Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jak dvě růžičky jednoho keře tu kvetou spolu a jsou si k nerozeznání podobné. Jedna však chodí v šatech samá krajka a druhá také pěkně, ale obyčejně. Jedna líhá v kanafasu a z postele ji zvedá práce, druhá spí v hedvábí a drží se jí nuda. Copak Madlenka! Ta, co potřebuje, na to stačí sama. Ale kolem Marion se točí celý dvůr. Jedna vládne, druhá pere a obě touží po štěstí a kráse… Princezny mívají všelijaké rozmary, i ta naše Marion. Není zrovna spokojená se svým přepychovým životem, a tak ji jednoho dne napadne, jak by se jí žilo jako obyčejné pradleně, ta má přece život jako peříčko! Zrovna to samé si ale o princezně myslela pradlenka Madlenka. Ta by zase tuze ráda alespoň na chvíli vyměnila práci za spokojený život na zámku. A tak začala Marion kralovat v prádelně a Madlenka se usadila na trůně… Jak jim ta výměna prospěla, na to se teď podívejte... Laskavou pohádku, která je plná pěkných písniček, natočila v roce 1986 režisérka L. Koutná podle scénáře M. Zinnerové a do hlavních rolí obsadila M. Fišerovou (dvojrole Marion a Madlenky), P. Trávníčka (kominík Venda), K. Rodena (princ Petr), Z. Hadrbolcovou (teta Julie) a L. Lipského (strýc Josef). (Česká televize)

(více)

Recenze (81)

Jahudka15 

všechny recenze uživatele

Laskava pohadka, která me zahrala na dusi. První pohadka, kterou si ze svého detstvi pamatuju vznikla v roce, kdy jsem se narodila. Uz tehdy se mi vryla do pameti a zamilovala jsem si ji. Odehrava se v malebnem prostredi jihoceskeho zamku Cervena Lhota. Temperamentni a prostoreka pradlenka Madlenka (pri pohledu na krasnou a puvabnou Marketu Fiserovou, manzelku Marka Ebena, si nemohu nevzpomenout na uraz, ktery se ji stal kratce na to:(), kominik, moudra babicka a spousta krasnych chytlavych pisnicek… Tato pohadka zustane v me pameti i nadale ziva a kdykoli si ji rada pripomenu. ()

Jonatána 

všechny recenze uživatele

Madlenku a Marion miluju od prvního shlédnutí, kdy mi bylo asi šestnáct a od té doby si tuhle pohádku neodpustím, kdykoli ji v TV dávají. I kdybych měla jen občas kouknout třeba při vaření. Markéta Fišerová byla kouzelná (vždycky mi u téhle pohádky přijde nesmírně líto, co se jí stalo) a princ Fridolín Miroslava Vladyky je zkrátka spanilomyslnost sama :-))). Viděno si po padesáté 8.5.2019 Jedna z nejkouzelnějších pohádek, na komentáři nezměním ani slovo. Jen možná znovu napíšu, že Madlenku a Marion není možné nemít rád :-) ()

Reklama

Tyckin 

všechny recenze uživatele

Krásná ukázka v čem starší pohádky absolutně válcují ty soudobé - velmi půvabná a sympatická princezna/pradlenka jež předvádí výborný herecký výkon, milá hudba a krásné písničky, příjemný humor, žádné přihlouplé fórky od šaška Mádla typu "Jóóó, Bolej mě hnáty" apod. zoufalosti, které opravdu pohádku pohádkou nedělají, naopak se do ní vůbec nehodí. Ta má především potěšit, zahřát u srdíčka a to zde platí na 100%. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Že je možné pohádku jen tak lehce jakoby nahodit - a navíc do pohádkového muzikálu a formy krajně úsporné - dokazuje tato drobnička korunovaná oslňující dvojrolí Markéty Fischerové, pro kterou to byla jedna z jejích posledních hereckých úloh před tragickým zdravotním postihem. Jen tak mimochodem je tu navíc nahozen sociální motiv sdělující, že i ten sebelépe a sebechutněji namazaný krajíc je vždy jen o dvou kůrkách. Smířlivé vyústění je navíc okořeněno poznáním základních věcí lidského života. To je na jednu pohádku natočenou v atraktivním prostředí spíše zámečku než zámku Červená Lhota víc než dost. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Hezká pohádka, která přestože vznikla v osmdesátých letech, výrazně překračuje stín tehdejší televizní tvorby. Může za to jak sympatické herecké obsazení (Pavel Trávníček překvapivě není princem), tak nádherné exteriéry zámku Červená Lhota, zajímavý příběh i pěkná výprava a v neposlední řadě příjemný hudební dobrovod. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (6)

  • Podle stejného scénáře vznikla v roce 1990 v režii Karla Weinlicha i rozhlasová pohádka „Jablíčka dobré víly". (Miggi90)
  • V pohádce se objevuje hudební motiv písně „Šel nádražák na mlíčí“ ze hry „Švestka“ Divadla Járy Cimrmana, kterou údajně mistr složil vlivem stařecké senility pouze o dvou tónech v rozmezí půltónu. Jedná se tak o objev této melodie o 11 let dříve než u slavných Cimrmanů. (Nptoh)

Reklama

Reklama