Nejdelší den

Jeden z těch filmů, jehož stopáž je sice na první pohled velkolepá, ale po dokoukání si uvědomíte, že nějaká ta hodinka navíc by vůbec nebyla na škodu. Některé scény tak jsou zbytečně utnuty a spousta členů tehdejší elitní herecké skvadry si na plátně moc nepobude. Jinak je ovšem Nejdelší den špičkou válečného žánru, kdy je pozornost věnována všem válčícím stranám a národnostem. Na filmu je také vidět dostatek peněz, takže bojů na plážích se účastní stovky vojáků a člověk má pocit, že se opravdu ocitl uprostřed bitvy. Dočkáme se i několika dlouhých lahůdkových záběrů, kdy je zobrazeno dobývání města v jednom jediném kamerovém nájezdu. Žádné zbytečné okecávačky, ale několik hodin akce, taktiky, bojů a přestřelek na plážích, ve vesnicích a městech. Stylem a strukturou se Nejdelší den podobá o čtyřicet let mladšímu válečnému filmu Černý jestřáb sestřelen - spousta hereckých hvězd bojujících se svými týmy na vlastní pěst uprostřed válečné vřavy - zkrátka lahůdka. Prozatím 4,5*, ale časem možná hodnocení zvednu. (07.08.2011)

Nejdelší film o nejdelším dnu uteče jako voda. Scénář našel totiž dokonalý balanc mezi spojeneckou a německou perspektivou, mezi civilními dialogy a seznamováním s vojenskými strategiemi, mezi epickými scénami s desítkami komparzistů a vyplňujícími pasážemi v interiérech. Záplava slavných tváří tentokráte není od věci, protože divák se díky nim lépe orientuje, kterou dopředu plánovanou dějovou linii vlastně sleduje. K absolutní dokonalosti schází paradoxně trochu vyhrocenější osobní příběhy a potlačování osudovosti na úkor ironického pomrkávání k historii, která již byla napsána (kolikrát jen zaznělo "Byli by blázni, kdyby podnikli invazi v tomhle počasí / na tomhle místě?"). Z pozice vytyčených vyprávěcích měřítek a komunikativnosti vůči divákovi však dílo v podstatě bezchybné... 85% (02.03.2019)

Co osobně hodně obdivuji na Johnu Waynovi, to je jeho hlas. Je to hlas odhodlaného, silného muže, hlas, který klidně budete poslouchat, protože víte, že to, co říká, je vždycky pravda. Je to hlas, kterému můžete věřit, který vás dokáže pokárat, ale víte, že to s vámi myslí dobře a nadává jen proto, že jste něco nezvládli. Proto se tenhle chlap tak skvěle hodil pro westerny, pro postavy čestných mužů. Není to jen jeho vysoká postava, ale právě také hlas, kterým dokázal rozdělovat příkazy, kterým pronášel věty, které by z úst jiných zněly hloupě a jako zbytečné moralizování. Přiznám se, že jsem doslova čekal na to, až ho zase uslyším. Pro postavu vysokého vojenského velitele se hodí dokonale. Nejen jeho hlas, ale celý John Wayne. Co je američtějšího kromě westernu? Samozřejmě americká armáda. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/03/nejdelsi-den-1962-70.html (10.04.2013)

Paráda vidět takovýto snímek. Film, se kterým si spousta lidí muselo opravdu vyhrát. Všechno co vidíte je opravdu skutečné a ne jen nějaká počítačová animace. A i když je tam několik málo více či méně absurdních scén a sem tam je vidět, že se jedná pouze o triky a né o skutečnost, tak to vidím jako nejrealističtější válečný film co jsem zatím viděl. Možná mi tam trošku chybělo napětí a nějaký hlavní hrdina, ale ty efekty a příběh... Nelze hodnotit jinak. Ten film si to opravdu zaslouží. (27.11.2009)

Opulentní válečná podívaná, jejíž multiperspektivní románová struktura podává neobyčejně komplexní obrázek slavného vylodění. Film od začátku paralelně stříhá mezi muži různých hodností a národností, přičemž každý má přístup k jiným informacím, což významně pomáhá budovat napětí. Na jedné straně nechceme, aby Němci věděli, kdy spojenci zaútočí, zároveň si přejeme, aby byli o invazi včas informováni např. členové francouzského odboje. Jedině správná synchronizace může přinést vítězství. Díky rozmáchlé stopáži nám sice můžou být postupně představeni všichni hlavní aktéři (byť je později spíše než podle jmen rozpoznáte podle tváří známých herců), ale důraz je kladen primárně na samotnou operaci a její jednotlivé kroky, nikoliv na psychologii postav a jejich citový život. Jde o podobně fascinující procedurální ansámblovou válečnou akci, jakou o rok dříve nabídla Děla z Navarone nebo o několik let později Kam orli nelétají. Oproti nim je ovšem Nejdelší den zároveň více orientovaný na co nejvěrnější (v rámci možností žánru a hollywoodského vyprávění) zprostředkování historických fakt, čímž předjímá dokudramata, která se dostanou do módy o něco později. Díky zaměření na to podstatné je film navíc nabitý akcí. Téměř neustále se v něm něco zásadního děje, nebo alespoň k něčemu zásadnímu schyluje. Některé masivní scény, viditelně natáčené se stovkami komparzistů pobíhajících po pláži, berou dech nejen svou rozmáchlostí, ale i virtuozitou režie (obzvlášť vyniká jeden nepřerušovaný letecký záběr bojů probíhajících na obou březích řeky). Občasné komické vsuvky (procházející jeptišky) a dialogové scény mezi vojáky (které "velký příběh" nikam neposunují) tak představují vítanou možnost vydechnutí. Pojetí války je s ohledem na dobu a charakter projektu poměrně černobílé. Zejména američtí vojáci jsou bezchybní hrdinové, zabíjení je nevyhnutelné a nevyvolává ambivalentní pocity a nihilistický dovětek v podobě posledního dialogu přichází příliš pozdě. Ani silná alergie na Johna Waynea a heroické oslavy virility vám ale nebrání vychutnat si, jak obratně je film vystavěn a jak svou konstrukcí v něčem připomíná (mimo jiné) Dunkerk Christophera Nolana. 80% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Subjektiv, Madsbender, gudaulin (10.08.2017)