Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zdánlivě běžná sváteční situace. Otec Santiago má narozeniny a celá rodina se chystá k oslavě. Jsou tu všichni, jak to má být. Matka, manželka, bratr se ženou a tři děti. Tabule je prostřena, dárky připraveny, něco tu však nehraje. Jednou kdosi řekl, že jedinou Boží chybou při stvoření člověka bylo, že mu nedaroval dva životy - jeden na zkoušku a druhý doopravdy. A Santiago se tohoto dne rozhodl, že to napraví. Vstane jako každé ráno a sejde dolů. Od chvíle, kdy vstoupí do kuchyně, však bude všechno další jen v jeho režii a jen na zkoušku. Protože - kdo by nakonec nechtěl ideální rodinu podle svých představ?

Na MFF va Valladolidu získal snímek Cenu za nejlepší debut a Cenu diváků, dále španělskou národní cenu Goya 1997 - za nejlepší debut, porota MFF v Miami udělila snímku Cenu za nejlepší film a J. L. Galiardovi Cenu pro nejlepšího herce, a na MFF v Angers 1998 - Cena diváků. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (5)

Ethano 

všechny recenze uživatele

Nejzajímavější je jednoznačně začátek, kdy divák vůbec netuší, o co běží, když se před ním odehrávají někdy naprosto nepochopitelné scény. - Jinak velice originální námět a jeho zpracování taky docela ujde. ()

K.O.vi 

všechny recenze uživatele

Celý film jsem si říkal, co to je k čertu za rodinu... Nějak jsem to nemohl pobrat a i když jsem cosi tušil, tak mě závěrečné rozuzlení opravdu odbouralo... Když ponechám stranou zpracování snímku, tak samotný nápad je naprosto geniální (trošku připomíná jeden film s Michaelem Douglasem, jehož název z prozaických důvodů neprozradím). 80 % ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Námět byl hodně slibný, bohužel byl dost špatně využit. I když jde o tragikomedii, šlo se zaměřit na postavy více do hloubky, trošku je psychologicky rozebrat. Také tempo vyprávění je velmi pomalé, takže snímek občas dost nudí. Naštěstí je tu i několik velmi dobrých momentů, například důvěrný rozhovor "otce" a "dcery". ()

Pedro 

všechny recenze uživatele

Film, který se člověk zpočátku snaží chápat úplně "normálně", ale s tím, jak tenhle "normální" pohled na věc více a více drhne, začíná být divákovi zřejmé, že je někde zrada. Je, a jaká! :-) A teprve když člověk pochopí, kde je ten pes zakopaný, si může začít plně vychutnávat mile absurdní situace, o které už z podstaty věci není nouze. Možná, že by se z takhle slibného námětu nechalo vytěžit ještě o trochu víc, ale i tohle mi přijde víc než dobré. Kéž by takhle dopadaly všechny režisérské debuty. ()

Reklama

Reklama