poster

Rabín a jeho Golem (TV film)

Drama / Mysteriózní / Historický

Česko, 1995, 71 min

  • sportovec
    *****

    Staropražský folkór, vydatně v našich předcích živený knížkami lidového čtení i jarmarečními písněmi, jež byly svébytným médiem nejen českým zhruba od 16. do poloviny 19. století, má řadu silných témat. Jedním z nich jsou mýty, související se životem historického rabína Löwyho, který v někdejším Židovském městě žil na přelomu 16. a 17. století. Nejen Eduard Petiška, ale i Alois Jirásek ve svých proslavených STARÝCH POVĚSTECH ČESKÝCH ztvárnil tuto pozoruhodnou pražskou, českou i židovskou osobnost. Scénář s úspěchem řadu velkých löwovských témat dokázal propojit do jednoho celku a Václav Vorlíček ve své šťastné chvíli dotvořit do pozoruhodného tvaru, v němž se podařilo prolnout starobylost tématu, specifiku žánru, který se pohybuje na rozhraní pohádky a pověsti, i požadavek moderního dynamismu děje. Ve skvělém hereckém obsazení na sebe upozorňuje především Vladimír Ráž, pro nějž se role rabbiho Löwa stala na sklonku jeho životní cesty jednou z klíčových uměleckých výzev; jeho k deklamaci tíhnoucí herectví, jak je známe už z PYŠNÉ PRINCEZNY, ztlumeno do civilních tónů, vytvořilo dech beroucí plastickou postavu velkého muže našeho raného novověku. Skvělé příležitosti tu nalezli i Martin Zounar a Ondřej Vetchý a svůj výkon snů tu předvedl i Pavel Nový opět v oddémonizovaně pojatém Golémovi. Neobvyklé a naprosto civilní - ve shodě s historickou skutečností - je i Etzlerovo pojetí postavy císaře a krále Rudolfa II jako intelektuála na trůně, jímž tak trochu v prvních letech své vlády nesporně byl. Zdánlivě odlehlé téma je ve skutečnosti až překvapivě časové: génius loci, je-li uchopeno multikulturně, vypovídá mnoho o potřebě tolerance, vzájemné úcty a kritického, věcně nepředpojatého myšlení a vzdělání. Pochválit je nutné i výjimečně dobrou výpravu, pozitivně se vymykající z neblahého pravidla asketického materiálního vybavení polistopadových pohádek České - a nejen jí - televize. Mathého ředitelská éra (1992-1998) a její odkaz bude v budoucnosti zřejmě dále doceňovány. GOLEM je jen jedním z příkladů nadčasové mozaiky odkazu jeho dnes asi definitivně uzavřené televizní špičkové managerské éry.(10.8.2008)

  • villon17
    ***

    Těžko hodnotit. Tohle téma bylo už tolikrát zpracovaný a předělaný, že ňáká studiová pohádka na nedělní odpoledne svět nezmění. Ale do příběhu o Golemovi byla tentokrát přidaná jiná zápletka a Golem byl vidět jenom, jak leží na zemi a k takhe vymyšlenýmu ději vlastně nebyl potřeba. Odhalení lži pomstychtivý Diny ale židům moc nepomohla. Zezačátku na ně křesťané koukali jako na vrahy, po vyřešení případu jako na lháře.(12.8.2008)

  • Master19
    ***

    Zajímavá herecká parta. Kolem výborného Ráže je partička Nový, Vetchý, Zounar, Etzler, kteří jsou překvapivě dobří, aby do nich z boku narážela Jaroslava Adamová s nepřirozeně divadelním herectvím. Příběh není špatný, ale televizní pojetí ho dokázalo dostatečně spražit. Nejdražší na tom asi byly ty fousiska. :-)(18.3.2009)

  • honajz
    **

    Velmi unavené a pomalé, zvraty jsou zde hodně podivné (Dopis služky nikdo nikdy nenajde, přitom byl na pracovním stole rabína, posléze zavřený v knize, kterou tedy rabín nikdy nečte? A brk nehledali?), Golem vlastně nastoupí až ve druhé polovině této zdlouhavé inscenace a udělá vlastně jen jednu věc (odnese holku v náručí k soudu). O tom, jak ho chytil amok a porozbíjel půlku židovského města, a protože byl šábes musel rabín Löw opustit synagogu - a od té doby se ten jeden žalm zpívá dvakrát - o tom ani půl slova. Dramaturgicky a scenáristicky rovněž nevyvážené - když odmyslím ony scenáristické schválnosti, aby jakože bylo drama, pak zde máme nesourodý slepenec nic neříkajících scén (audience u císaře a rozhodování soudní pře - kde ta retrospektiva navíc pěkně mate), bez pořádného konfliktu a pointy, a tím pádem i katarze. "Průpovídky," řekne soudce na adresu rabího, a já s ním v té chvíli musel souhlasit. Film je o průpovídkách, o strachu židů z pogromu, jak jsou v tom všem nevinně (jenže oni v tom zase tak nevinně nebyli, patřili mezi největší lichváře své doby, a i to lidi žralo; navíc se židovská komunita vždy až příliš snažila oddělovat ode všech kolem nich, s nimiž bydleli de facto v jednom městě) a jde tím spíše o takovou prožidovskou agitku, která tou pozitivností u židů na jedné straně, a negativností u katolíků na druhé straně vypadá jen jako černobílý canc právě těch rádoby moudrých průpovídek, ale ne životný příběh s životnými postavami.(10.6.2017)

  • Jezinka.Jezinka
    ****

    Ten panák, jak ho uplácali vůbec nevypadal, jako Golem, kterého vypálili a ten zas vůbec ne, jako Golem oživlý. Zkrátka, z špatně uplácanýho pajduláka si Pavla Nového nevytvoříte. Ani němého ne. Ani když jste byli zamlada král Miroslav. Nebo čert. Škoda, že rabi tehdy šém spálil,on by se takový Golem hodil i dnes, jen by jich bylo potřeba spíš pár tisíc než jen jeden, ať by byl kvalitní sebevíc.(14.8.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace