Reklama

Reklama

Bestie musí zemřít

  • Francie Que la bête meure (více)

Obsahy(1)

Velký černý vůz projíždí rychle bretaňskou vesnicí. Na křižovatce přejede devítiletého chlapce, vracejícího se od moře. Malý Martin umírá na silnici, řidič ujíždí. Jeho otec, Charles Thénier, spisovatel knížek pro děti, který žil jen pro svého syna, je zdrcen. Když se po pobytu na klinice vrací domů, nechce, aby se o Martinovi mluvilo. V duši však chová pomstu. Je odhodlán řidiče najít a zabít ho... O tom, co prožívá, si píše deník.
Drama o vině a trestu, o spravedlnosti a pomstě natočil Claude Chabrol v roce 1969 jako renomovaný tvůrce. Toto mistrovské dílo, subtilně spředené psychologické drama antických rozměrů, vytvořil Chabrol podle stejnojmenného románu Nicholase Blakea, scénář napsal Paul Gégauff. Roli spisovatele vytvořil v jemných hereckých odstínech Michel Duchaussoy, v protikladu k robustní surovosti Jeana Yannea.
Brahmsova hudba cituje Kazatele 3:19: „Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí." (Česká televize)

(více)

Recenze (74)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Ve filmu je scéna, kdy se hlavní hrdina vyspí se svedenou ženou a po promilované noci ráno vstanou a pokračují ve vykání a v tak nějak citově odtažitém vzájemném chování. Podobně studený a odtažitý je i celý film, který se dal natočit výrazně angažovaněji a vášnivěji. Samozřejmě téma ztráty dítěte a snaha o odplatu za spáchaný čin funguje, ale nestrhlo mě to a umím si představit úplně jinou verzi příběhu. Ty charaktery jsou až moc násilně polarizované. Viník je až moc ukázkové monstrum a poněkud jiná psychologie a komplikovanější rozhodování by tomuhle snímku jenom prospěly. Celkový dojem: 60 %. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Psychologická drobnokresba citové vyprázdněnosti Paula Decourta je dokonalé ztvárněna. Marně přemýšlím, kdo z francouzských herců by to zahrál výstižněji než herec Jean Yanne, jenž stoprocentně zvládl všechny vlastnosti odpudivosti. Nutno hned poznamenat, že ani Michel Duchaussoy v postavě mravně čistého Charlese Theniera, který kráčí po cestě osobní msty, není vůbec špatný. Dlužno říci, že filmový mág Claude Chabrol zobrazil postavy dobra a zla hodně černobíle, ale jejich životnost zachraňuje mistrovským stylem způsob pomsty, která má překvapivý zvrat. Příběh se zcela vědomě vyhýbá zobrazování násilí a soustřeďuje se především na psychologii postav charakteristické atmosféry tehdejší Francie a nechybí mu ani taková ta zvláštní melancholická lahodnost francouzské vizuálnosti. Svým způsobem je to vlastně cosi jako filmový zážitek hodný příběhů antické tragedie. Určitě film, který by vnímavého diváka neměl minout. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Jeden z těch lepších francouzských nemorálních thrillerů konce šedesátých let plný ironie a slabošství. Claude Chabrol, koncem šedesátých téměř už veterán moderního francouzského filmu, prožívá zlaté časy jako režisér thrillerů. No musím přiznat, že je to zatím jediný film který se mi od tohoto legendárního ale u nás stále z nepochopitelných důvodů těžce dostupného reřiséra podařilo vidět. Film podněcuje diváka aby sám popřemýšlel o povaze dobra a zla, a proto také režisér spíš než na kriminální případ samotný, staví do popředí především samotné lidské chování. Chabrolovi filmy a pachatelé se netajily tím, že šlo vždy v převážné většině o dobře situovaní současníci, žijící v líbivém světském prostředí, kteří tím že se dopustí zločinu, zacházejí pouze o krok dál než ostatní lidé. Prostě jednoduše řečeno : Chabrol ve svých filmech v převážné většině ukazoval násilí lepších lidí, tím se ale moc nelišil třeba od sousedské Itálie zhruba tak ve stejné době 68-71. Nevím jestli se mi ještě někdy v budoucnu podaří vidět nějaký jiný film od tohoto režiséra, abych mohl případně srovnávat. Ale jinak mě snímek docela zaujal, lepší průměr. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Zatímco téměř každá francouzská komedie mi způsobí salvy smíchu a zkrátka vím, že to bude přesně v tom typickém humorném stylu, u francouzských kriminálních thrillerů mám zcela opačný problém. Spousta z nich, především ty starší, jsou sice kvalitně natočeny, ale často z nich mám pocit, že jsou příliš chladné a dělané jakoby z odstupu, bez emocí. V tomto směru na tom byla Bestie musí zemřít o něco lépe. Bohužel však především pouze určitou část děje. Film se rychle rozjíždí, začíná pátrání po krutém vrahovi a příprava na krutou pomstu. Jakmile se však Charles a Paul setkali, můj velký zájem začala postupně střídat lehká nezáživnost. Očekávala jsem, že jejich setkání a jakási ta hra na kočku a na myš bude více vyšperkovanější, dynamičtější a napínavější. Vše zůstává na jednom místě a je to podáváno nezaujatě a bez výraznější změny směru, zvratu či překvapení. Zde nastoupila ona chladnost a odstup. Každopádně silná první část převýšila distancovanost té druhé, a mě podnítila k udělení čtyř hvězdiček. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem teda trochu něco jinýho. Myslel jsem si, že to bude hlavně o nějakym pátrání, ale to je v podstatě dílem náhody vyřešeno dost rychle a dál je to spíš takovej psychologickej film. Nicméně film se mi líbil a 110 minut uteklo jako voda. Má to atmosféru, nechybí napětí, snad jenom mi to chvílema přišlo takový trochu naivní a postava záporáka byla až moc neuvěřitelně záporná. Nakonec i ve filmu bylo dokonce řečeno, že se chová jako karikatura. Myslim si, že se to přecejenom dalo natočit i líp. Jinak nejvíc mě dostalo, když hlavní hrdina přefikne nějakou buchtu a nadále jí vyká :-) ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama