Niagara

║Rozpočet $1,250,000║Tržby USA $2,500,000║Tržby Celosvetovo $6,000,000║ (04.01.2010)

Noir svůdný jak svojí lokací (vodopády + Rainbow Cabins) a v Technicolor obrazu, tak osudovou "selfish, manipulative, heartless, lusting bitch" (česky řečeno: p*čou) v podání Marilyn. Nutno říct, že Jean Peters je neméně sexy tahák, děj má celkem spád a finále zaboduje v napětí. ♪♫ (08.09.2020)

Pěkný důkaz, že noir nemusí být černobílý, aby fungoval. Krásná kamera (ty barvy! ty barvy!), úžasné prostředí Niagarských vodopádů, temná atmosféra, spousta napětí, Marilyn sexy jako nikdy (já vím, že to píšu u každého druhého jejího filmu, ale tady je to pravda :o)), škoda jen trochu moc přímočaré zápletky. 90% (09.07.2007)

Barva tomu filmu nesluší, ne že jo, ale překvapivě ani vyloženě nepřekáží. Musím říct, že jak mě Marilyn zaujala třeba v Mustanzích, zde mi přišla taková... nevím... ne špatná, ne nesnesitelná, spíš tak podivně "nastrčená". Každopádně jde o líný noir těžící ze základní atraktivity ověřených motivů. Kdyby nešlo hrát hru "odškrtni si vždy ze seznamu věcí, které Monroe v každém filmu musí udělat" (sprcha, pobrukování, zpívání, každý trademarkový kukuč, polehávání nahá v prostěradlech), nebylo by se na co soustředit a prostě by to uplynulo. Děj byl předvídatelný až hrůza. Nevzrušivé finále to zabilo. Není to špatné, protože tyhle filmy zkrátka mají něco do sebe, ale žádné terno rovněž ne. 3 a 1/2 (17.09.2013)

Rok 1953 už plně patřil MM. Měla štěstí na trojici filmů, které zabodovaly. Niagara ještě neobratně nabízela hlavně Marilynin surový sexepeal (kromě skvělých exteriérů), ale bylo jasné, že pro příště se už nebude plýtvat její energií na vedlejší roličky a levné produkce. Po Niagaře byla MM součástí už jen drahých, případně barevných či CinemaScopových produkcí. Žádná béčka. Čím si to zasloužila? Obyčejným napínákem o ženušce, která plánuje se svým milencem vraždu manžela. A takových příběhů znal Hollywood mnoho, jednou to byla Barbara Stanwycková, jindy Lana Turnerová, ale tentokrát to byla skandální holka z nahého kalendáře, která uhrála klevety i vlastní ambice. (26.09.2021)

Marilyn byla stvořená pro technicolor. Nebo možná naopak. http://filmnoirblog.blogspot.com/2009/11/niagara-1953.html (11.11.2009)

Neskutočne ma vie na filme iritovať, keď sa postavy správajú nelogicky ba až debilne, ako napríklad tu. Prečo sa vždy ten, čo je považovaný za mŕtveho, obšmieta po okolí, aby ho videlo čo najviac ľudí?! A MM si môže krútiť zadkom koľko chce, ani ten nezakryje fakt, aká mizerná herečka to bola. (08.05.2011)

Príbeh je (v dobrom slova zmysle) jednoduchá priamočiara noirovka, no ten vizuál je úplne dychberúci a ukazuje, že nielenže noir môže fungovať vo farbe, ale farby (Technicoloru!) môže využívať na umocnenie atmosféry. Scéna zo zvonice je neskutočná! Tie uhly, to nasvietenie, tie farby, tá Marilyn! (28.03.2020)

Jeden z tých filmov, kde hlavnú úlohu suverénne preberá prostredie (napr. les v Blair Witch, zámok v Zámku hrôzy, kocka v Kocke, voskové múzeum vo Waxwork, architektonické dekorácie v Dark City, sídlisko 3.kategórie v Candymanovi, interiéry v Inferne). Takmer neustále burácanie Niagary tu v podstate nahrádza zvukové efekty a hudbu vôbec. Vodopády sú tiež skvelou obrazovou metaforou vášne i nešťastného osudu, s nezadržateľnou istotou sa rútiaceho nadol. Záverečná scéna, v ktorej sú vodopády nasnímané tak, aby vytvárali dojem víru či lievika je geniálna a asociuje Poeovu poviedku Zostup do Maelstromu. Niagara je jedným z posledných filmov noir, tu v Technicolorovom prevedení. Myslím však, že čiernobiela by mu prospela viac, no chápem, že absolútnou prioritou bolo ukázať červeň rúžu Marilyn Monroe... Skvelo nakrútený skvelý príbeh, Marilyn ako záporák, Marylin hrajúca dobre (!), najlepšie vyzerajúca Marylin (pred mestskou márnicou), brilantne zaranžovaná scéna vraždy, "vlhká" atmosféra, hlavná hviezda filmu "eliminovaná" dlho pred koncom (myslím, že diváci Psycha boli omnoho viac šokovaní samotnou vraždou hrdinky než tým, že umiera pomerne skoro), jednoducho príjemné prekvapenie. Mimoriadne príjemné. (29.01.2005)

Film pozoruhodně prostý jakéhokoli napětí. Při jeho sledování jsem si celou dobu říkal, jak by asi vypadal, kdyby to natočil Hitchcock. Protože ačkoli ten příběh má zdánlivě všechny potřebné ingredience, tak výsledek stejně nefunguje, a film se útrpně vleče ke svému předem očekávanému závěru. Těžko říct, kde se stala chyba - námět sám o sobe je velmi slibný, odehrává se na to atraktivních lokacích, hraje tam úchvatná Marilyn Monroe, a v 45. minutě dojde k zajímavému zvratu, který ten film přece jen trochu ozvláštňuje, ale jako celek je to prostě žalostně nedramatické a nedokázalo mě to do sebe ani na chvíli vtáhnout. Možná je to i tím, že jsem to zhlédl v nevalném českém dabingu, který výslednému dojmu také moc nepřidal. Snad by to v původním znění zapůsobilo víc. Btw. je to zajímavé, ale Jean Peters mě zde překvapivě bavila víc než Marilyn Monroe; možná to je tím, že prostě hraje zajímavější postavu a je taková zdravě krásná, na rozdíl od poněkud neživotně působící Marilyn Monroe. (24.01.2020)

Joe Cotten a já mu nemohla fandit! Jinak se domnívám, že více než barvy noirům nesluší předvídatelnost. 1* navíc za vodu. (29.07.2009)

Z niektorých záberov dnes už režú oči a nemyslím tým Marilyn v negližé. Proste triky pred 70 rokmi neboli to, čo dnes. Ale ako krimi a jediná záporná rola Marilyn vôbec to je fakt kinematografický skoro poklad. Scéna vraždy vo zvonici bola vymyslená bravúrne a finále je napínavé aj dnes. Monroe ako vypočítavá femme fatale je viac než uveriteľná, pričom Jean Peters vôbec nezaostáva. A fakt že super farby to celé oživili. (11.04.2023)

Film pro mě končí zabitím Marilyn (ta je ve filmu kurevsky - ve všech významech slova - pěkná), ten akční dovětek mi přijde zbytečný. (19.11.2012)

Zvolit romanticky profláklé, až prefabrikované místo, kde páry masově trávívaly svatební cestu, jako dějiště rozpadu nefunkčního manželství, je samo o sobě vtipný a ironický nápad. Setkání jedné zdravé americké dvojice jak z reklamy na optimismus s druhým párem, který je prolezlý zkažeností a deziluzí, vytváří značně třeskavou směs. Jako voda nezadržitelně teče v prudkém proudu k vodopádu, ani tady se nedá zabránit tragédii oboustranně zraňujícího vztahu. ____ V manželském páru psychicky narušeného žárlivého veterána a po svobodě a dobrodružství toužící kokety se dá stejně dobře fandit oběma, oba je nenávidět, anebo si vybrat svého favorita a druhého zavrhnout. Vinu ale nesou stejnou. Vyzývavá Marilyn (tady vrtěla pozadím tak mocně, až působila jak parodie na sebe sama) a nezvladatelný Cotten rozehráli partii, která končí na zvonici v atmosféře téměř navozující pozdější Vertigo. ___ Od střetu na zvonici vůbec film nasadí temnější způsob vyprávění, mnohé nechává domyslet si divákovi a drásavé napětí vzbuzuje zdánlivě neutrálními záběry na kliky dveří, tichá lanka zvonkohry.... ve spojení s předešlým dějem, který dává tušit, že pod klidným povrchem právě zuří boj na život a na smrt. ____KOUSEK DĚJE Závěrečný pád do slova a do písmene strhne zoufalou trosku muže na úplné dno, odkud není návratu a on se o to ani nepokusí. Tahle opožděná svatební cesta přinesla šťastnější manželské dvojici nečekané rozšíření obzorů. /21. 10. 14./ (21.10.2014)

Moc zajímavý film, který ale bohužel nemá to základní, čím by podobný snímek měl diváka zaujmout. V zásadních momentech mu totiž chybí napětí. Některé sekvence jsou až hitchcockovské, vizuálně zajímavé, ale svojí ležérní dramaturgickou výstavbou promrhávají šanci. A je to opravdu škoda, jelikož film vypadá pěkně, technicolor Marilyn sluší a děj i docela slušně ubíhá. 6/10 (30.06.2017)

Jeden z filmů, které nejsou s Marilyn, nýbrž stojí na Marilyn. Královsky obsazené drama/noir ze začátku nemá vůbec tempo, režisér Hathaway (který přitom později přesvědčil nejednou o kvalitách) chrlí bezradně co nejbarevnější obrázky a ani nemůže příliš vyvést s přílišně literárním scénářem, jenž neměl opustit papír. Než se divák zorientuje a zjistí, oč se tady hraje, je dobrá půlhodina v tahu. Následně se film poněkud zvedne a narůstá napětí, ale problém přetrvává už v samotném zárodku, protože ani Marilyn Monroe a překvapivě ani jindy spolehlivý Joseph Cotten příliš nezvládají charakterní herectví. Niagara se může opřít ještě o další herce, nic netušící dvojice manželů zatáhnutá do toho všeho je však ukázková rodinka padesátých let, pro což já nemám příliš pochopení. Konec je díky nad užité zadní projekci a svítícímu technicoloru docela zábavný, přesto je to spíš taková nezamýšlená zábava. Tohle neříkám často, ale asi by to chtělo remake, ten příběh má na víc. A mám za to, že znát zákulisí vzniku by mohlo být snad ještě o něco zábavnější než ten konečný výsledek. (17.09.2010)

Osudová Marilyn Monroe v atraktivním prostředí Niagarských vodopádů naplánuje vraždu svého manžela.. Snad jen velká škoda toho hodně čitelného děje, jinak prima film-noir. (27.08.2009)

Nádherně barevná záležitost s krásnými vodopády, které na sebe místy strhávají veškerou pozornost :-)) (26.12.2012)

Přijde mi, že to v Niagaře mojí oblíbenkyni MM úplně nejvíc kdy slušelo, je tam neskutečně svůdná. Scéna v růžových šatech je přenádherná! Jak tam tak stojí, opřená o dveře, v přiléhavých, sytě růžových šatech, přivřené oči s dlouhými, hustými, černými řasami, na rtech nejméně pět vrstev rtěnky s vysokým leskem, vítr si jemně pohrává s jejími zlatavě blond vlasy - tohle prostě byla, je a bude ta nejkrásnější ženská na světě! A vůbec je mi sympatické, že je to film-noir, navíc barevný!, moc pěkně se na to kouká. (21.07.2016)

Ukážková hra s rečou štylistiky, kedy vidíme tradičný film noir vo farebnou ponímaní, ale bohužiaľ, s čiernobielymi postavami. Väčšina pravidiel a dovedností tohoto jedinečného žánru sú tu teda postavené tak trocha naruby. Exotické prostredie v priľahlých lokáciach blízko Niagarských vodopádov sú príjemným osviežením naproti stereotypom mestskej džungli. Ale zas v špinavých mestách tvorcovia lepšie dokážu pracovať s mystifikáciou reality, dotykom zla, a atmosferizáciou noci. Obsah tejto, formálnej netradičnej Niagary je ale zakomponovaný s umelo prehrávanými peripetiami zvratov, násilia a samotných dôsledkov vyčíňania postáv. Niežeby som všetkým súvislostiam plne chápal, lenže pokiaľ máte nastavený určitý prah únosnosti na niektoré elementárne veci, začne vám pripadať zápletka tak trochu otravná. Môj prípad k tomuto filmu. Keby ho písal (a nedajbože natočil) John Huston, konštatoval by som kvalitatívny pokles v jeho kariére. (21.08.2014)