The Moor's Head
Režie:
Paulus MankerScénář:
Michael HanekeKamera:
Walter KindlerHrají:
Gert Voss, Angela Winkler, Leni Tanzer, Oona Solomon, Michael Greiling, Bert Oberdorfer, Rosalinde Renn, Heinrich Herki, Hilde Sochor, Manuel LöfflerObsahy(1)
Psychotriler z pera Michaela Hanekeho rozpráva o otcovi rodiny, ktorý postupne upadá do stavu šialenstva. Georg (Gert Voss) je spočiatku šťastný a spokojný. Jeho život však naruší správa o nehode v chemičke v okolí. Onedlho ho začnú trápiť hrôzostrašné halucinácie a fóbia zo znečisteného ovzdušia. Po nezdarenom pokuse presťahovať sa ďaleko od civilizácie podnikne šialený plán premeny ich domácnosti na farmu. To neznesie jeho manželka s deťmi a začína sa pravý domáci teror. (ash99)
(více)Recenze (6)
Haneke snuje, a/nebo vyhledává usnuté nebo zasuté, běžné, a mnoho až banální příběhy. Vždycky však k nim ještě něco přidá, něco čímž překročí jakousi mez pomyslna, něco, co už nechceme akceptovat, něco, co nám připadá bláznivé až šílené. Není důvod, proč bychom měli mít rádi Sedmý kontinent nebo Funny Games a neměli mít rádi Mouřenínovu hlavu. A nebo Pianistku. Jde vždycky o stejný postup, stejnou metodu a stejnou rezonanci, kterou v nás vzbuzuje. Kdy se dostaneme tam, kde je nyní Haneke, a kde bude Haneke, až se dostaneme tam, kde je dnes? Hanekeho řešení nejsou krátkodobá, i když jednou nohou trčí v minulosti, jeho druhá noha prohmatává dosud neprobádaný terén. Haneke je výzkumník, Georg v tomto filmu je také výzkumník. Možná, že jejich výzkumy nikam nevedou. Ale i August Strindberg vydechoval kouř do vody, aby získal zlato. A i když se mu nepodařilo toto, podařilo se mu mnohé u onoho... A tak raději neusuďme, dokud příběh není u konce. A kdy bude? Možná je otázka důležitější, než celý příběh.... Ale podívejme se na to ještě z jiné stránky, před pozadím Lessingova citátu: "Wer über gewisse Dinge den Verstand nicht verliert, der hat keinen zu verlieren (Kdo za určitých okolností neztratí rozum, ten žádný rozum nemá)": Vybudovat si rostlinou a živočišnou bio (?) výrobu kdekoli, v podstatě ani ve městě nebo v bytě, nepředstavuje zřejmě (a dnes ještě méně než před 20 lety) nic abnormálního. Místo čumění na bednu může muž sklízet úrodu a děti čistit kotce. Ale co žena? Mužova posedlost je iracionální, ale jakou kvalitu má posedlost ženy? Muž, jehož všechny pokusy (nezapomeňme na návštěvu statku) a snahy končí ve slepé uličce, a po posledním stejně neúspěšném pokusu o smír, vybíjí svoji agresivitu na nevinných zvířátkách a sobě samém.... Dalším pozadím může být utopie: Georgův projekt by v reálných podmínkách stejně neměl moc naděje na úspěch. Sice mluví o tom, že jediné, co dosud nevyřešil je kontaminovaný vzduch, ale nehledě na to, že v jeho sterilních a aseptických podmínkách může vyrůst sotva co zdravého, není jeho vyživovací systém komplexní; co je hospodářství bez krávy nebo alespoň kozy (mléko, jogurty, sýry atd.)... A naposled. na pozadí sebe sama: Před 17 lety jsem od strýce dostal domek na venkově. Postupně jsem si tam vybudoval zahradu s pracovní (jsem překladatel) i odpočinkovou, okrasnou i užitkovou zónou, pro mléko chodím ke Králům do Vysokého, pro vejce k Bartoňůmna Veselíčko, pro maso ke Švomům do Jam a pro chleba ke Krejčím do Borové, obilí a brambory dostávám jako deputát za pronajatá pole. Možná i Georg si to tak nějak představoval. Nesměl by ovšem mít na nohou onu obrovskou kouli. ()
Z tohto sa napokon ten sľubovaný horor nevykľul. Obyčajná rodinná dráma s prvkami psychologického thrilleru o tatíkovi, ktorému rupne v bedni. Je totiž paranoik a má fóbiu zo znečisteného ovzdušia, a keďže jeho polovička v prírode žiť nechce, tak sa rozhodne, že si prírodu vezme k sebe domov. Žiaľ, trištvrtinu filmu sledujeme ich vzťahy a to, ako si otecko stavia v byte malú farmu. Nuda, fakt som pri tom zaspával, tá stopáž je úplne šialená, a aj keď nápad nepovažujem za úplne zlý, nevyťažili z toho ani desať percent čo mohli. Najviac ma vlastne pobavil manželkin výraz tváre, keď vkročila do toho bytu. Očividne sa neplánovala stať farmárkou, takže to pokračuje vo family-terror rytme. Pre mňa to však prišlo neskoro. Najviac na celom filme oceňujem herecké výkony dvoch hlavných predstaviteľov. ()
Já jsem popravdě celkem rád, že tu ten film není moc známý, protože kdyby byl, tak se obávám, že se tu v komentářích hnedka objeví několik echt toxických uživatelů, kteří v tom budou hledat neexistující paralely a nadávat, jak to hrdě podporuje názor, s kterým bytostně nesouhlasí a přitom si neuvědomují, že ten film je úplně o něčem jiném. Víc neutrálně bych to asi napsat nedokázal, ale snad bude pochopitelné, co tím zhruba myslím, protože tenhle film je geniální obraz toho, jak neustálé sledování zpráv člověka může totálně zdeptat a že média mají tak velkou moc, že si ji ani neuvědomují a že všechno podávat co nejkatastrofálněji sice je funkční "bulvární" tah na upoutání pozornosti spousty diváků, ale zároveň je tento hyenistcký způsob tak zákeřný, že může způsobit zešílení jinak normálních lidí a tvůrci zpráv si to často vůbec ani neuvědomují, hlavně že se to sleduje. Však kdo někdy viděl Televizní noviny na Nově by mi mohl dát za pravdu. Tenhle psychologický thriller (který se v závěru zvrtne v regulérní psycho horor) totiž právě takový příběh vypráví. Georg je vlastně normální táta od rodiny, bez žádných větších životních problémů, jenže poté, co uslyší zprávu o nehodě v nedaleké chemičce, začíná stále víc vnímat vše negativní okolo něj, z neustálého poslouchání zpráv v rádiu (které jsou často o samých strašných událostech) začíná mít šílené halucinace a apokalyptické obavy a tak se s tím snaží něco dělat, ale vše vede jen k stále většímu šílenství a strachu ze světa... Hlavně ale má obavy z toho, že ovzduší je permanentně znečištěné a že všechny otráví tak, jako třeba radioaktivita. Vygraduje to dost drsně a já nechci nic víc naznačovat, protože jsem celkem čuměl, kam až to celé vyplynulo, protože doslova něco takového jsem nečekal. A co se týče scény s těmi hřebíky nebo špendlíky, tak se musím přiznat, že když vygradovala, tak jsem po fakt hodně, hodně dlouhé době u nějaké scény ucukl hlavou. Přitom v ní nebylo nic vyloženě brutálního, ale přišla mi tak intenzivně natočená, že jsem se až děsil, že se to opravdu stane a ono taky jo... On ale celý film je dost intenzivně a působivě natočený, takže už jen díky tomu dokázal vytvořit celkem silnou atmosféru, díky které mě v mnoha scénách dokázal držet v určitém napětí a v druhé polovině mě v něm vlastně už držel celou dobu. První polovina totiž má ten problém, že vše rozjíždí opravdu zbytečně pomalu a právě tohle je snad jediný důvod, proč to nevidím na plný počet, protože jinak mě ten film hodně oslovil a i když jsem se zpočátku právě kvůli těm vatovým scénám obával, že i přes zajímavé téma budu mít problém dát aspoň čtyři hvězdy, když mě to moc nebaví sledovat, tak takhle po dokoukání mě zase mrzí, že právě kvůli mdlému začátku to není na pět. Nadchlo mě to totiž jak po filmařské stránce, tak i docela po té herecké a hlavně to mělo dost promyšlený scénář i podnětnou myšlenku. Popravdě by mě dost zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby to Haneke i režíroval, protože tohle mi atmosférou docela připomnělo Sedmý kontinent, který ale svůj námět skvěle dovede až do konce. Btw, tohle je můj komentář s číslem 7000. Silné 4* () (méně) (více)
Tak je zase tady... Michael Haneke! A zase mě chce krutě zdeptat až do morku kostí a já zase mám problém, jak jeho dílko vlastně hodnotit. Už jsem si zvykl, že na Hanekeho filmy se musím dívat maximálně odpočatý a někdy je hodnotit až s uležením dojmů z viděného. I když v tomto případě zůstal Haneke na konci netypicky přívětivý vůči zúčastněným postavám a nechal výjimečně prostor i pro to, přeci jenom si mírně vydechnout. Přestože je mistr tentokrát jen autorem scénáře, zatímco režii přenechal jinému tvůrci, Hanekeho způsob budování děje a styl syrově působivého promlouvání k divákovi se stejně nezapře. Ono budí docela zvláštní dojem už jen to, když si někdo zmyslí, že si v panelákovém bytě vybuduje krásnou zahradu, kdepak ještě slepičárnu a maštal s králiky... a on si nejen zmyslí, ale v správnou chvíli veme věc do rukou, skutečně buduje a velmi profesionálním způsobem! A byla by to za jiných okolností celkem hezky svérázná snílkovská představa, kdyby od počátku nedýchala tak podivně depresivní atmosférou a kdyby jí pravidelně nedoprovázely skutečně až menší horrorové záblesky. První třetina občas působí zdlouhavě, ale postupně dostává snímek přes pomalé tempo neskutečně hutný spád, že jsem se nebyl schopen od toho odtrhnout. Tak jako v druhých Lumících od Hanekeho mi asi navždy zůstane v paměti zdrcující scéna, v níž u cesty stál velký strom nebo jak mě v Sedmém kontinentu rozložil zvrat s akváriem a rybičkami, tady určitě nezapomenu na ty špendlíky... když je Georg začal přibíjet při stavění dřevěného pódia pro zahradu, vnášelo to do mě tak šílené znepokojení, až jsem si nebyl jist, zda chci se vůbec dívat ještě i dál. Jenomže nevidět to vyústění a jenom si představovat, co všechno se dále teprve může stát, to by mě znepokojilo ještě víc. Haneke tahle drsná psychologická dramata prostě umí točit tak, že na mě zapůsobí, ať už ho budu za to nenávidět nebo oblibovat. A nejhorší na tom všem je, že ve výsledku vůbec netuším, zda Georga vnímat jako těžkou oběť technického vývoje, ekologických problémů a chování okolí, nebo spíše jako aktéra – viníka a šílence, který se během dlouhého vnitřního váhání mezi dobrem a zlem, mezi kopromisem a radikálním jednáním rozhodl jednoho dne z vlastního popudu pro tu druhou možnost. [75%] ()
Tak to bylo dobrý psycho. Už jenom ten nápad. Je ale pravdou, že by to chtělo rapidně zkrátit, protože je to místy(hlavně ze začátku) hodně utahaný. Trošku hutnější atmosféra přichází až v poslední půlhodince. ()
Reklama