jeden z nejlepsich filmu vubec. Skvely herecky vykon Volonteho v roli chladnokrevneho inspektora. Pozornost zaslouzi i tradicne vyborna hudba Morriconeho. ()
Psychopat u moci. ()
Odvážný italský mindfuck, jemuž dominuje perfektní Gian Maria Volonté a jako vždy luxusní soundtrack od Morriconeho, který jsem měl tu čest slyšet naživo. Nebýt silného zážitku z koncertu, nejspíše bych se o tomto filmu nikdy nedozvěděl. ()
Hodne zvlastni a v mnoha smerech zajimavy film, Volonteho upoceny oblicej me bude strasit jeste dlouho... :) Slusna kritika spolecnosti, politiky a s ni spojene korupce, velka porce ironie a jedno prorizle hrdlo... bla bla, to se musi videt... Hodne vyrazna muzika by bozsky Ennio tomu dodava grady... ()
Já, my jsme hra/na/ zákona. Suverénní, nedotknutelný, nepolapitelný. Holedbající se, loutkář arogance. Chráněný kabátcem funkce, veřejný sodomita moci. Paví, pravý ďábelský charakter, nepostižitelný křivicí. ()
Film nastavuje zrcadlo, řekl by Smoljak. Dost kruté zrcadlo. Mám-li moc, můžu kohokoliv zabít. Nejsem zvyklý, že by toto vznikalo už 70's. Po roce 90 jistě. Snad to není pravda.... ()
Volonté v exhibici své živelnosti. Vysoký policejní důstojník ovládající všechno a všechny. Rychlá ukřičená italština provází celým filmem, jako by všichni herci byli pouliční prodavači zmrzliny, nebo uvaděči v cirkuse a dodává filmu švih a spád. ()
Elio Petri překonal sám sebe a natočil brutální obžalobu arogance moci a pocitu beztrestnosti italských autorit. Ty ve snímku reprezentuje Gian Maria Volonté v roli policejního komisaře opilého svým postavením a strachem jenž rozsévá mezi své podřízené i obyčejné lidi. Postupem času už zřejmě definitivně podlehl iluzi o své nedotknutelnosti a vyměnil poslání boje proti zločinu, za křížové tažení za potlačením všeho správného a svobodného. Dokonce zašel tak daleko, že zabil svou milenku a na místě zanechal stopy vedoucí k němu, s hlubokou sebedůvěrou v to že se dokáže vyhnout všem podezřením a obviněním. Hypnotický Volontého výkon kdy přeblikává mezi drsným macho uctívajícím jen sám sebe, kvazi fašistickým diktátorem přesvědčeným o své výjimečnosti a vnitřně zmateným člověkem se sebezničujícími sklony doslova bere dech. Nepřiznaným vrcholem filmu je pro mě projev před nastoupeným policejním sborem, kde naplno vynikne jeho uchvacující herectví a bohatá psychika ztvárněné postavy. Režisérovy názory jsou bytostně černobílé, což snímku v mých očích trochu škodí. Naivní levicovost je ještě snesitelná, ale nešlo se ubránit myšlenkám na tehdejší Československo kde zrovna vrcholila normalizace a kam by se podobný příběh hodil víc. Pokud by z něho ovšem vznikl film, tak by nezískal Oscara, ale skončil by na dvacet let v trezoru. ()
Naprosto úžasný a fascinující snímek! Volonté tu exceluje a režisér se naprosto překonal. Jde zřejmě o Petriho nejlepší film. Mám také pocit, že Paolo Sorrentino byl coby tvůrce politických dramat inspirován právě tímto snímkem. 94% hvězdiček ()
Zajímavý příběh policejního komisaře, který sám spáchá vraždu a pak se z všech sil snaží přesvědčit ostatní, že on je tím vrahem. Volonté byl pěkně slizskej ()
Toto vyšetrovanie nie je nezvyčajné, ale je úplne zvrátené. Zvrátenejší vo svojom sebavedomí bol asi len Spalovač mrtvol. Je to prudké, je to vtipné, a dalo by sa na tom nasmiať, keby tam nebola tá podoba. Podoba s policajnou situáciou aj u nás v ostatných rokoch, a sebavedomím, s akou nás presviedčajú, že aj prichytenie pri čine nie je dôkaz a skutok sa nestal. Teda až na ten koniec, kde podoba končí, ale iba čiastočne, a to opojenie mocou až do úplného šialenstva je perfektné. Morricone si tradične vystačil s jedným hudobným motívom, pretože hlavná postava je len jedna a tými pár tónmi nám pekne brnká na nervy. –––– Jak mě zavraždíš tentokrát? – Dneska ti podříznu hrdlo. –––– Kdo jiný by to mohl být? Zloděj nebo policajt. –––– Vidíš, nakonec jsme si my, policisti, a zločinci navzájem podobni. Ve slovech, ve zvycích, a někdy dokonce i v činech. –––– Jen jeď na červenou, ty přeci můžeš! ()
Tak tohle jsem cele nejak nepobral, to se holt nekdy stane. Film, ktery mi nebyl nicim sympaticky, a postavy/dej/pribeh mi byl de facto uplne jedno... . Potesila Florinda svou kratickou ucasti. Jinak se tam porad jen mluvi a mluvi a mluvi... ()
"The people are minor and, therefore, we have no choice but to repress: The repression is our vaccine!" ()
Blázniví Taliáni a ještě k tomu oscaroví? Ano, prosím! ()