Reklama

Reklama

La Ville des pirates

  • USA City of Pirates
všechny plakáty

Obsahy(1)

Příběh La Ville des pirates není nejdůležitější, příběhů je zde ostatně vícero, hlavním smyslem filmu je cyklický návrat hlavního hrdiny, božského dětského vraha Malo (Melvil Poupaud). Objevuje se vždy nečekaně, vždy znovu neznámý, a přesto očekávaný. Právě tak se jednoho dne připojí k dívce Isidore (Anne Alvaro), jejíž osoba anebo spíše osoby nás celým filmem provázejí. Isidore neměla v tomto životě štěstí, po nepodařené svatbě a pobytu v klášteře skončila jako schovanka u staršího muže a jeho mladé ženy, kterým posluhovala. Poté, co najde prsten, který zhmotní chlapce Malo, zabijí spolu jejího adoptivního otce a odplouvají spolu na Ostrov pirátů. Tam, uprostřed staré pevnosti, v Zahradě alegorií, svádí piráti rok co rok bitvu se Španěly. Tam také žije anebo spíše žijí bytosti představované v první řadě mužem Tobym (Hugues Quester). Je jich však uvnitř něj vícero a ukazuje se, že tato „rodina“ je ve skutečnosti ona, kterou vyvraždil jejich synek Malo. Anebo je to tak, že i Toby je pouze částí Isidore? (garmon)

(více)

Recenze (3)

garmon 

všechny recenze uživatele

Přízračné. Jako celek mě to mimořádně zaujalo, byl jsem pohlcen! Ba to není úplně bezpečná půda, vracelo se mi to v mysli, pracuje to s archetypy. Takhle si představuju velký film. Vymaněný z děje, z morálky, ze všech schémat včetně těch vynuceně originálních za každou cenu. Hudba zní takřka neustále, plný symfonický orchestr. Někdy je pasovaná na děje, jindy se témata vrací jak příboj. Téma je až obsedantní a všechno ve filmu tmelí. Oproti Třem korunám námořníka jsem tak do půlky váhal nad nespojitostí. Nebyl tu žádný zjevný uzel, spona, která by plynoucím asociacím dávala směr. Pak se objevil Toby a spol. a začalo být jasno. Je to o rozpadu lidské duše, o cyklickém návratu spasitele - ničitele. Kamera barev pomeranče, tmavá modř mořské hladiny a do toho žluť pouštního písku. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

André Breton by měl z filmu asi větší radost než já. Vyhlédl si své předchůdce, není však bohužel možno vyhlédnout si své následovníky, pokud za jeho života dosud netvoří. Dle něj byl jedním z jeho předchůdců Comte de Lautréamont. Jeho maldororovská etika špatnosti "Mal", česky často označovná  jako "Zlo", se ve filmu neskrývá jen  v postavě chlapce Mala, ale především v atavistické podstatě oceánu (ve filmu spolehlivě akcentovaném), který polyká, přetváří a znovu vyvrhuje to, co bylo již zdánlivě překonané. Zpodobnění oceánu jako nevědomí lidské psychiky je sice lákavé, ale neoprůkazné. ()

Reklama

Reklama