Sladká Charlotte

Úvodní vražda v minulosti evokuje whodunnit slasher, ale vyleze z toho jen ukecané/hysterické drámo - na horor málo atmosférické a děsivé, na thriller málo napínavé a celkově zbytečně dlouhé. Respektive je to hagsploitaťák, který spáchali přímo tvůrci Baby Jane - Davis a Aldrich (kdo viděl Feud, je doma). Není to špatné, ale čekal jsem od toho něco jiného. (09.06.2020)

Výborný atmosferický thriller tehdy se ještě neuvádělo filmové označení psychothriller od dua Henry Farell (scénář-námět) a Robert Aldrich (režie) kteří si postupně už někdy od začátku šedesátých let budovali pověst děsivými snímky, jako tento tehdy novou formou psychothrilleru.Také v tomto snímku se střetávají na život a na smrt dvě staré ženy Charlotte (B.Davis) a její sestřenice Miriam (Olivia de Havilland) v podobně jako o dva roky starším snímku What Ever Happened to Baby Jane? Tam ale hrála místo ní Joan Crawford a hrála tam sestru B.Davis.Bette Davis v obou těchto snímcích podává výborný herecký výkon a zcela na místě zde dokazuje že měla opravdu mimořádné herecké schopnosti a pouze skromně dokazuje zač byla po právu v roce 1977 vyznamenána cenou LAA-za celoživotní dílo. (12.10.2006)

"Hush hush, sweet Charlotte / Charlotte, don´t you cry / Hush hush sweet Charlotte / He´ll love you till he dies / Oh, hold him darling / Please hold him tight / And brush the tear from your eye / You weep because you had a dream last night / You dreamed that he said goodbye" 1927: V patricijském domě jižanské rodiny se koná ples. Otec sladké Charlotte zastraší dceřina ženatého ctitele Johna, ten dá přednost zákonité manželce a téhož večera přijde nejen o nabízenou ruku, ale také o hlavu. V kuchyni se pohřešuje řeznický sekáček a Charlottiny sněhobílé šaty jsou zbrocené krví... Brilantní úvod. Škoda, že hlavní děj, odehrávající se o 37 let později, neudržel kvalitu přechozího filmu Co se vlastně stalo s Baby Jane?, na který si tolik přál navázat. Jde o nový příběh, smíchaný z totožných ingrediencí. Bette Davis hraje další tragickou oběť dávné chyby a nepříznivých okolností. Soud jí sice vraždu neprokázal, ale pro sousedy navždy zůstala tou krvavou bábou, o které si pouliční děti zpívají morytáty. Charlotte už desítky let nepřekročila hranice svého pozemku. Fixovaná na dům jako mauzoleum lepších časů se odmítá vystěhovat kvůli plánované dálnici. Když se dělníci s bagry nenechají zastrašit ani střelbou, pozve na pomoc svou světáckou sestřenici. Tu měla původně hrát Joan Crawford, partnerka a rivalka Davisové z předchozího filmu. Protože komunikace obou hereček přerůstala v otevřenou nenávist a Crawfordová trávila víc času nervovým zotavováním v nemocnicích než na place, film se každým zdržením prodražoval a Aldrichovi nakonec nezbylo než ji nahradit. Katharine Hepburn na nabídku neodpověděla, Vivien Leigh a Loretta Young ji odmítly. Nepochybně je to škoda, protože Olivia de Havilland je zaměnitelná a bohužel i příliš průhledná herečka pro účely filmu, který staví na překvapivých zvratech. Některé z nich jsou velmi poplatné osvědčeným momentům z Baby Jane, další si Aldrich vypůjčil z Plynových lamp a Ďábelských žen. Variace na variace mi nevadí, ale množství zbytečných vedlejších postav je IMHO vážnější problém. Přesto - je to nadprůměrný film, jako obvykle mu dominuje hypnotická Bette Davis a titulní ukolébavku nemůžu dostat z hlavy. 80% (28.08.2010)

Nepovedená vykrádačka Baby Jane, u které se jasně projevuje to, že Aldrich není zrovna dobrým režisérem. V Baby Jane ho značně podržela předloha, ale tady se příběh tříští, působí nejasně a zmateně. Bette působí jako v té samé roli a podruhé už spíše komicky, ale ona se zbytkem obsazení to jakž takž utahuje na průměr. (16.04.2017)

Proč natočil Robert Aldrich dva roky po úspěšném filmu Co se vlastně stalo s Baby Jane? podobně laděný thriller a opět s Bette Davisovou v titulní roli, to je myslím jasné. Filmy jsou si podobné jak tématem, tak i celkovou atmosférou. O to lépe se dají srovnat. Zatímco Baby Jane byla po všech stránkách vyrovnaná, Charlotte už trochu kulhala. Ale ne moc. Jinak bych nemohl dát pět *. V Baby Jane byla velká tíha vložená na bedra obou hlavních představitelek a jejich hereckých výkonů a i kdyby selhaly ostatní složky, Bette Davis a Joan Crawford by to utáhly. Ve Sladké Charlotte už tomu tak nebylo. Obě hlavní představitelky už nestály tolik v popředí, bylo tam větší množství vedlejších postav, z nichž některé mi připadaly nejen zbytečné, ale dost špatně zahrané. Všechny slabiny Sladké Charlotte ale rázem zapomenu, když vypíchnu naprosto skvělou kameru, která si dokázala pohrát nejen s detaily, ale naopak ve chvílích, kdy čekáte detail a kamera zabírá celou scénu, vy se uvnitř třesete na to, abyste už konečně viděli famozní mimiku tváře Bette Davis. A propos - Bette Davis. Má cenu tady skládat ódy na její herecké umění? V jedné ze závěrečných scén na schodech mě při jejím opravdu zvířecím kvílení lezl mráz po zádech. Vedle ní působila Olivia de Havilland tak trochu jako tupé ořezávátko. (02.10.2008)