座頭市物語
The Tale of Zatoichi
Režie:
Kendži MisumiScénář:
Minoru InuzukaHudba:
Akira IfukubeHrají:
Šintaró Kacu, Kóiči Aihara, Masajo Mari, Rjúzó Šimada, Šigeru Amači, Eidžiró Janagi, Eigoró Onoe, Jošito Jamadži, Jukio Horikita, Hirojoši Nišioka (více)Obsahy(1)
Ve svém prvním snímku, který se dočkal celkem 25 pokračování, televizního seriálu a několika remaků, se nám představuje postava slepého maséra Zatóičiho (Šintaró Katsu). Ve feudálním Japonsku první poloviny 19. století, kdy se jeho příběhy odehrávají, byla pozice maséra vyhrazena slepcům a považována za podřadnou. Pod nenápadným zevnějškem podsaditého slepce se však skrývá šermířský mistr, kterému i přes jeho handicap není rovno. O Zatóičiho schopnostech se dozví šéf místní jakuzy a najme ho pro válku proti konkurenčnímu klanu. Ten si na svou ochranu naopak najme ronina Hirateho (Šigeru Amači), který pomalu umírá na tuberkulózu. Zatímco oba klany proti sobě všemožně intrikují, naváží Zatóiči a Hirate zvláštní přátelství. Hirate totiž touží zemřít raději Zatóčiho mečem v čestném souboji, nežli na nevyléčitelnou nemoc. (Ertai)
(více)Recenze (26)
První film o Zatoichim, který jsem shlédl byl schválně až ten zcela poslední z roku 1989 (Zatôichi). Takto jsem učinil z důvodu, abych viděl, kam se ztvárnění 26 filmů o slepém šermíři Zatoichim za ta léta posunula. Hned po něm jsem shlédl tento, o 27 let starší první "díl" (Zatoichi není seriál ani série, jedná se o 26 samostatných celovečerních filmů, které na sebe nenavazují dějem a proto je lze sledovat i spřeházeně ...). Byl jsem mile překvapen, jak je atmosféra a hlavně postava Zatoichiho v podstatě stejná od prvního jeho příběhu k příběhu posledním (v mém případě od posledního k prvnímu ...). Děj filmu není nijak hluboký a scénář nijak zvlášť propracovaný. Sám osobně bohužel nemusím filmová 60. léta, ale miluji léta 70. jak v horrorech, tak akčních "karate, kung-fu a samuraj řežbách"... Což se odráží i na mém hodnocení, nemohu prvnímu dílu dát plný počet, i když se jedná o velmi dobrý film, obecně velmi uznávaný. Celý film v podstatě stojí na vykreslení postavy Zatoichiho, kterého špičkově hraje japonská filmová legenda Shintarô Katsu. Ten nechává svým hereckým projevem všechny další zúčastněné herce ve filmu daleko za sebou a snad jedinou výraznější postavou je zde mladý samuraj, se kterým se na konci Zatoichi utká v boji... Film obsahuje spoustu jednoduchých, ale hlubokých myšlenek o životě, vztazích, vztazích k handycapovaným lidem, podceňování nebo přeceňování druhých, přátelství, hrdosti či údělu každého v našem životě ... Jedná se o výborný film, ovšem jak jsem již psal, nejsem expert na kinematografii 60. let a vzhledem k tehdy ještě ne tolik dokonalé choreografii akčních bojových scén (která se rozvinula v celé své kráse v letech 70. po období 10ti let, aby pak šla v 80. letech zase ho háje ...), pomalému vyprávění, černobílé barvě filmu plný počet nedávám. Ale jako začátek příběhů o Zatoichim jednoznačně paráda ... ()
Zrejme najslavnejsia postava samurajskych filmov je Zatoichi - slepy maser a sermiar. Z jeho predstavitela Shintara Katsu tato obrovska 26 dielna seria spravila skutocnu hviezdu. Toto je prvy diel tejto serie a zaroven aj skutocny masterpiece. Film je akousi samuraiskou odrodou gangsteriek (sam zatoici si hovori Yakuzak-gangster). Dej sa odohrava pocas schylovania sa k vojne medzi dvoma gangmi, pri com Zatoichi ma byt vypomocou jedneho z nich. Tak isto aj druhy gang ma svojho skuseneho sermiara, na ktoreho spolieha ze zvrati priebeh tohto konfliktu v ich prospech. Medzi Zatoichim a Hiratom (majster sermiar z druheho gangu) vsak vznikne hlboke priatelstvo a....viac uz prezradzovat netreba. Je to hlavne Zatoichiho postava, ktora je hlavnym kladom filmu. Je sice slepy, avsak jeho zvlastny "siesty zmysel", mu dava schopnost nielen vycitit nepriatelove pohyby, ale aj vycitit mnohe veci o ludoch s ktorymi sa dostane do kontaktu. Samozrejme velmi impresivna je aj prehliadka jeho schopnosti, ci finalny stret gangov a zaverecny suboj s neobvyklou davkou emocii. A to je len prvy film z 26 dielnej serie......(9/10) ()
Pro mě první filmové setkání se Zatoichim (co jiného taky na poprvé zvolit?) a výsledek byl trochu rozpačitý, samotná titulní postava slepého samurajského, čestného geroje je sice velmi dobře podaná i zahraná, jenže děj okolo něj plyne tak nějak podivně a tróchen nudně s nedostatečnou sílou v závěru. A to je škoda, obrovský potenciál tu totiž je a pevně věřím, že bude v dalších dílech využit, neboť byť jsou Zatoichiho dialogy s kýmkoliv zábavné (první přestavení s hrou v kostky!), mohou být zasazeny do lepšího rámce. ()
Je zajímavé, že zrovna ze postavy Zatoichiho se postupně stal v Japonsku podobný fenomén, jako z Jamese Bonda ve světě. Slepý šermíř/masér sice zajímavý je, ale třeba takový Samurai Wolf, by si v mých očích dlouhou sérii zasloužil úplně stejně, přičemž skončil polozapomenutý. Film samotný je vcelku jednoduchý a v ničem se zvlášť neliší od zbylé žánrové tvorby té doby. Akce se téměř nekoná, teprve v samotném závěru dojde na meče. Možná to byl Shintaro Katsu, který se svým charismatickým výkonem zapsal do podvědomí diváků a postaral se tak o zrození kultu. ()
Zatoichi (座頭市 Zatōichi) je fiktivní postava slepého maséra a mistra meče a v Japonsku jde o jednu z nejdéle běžících sérií filmů a televizního sériálu z doby Edo. V letech 1962 až 1989 vzniklo celkem 26 flmů. Televizní seriál The Tale of Zatoichi běžel čtyři sezóny a má celkem 100 dílů. Hlavního hrdinu ve všech filmech a seriálu ztvárnil Shintaro Katsu. Hrdinovo jméno je pouze Ichi, Zatō je titul pro slepého muže (Zatō-no-Ichi zkráceně Zatōichi). ()
Mé první setkání se Zatoichim. Paradoxně se moje počáteční nadšení vytratilo s tím, čím je tato série pověstná, tj. s šermířskými souboji. Dočkáme se jich až v závěrečné třetině a opravdu mne to pobíhání, pořvávání a posekávání moc nebavilo. Ovšem postava Zatoichiho stojí za další prozkoumávání, Shintaro Katsu je jako slepý mistr opravdu uvěřitelný a plný života, čili určitě ochutnám další díl(y). ()
Jedna z těch samurajských klasik, kterou určitě sjížděl Quentin Tarantino. Ne tak velkolepé jako Sedm samurajů a celkově dost upovídané a pomalé vyprávění, kde se více chytají ryby než se bojuje. A pokud na akci dojde je efektivní než efektní. ()
Japonská filmová sága o slepom masérovi bola zahájená práve týmto filmom a dospela k úctyhodnému počtu 25 samostatných filmov. Úvod sa nadmieru vydaril, hoci je v ňom pramálo akčných scén. Film je postavený predovšetkým na precíznom stvárnení charakterov, hlavne dvoch hlavných postáv Zatoitchiho a Hirata. Pozastavím sa aj nad dynamickou hudbou, ktorej je ako šafránu, ale stojí za to. Tu je nasledujúca časť. ()
V podstatě jednoduchá historka, kterou si Takeši Kitano vykradl pro svou verzi této dnes již kultovní klasiky (jen zaměnil toho, kdo je smrtelně nemocný, za samurajovu ženu), ale která je o něčem zcela jiném než ta Kitanova verze. Tohle je o zvláštním přátelství dvou mužů najatých v opačných klanech, kteří by se vzájemnému střetu nejraději vyhnuli. A mezitím poznáváme tehdejší reálie, ale i charaktery lidí, některé příběhy kolem mi připomněly Van Gulikova soudce Ti. Tam totiž také šlo o podrobné popsání reálií a charakterů postav, z nichž pak detektivní příběh vycházel. Zde se tohle vše odehrává jaksi na pozadí, ale vytváří poměrně barvitou fresku, kde závěrečný souboj není to podstatné, nakolik většina diváků čeká právě akční film. ()
Počátek legendy, zrození jedné z největších ikon chambary (ne-li vůbec největší, alespoň co do objemu natočeného materiálu). Spolu s druhým filmem jde o jediné dva černobílé z 26ti dílné řady (nepočítaje Kitanův remake, obsáhlý tv seriál, či různé podivné variace, včetně bizarních korejských, taiwanských a nevím-jakých-ještě), což se samozřejmě projevuje na atmosféře, v mých očích spíše pozitivně. Je zřejmé, že Katsu se pro roli skvěle hodí a byť své vrcholné výkony podal, řekl bych, v jiných dílech, jde doslova o jeho životní roli. To v principu platí i pro Misumiho (samozřejmě režisérsky), ten ovšem dokázal trefit jackpot ještě jednou, o 10 let později, s mini-sérií Lone Wolf (pikantní je, že v té zazářil Katsuův o 2 roky starší bratr - Tomisaburo Wakayama), jejíž první 3 díly byly sestříhány do jednoho celku pod názvem Shogun Assassin a otevřely žánru cestu na západ. Jak uvádí Flipnic, jde o 26 "celovečeráků" a tedy není zcela nutné sledovat je v přesně daném pořadí - faktem nicméně je, že postupovat chronologicky je lepší (např. druhý film navazuje na tento velmi úzce). Jako Ichiho přítel, nemocný samuraj, se objeví skvělý Shigeru Amachi, Masayo Banri je v roli Tane rovněž dobrá a nesetkáváme se s ní v sérii naposledy.. Samotný Katsu ještě nemá všechny finesy vypilovány, chvílemi nepůsobí jako dokonale přirozený slepec, neobsáhl zatím celý svůj rejstřík grimas - přesto je jeho výkon vynikající, leč posléze se evidentně dále zlepšoval (možná i tím, jak se sám Katsu stával alkoholikem a především gamblerem - nakonec prošustroval i svou produkční společnost - stoupala jeho autenticita;). Silný náboj má kontrast mezi smrtí Hirateho, jehož Ichi maximálně repektuje a Tateho, bezcharakterního, sobeckého floutka. Krásná je scéna s posíláním saké, (ne)chytáním ryb, či ta úvodní s kostkami (byť ta se pak v sérii vyskytuje běžněji). Jiné než plné hodnocení ode mě v tomto případě asi ani nelze očekávat... ()
Na príbehu o Zatoichim je podmanivá jeho nejednoznačnosť. Nie je to hrdinský samurajský film, hoci sa takým zo začiatku môže javiť. Zatoichi je samuraj žijúci v spoločnosti, ktorá si od neho vyžaduje aj poslušnosť, aj dodržiavanie kódexu. To, že pritom navozuje priateľstvá a klame babrákov a hlupákov je jeho voľnočasová aktivita, ktorá sa mu časom vypomstí. Či už ide o lásku krásnej ženy, alebo priateľstvo so samurajom zo znepriateleného klanu. Natočené je to perfektne. Má to nezabudnuteľnú atmosféru. Nikam sa to neponáhľa a každé prostredie je tu využité na maximum. Finálny stret v uličkách dediny a na moste má pôsobivý vizuál. Na konci zostáva ale smútok a vôbec nie taký happyend ako by sa čakalo. Prišlo mi to ako koniec Siedmych samurajov. A v tom je do určitej miery krása tohto filmu. ()
Prvy diel velkej serie o jednom cool slepuchovi, ktory sa vie ohanat mecom lepsie ako manici ktorym kukere funguju. Doteraz som poznal len Kitanovu verziu, ktora ma uchvatila. Najviac mi vadilo, ze Ichi je tu vlastne jednou z mnohych postav a nema taky priestor aky by hlavna postava mala mat. Dufal som, ze cely pribeh budeme sledovat z jeho pohladu. Ale zakazdym sledujeme 5 minut kecov inych postav, ktore chystaju nejaky chytak a nasledne sa ovbjavi Ichi a hned ich ten slepuch jeden presibany prekukne. Linia o supereni dvoch klanov ma dvakrat nebavila. Rovnako ako problemy jedneho ocividneho zakeraka a jeho sestry. Fascinovala ma len linia medzi Ichim a konkurencnym samurajom s ktorym ho evidentne cakal finalny suboj. Ich spolocne rozhovory, ktore mu predchadzali boli neskutocne putave. Skoda ze ich tam nebolo viac. No a samotne bitky? Necakal som ziadnu kvantitu ani kvalitu a presne toho som dockal. Par ubohych subojov s mizernou az komickou choreografiou. Ako uvod do slavnej serie to funguje stale dobre. 7/10. ()
Japonské filmy miluju, ale je s nimi ta potíž, že když se na ně dlouho nekoukám a pak si něco pustím, tak mi chybí soustředěnost a trvá mi než se do toho dostanu. Nicméně i tak se mi první Zatoichi líbil. Hodně dlouho se tam konverzovalo a nic moc se nědělo, ale závěrečná rubačka dvou gangů a následný souboj se opravdu povedly. Takže se těším na další díly. ()
Já jsem věděl, že se mi tohle bude líbit a ono také ano. Zatoichi je skvělá postava, která si pozornost rozhodně zaslouží, a jsem zvědavý, co najdu v ostatních filmech. Staré Japonsko je zde prezentováno skutečně krásně, přesně, jak ho rád sleduji. Černobílá kamera tomuhle hodně pomáhá, ten dojem je pak ještě o něco lepší. ()
Úvod a počiatok série, ktorá sa natiahla na obdivuhodné množstvo filmov. Film plynie pomaličky, kľudne a postava slepého maséria Ichiho tomu dodáva úžasný ľudský rozmer. Jeho priateľstvo so samurajom zo súperiaceho klanu Hiratom bolo tým najjagavejším znakom tohto snímku. Charizmatický hlavný hrdina ma presvedčil, že táto séria stojí za pozornosť. ()
Slušný úvod do série čanbara filmů o slepém masérovi a šermíři Ičim. Tentokrát ještě v černobílém provedení prezentuje Zatóičího, na rozdíl od většiny pozdějších dílů, ne jako někoho, kdo neváhá nasadit vlastní život a bojovat proti bezpráví, ale jako člověka, který se pokud možno straní problémů a meč ukrytý ve slepecké holi tasí, jen když opravdu musí. Spíše než na akci se tento snímek soustředí na vývoj přátelství mezi Zatóičim a jiným zdatným šermířem Hiratem. Naneštěstí však má každý z nich stát na jiné straně v nadcházející válce dvou gangů... ()
Nie je to síce Kurosawa, no Zatoichi, rozhodne nepatrí k samurajským filmom béčkovej kategórie. Ústredná postava prefíkaného slepého maséra má v sebe toľko šarmu, pokory a skromnosti, že si jednoducho musí získať priazeň každého fanúšika Japonskej kultúry. Nachádza sa tu veľa samostatne fungujúcich scénok v ktorých Zatoichi svoji umom prekabáti darebákov, no samotný film plynie v pomalšom tempe. Súbojov je tu celkom skromne, no tie sú veľmi kvalitné. Akonáhle Zatoichi vytasí svoj meč, záporné postavy padajú ako muchy. 3.5*. ()
Skvelý začiatok ságy, akurát škoda, že na akčné súboje si treba počkať až do polovice filmu. Hodnotenie: 80% ()
Je pravda, jak již zde psali mnozí, že coby počátek tak kultovního počinu, jakým Zatoichi beze sporu je, působí tento film poněkud obyčejně. Snad studio Daiei a ani mistr Misumi neměli tušení, že stojí na počátku legendy žánru chambara. Sledujeme totiž poněkud jednoduchou zápletku - neoriginální válku dvou znepřátelených klanů yakuzy, která spojí Ichiho s jeho úhlavním nepřítelem - samurajem Hiratou z konkurenčního klanu v hluboké přátelství. Kontrast mezi bezcharakterními naivními násilníky a Hiratou, kdy závěrečný souboj mezi ním a Zatoichim je věcí cti a obdivu, ukazuje na klasický prvek celé série. Zatoichi, sám bývalý člen yakuzy a gambler je natolik morální, že boj proti zlu, násilí a samozřejmá pomoc ostatním je u postavy, která sama má temnou minulost, nosným prvkem celé série a je zajímavé sledovat jak s ní pracují další autoři v následujících filmech. ()
Se Zatoičim jsem se poprvé setkal v podání Takešiho Kitana, který se okamžitě zařadil mezi mé největší oblíbence. Takže jsem měl trochu obavy, že přechod na jiného herce jen tak neskousnu, ale nakonec to bylo celkem bez problémů. Příběh je taky docela v pohodě (některé prvky se objevují i v KItanově filmu). Akce je v podstatě až v závěru, bohužel je to spíš taková "hurá akce", která nepůsobí moc přesvědčivě. Vzhledem k době vzniku jsem nečekal zázraky, ale přijde mi, že třeba akční scény v Kurosawových samurajských filmech ze stejného období jsou o třídu lepší. ()