poster

Život a smrt Petera Sellerse

  • USA

    The Life and Death of Peter Sellers

  • Velká Británie

    The Life and Death of Peter Sellers

  • Slovensko

    Život a smrť Petra Sellersa

Drama / Životopisný / Romantický

USA / Velká Británie, 2004, 122 min

  • N.Strauber
    ***

    Tento "velmi dobře poskládaný, objektivně natočený a naprosto pravdivý film" (ironie) jsem už viděl mnohem dřívě, ale během procházení filmografie Emily Watson jsem si všiml, že jsem ho ještě nehodnotil. Pamatuju si, že i když mě tento pokus o životopisné drama nenudil a plno zdařilých momentů se tam našlo, nemůžu hodnotit lépe než 50%, tedy velmi slabými 3*. Tvůrci se rozhodli, že dílo bude mnohem "zajímavější", když velkého herce Petera Sellerse (se kterým se Geoffrey Rush při vší úctě příliš měřit nemůže, i když se tady dost snažil) ukážou jen v tom nejhorším světle a to já považuju za velkou chybu. V Rushově podání je Sellers ten nejnepříjemnější a nejnesympatičtější člověk na světě, který není nikdy schopný se chovat normálně nebo se třeba jen normálně zasmát. Stačí se podívat na nějaká videa se Sellersem nebo jen na nepovedenou scénku na konci filmu Byl jsem při tom a Sellers bude působit úplně jinak. Jde také o to, že Rush narozdíl od něj vypadal strašně nepříjemně už jen od pohledu. Tím nechci pana Sellerse omlouvat a snažit se všechny přesvědčit, že to byl nějaký dobrák - to v žádném případě, hysterický člověk, se kterým bylo obtížné vyjít a šílenec to byl bezpochyby (ale ne nonstop), ale nemůžeme se na něj dívat tak, jak byl vyobrazen v tomto snímku. Nic se nemá přehánět. Herbert Lom o něm prohlásil, že sice byl "ťuklej", ale že to byl jeho fajn kamarád - z tohoto filmu se mi nezdálo, že by mohl být něčí kamarád... Tvůrci si asi vždy vyslechli jen jednu stranu a "nezaslechli", že např. Sellers chtěl na konci života ještě sám bez režiséra Edwardse natočit Růžového pantera a dokonce k tomu psal scénář...(5.2.2009)

  • Jordan
    ***

    najvăčším kladom filmu je jeho námet - biografia rozporuplnej postavičky hollywoodu. potom je tu už sľubné obsadenie s naozaj sa snažiacim a tiež dobrým Geofreym Rushom chytľavá a štýlová animovaná pesnička v titulkoch po ktorej príde úvod, ktorý s týmto všetkým zaklincuje to, čomu sa hovorí: sľubný začiatok. po sľubnom začiatku však tempo mierne upadne, o peterovi sellersovi sa nedozvieme veľmi veľa, iba útržky o tom, že bol nervák, čudák a mal strašidelnú matku . . . upozornenie - film nie je komédia, čo je možno bodom k dobru - že film o jednej z najvtipnejších postáv filmu je cekom smutná dráma.(30.8.2005)

  • sharky
    ****

    70% Na rozdíl od jiných nemyslím, že je smysl zdejších komentářů v tom, abychom se tu rozepisovali o nepochybné kráse Charlize theron. Já bych se spíš rozepsal o tom, že Rush je imho nejlepší současný herec na téhle planetě a tento film je toho dalším důkazem. můžete se mnou nesouhlasit, ale to je asi tak všechno co zmůžete. Jinak film 70%, veškeré nedostatky jsou na straně scénáristy, který vynechal spoustu důležitých etap selllersova života, aby nám ukázal ty nedůležité a to co už každý kdo se jen trochu zajímá o film dávno ví. Imho nejlepší filmový komik byl v osobním životě namyšlenej sobeckej parchant.(13.8.2005)

  • Oskar
    **

    POZOR! MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY! Tohle bude asi dlouhý komentář. Omlouvám se, nechci unavovat, ale už dlouho jsem toho neměl tolik na srdci. Shrnout skutečný život do filmového příběhu vyžaduje vždycky jeho zhutnění, prostříhání, domýšlení atd. To beru. Jenže v tomto případě se to vymklo kontrole a filmaři vytvořili monstrum. Jakéhosi paralelního Petera Sellerse, který má s reálným málo společného. Místy k tomu došlo z touhy po senzaci, častěji ale z neznalosti a dokonce lenosti zjistit si o subjektu nějaká fakta. Ale jedno po druhém. OSOBNOST PETERA SELLERSE - Kdokoli se rozhodne o ní mluvit, psát či točit, pohybuje se od začátku v oblasti mýtů a legend. To ví každý, kdo se o něm kdy pokusil napsat článek, načež zjistil, že ta kvanta vyhledaných informací se téměř beze zbytku vzájemně vylučují a drtivá většina z nich se zakládá na tak či onak emotivně podbarvených a evidentně "vylepšených" historkách. Sám Sellers o sobě mlžil, jak se dalo, a výpovědi jeho manželek a dětí jsou, jak se říká, každý pes jiná ves. Pokud se dá něčemu bezvýhradně věřit, jsou to úřední listiny, uvádějící fakta o jeho narození, sňatcích, rozvodech, zdravotních komplikacích a smrti. Film se (zřejmě v souladu s předlohou) opírá o zcela jiný zdroj - fámy. O Sellersově osobním životě ochotně zpravoval veřejnost bulvární tisk a jeho takzvaní "přátelé" z branže, což není zrovna důvěryhodná komunita. Mnozí z nich se po celou kariéru vesele vozili na Peterových šosech a po jeho smrti plynule navázali statutem "odborníků na Sellerse" v dojemných knižních a televizních vzpomínkách. Vyprávěli a vyprávějí o něm všemožné pikanterie, nevynechávajíce žádný detail. A nikdy nezapomenou připomenout, že oni jediní Sellersovi rozuměli. Tak se dostaly do oběhu "zaručeně pravé" historky o Sophii Lorenové (že se do ní zamiloval, je možné, že se kvůli neexistujícímu románku rozvedl, je zřejmě blbost), o jeho osobním jasnovidci (jak příznačné, že nejzápornější postavou filmu je právě ta, která jediná stojí mimo "přátelskou a přející" filmovou branži), o tom, že kvůli němu se na Casinu Royale vystřídalo 7 režisérů (ve skutečnosti vyměnil jediného; 5 jich bylo od samého začátku, protože se točilo souběžně v několika místech světa s různými dalšími hvězdami), že nenáviděl Clouseaua... RŮŽOVÝ PANTER Když pominu, že už při zrodu postavy v letadle do Říma slyšíme inspektorovu frankoangličtinu, která se ve skutečnosti zrodila až s druhým dílem, nelze přehlédnout řadu dezinformací v cause Sellers kontra Blake Edwards. John Lithgow sice hraje Edwardse jako blazeovaného narcise, ale dělá to navzdory scénáři.Blake Edwards-filmová postava totiž přichází na scénu vždy jako trpělivý spasitel Peterovy kariéry. Jako muž, který si může vybírat a kterému krutý Sellers vytrvale hází klacky pod nohy. O tom, že kariéra Mr. Edwardse v 70. letech dávno žila z úroků a panteří návrat byl pro něj stejnou existenční nutností jako pro Sellerse, se zde taktně mlčí. "Dojemné" závěrečné titulky o dozvucích hercovy smrti rovněž pomíjejí, že tentýž Blake Edwards bezprostředně po Peterově konci nabídl nerealizovanou Romanci Růžového pantera Dudleymu Mooreovi a teprve poté, co Mooore odmítl hrát Clouseaua, Edwards slátal dohromady "poctu Peteru Sellersovi" Stopa Růžového pantera. Filmová prezentace jejich vztahu, která jde ve všem na ruku verzi Blakea Edwardse, se dá chápat jako strach z možné reakce dosud žijícího člověka, který nejde pro žalobu daleko. Zřejmě i to je jedním z důvodů, proč film ani slůvkem nezmíní něco tak důležitého, jako byla AUTORSKÁ TVORBA PETERA SELLERSE Že Clouseaua nenáviděl, je vcelku zřejmý nesmysl, protože Sellers tu postavu stvořil. Její charakter, masku, kostým, akcent, vše. Malér byl v tom, že práva vězela v rukou Blakea Edwardse a Maurice Richlina, takto autorů scénáře k Růžovému panterovi (1963). V praxi to znamenalo, že zatímco Edwards mohl teoreticky obsadit Clouseaua někým jiným, Sellers v něm nemohl pokračovat, aniž by se vysmekl z Edwardsovy kurately (ačkoli o tom snil a před smrtí vlastní panteří film plánoval). Sellers byl ostatně vždycky autorský komik, už od časů rozhlasové Goon show přes různé tv pořady až k řadě filmů, kterési napsal nebo je i režíroval. Ani slovo o tom v této "biografii" neuslyšíte, ačkoli si osobně myslím, že touha po absolutní kontrole nad projekty a nemožnost toho docílit byly pravděpodobnými příčinami Sellersových mnoha konfliktů a excesů, o depresích nemluvě. Film Mr. Topaze, který režíroval, propadl a on už nikdy nedostal šanci to zkusit znovu. Přesto se na spoustě filmů autorsky podílel, ať už to je či není uvedeno v jejich titulcích. Film o tom mlčí. Tak například epizoda s Dr. Divnoláskou: Stanley Kubrick přijde za Sellersem s hotovým scénářem, nabídkou na čtyři role a prosbami, neboť po úspěchu Pantera mu prý studio nedovolí natočit film bez Sellerse. Načež Peter dělá drahoty a vyzuje se aspoň ze čtvrté role. Tak to už je čirá fikce. 1.) Že byl Divnoláska uveden až po Panterovi, je shoda okolností, ale pracovalo se na něm už 2 roky. 2.) Peter Sellers byl u samého zrodu projektu, obstaral mu vhodného scénáristu a udělal z něj komedii. Ten film se psal od začátku jako Sellersova exhibice. 3.) Major Kong (kterého nehrál kvůli zranění, podle zdejší verze fingovanému), byl Texasan právě proto, že Sellers uměl vtipně napodobit texaský akcent. Takže zdejší scéna, kde zuří, že Konga hrát nemůže, protože tento hlas v sobě prostě nemá, je čiročirý výmysl. ČAS je entita, s kterou film zachází velmi volně, viz případ Divnoláska, ale i jiné. Vrací-li se po dlouhé pauze Růžový panter, vrací se zde filmem Růžový panter znovu zasahuje (1976), ačkoli mu předcházel Návrat Růžového pantera (1974). O Večírku se pro jistotu mlčí. Hon na lišku (1966) se podle této verze začal točit zhruba rok po Casinu Royale (1967). Blake Edwards v roce 1978 říká, že se Sellersem pracuje 20 let (ve skutečnosti 15) atd. atd. Koho pak překvapí, že Sellersovy filmové děti v průběhu tří let nezestárnou ani o den? GEOFFREY RUSH je důvodem těch 2*. Maska a kostým dokážou divy, ale je úžasné, jaké proměny dosáhl hereckými prostředky. Jak perfektně napodobil chůzi a hlas každé ze Sellersových postav... A je to právě jeho zásluha, že Peter Sellers není jen sociopatickým monstrem, ačkoli autoři udělali všechno pro to, aby jím byl. Mrzí mě, že to vše Mr. Rush nemohl předvést v lepším filmu. Tento je tak lživý a lhostejný k objektu svého zájmu, že za nějakých 20-30 let jistě někdo pečlivější natočí jiný, lepší film o Peteru Sellersovi. Ale pochybuju, že s tak dokonalým protagonistou. 40%(25.4.2007)

  • Gemini
    ****

    O životě Petera Sellerse, jeho smrti a především o jeho tvorbě (nebo hereckých inkarnacích, je-li vám to milejší) vím až na pár útržků houby, takže mi tento film co do informační hodnoty přišel docela přínosný, i když forma občas pohltila obsah. Hlavní potíž tu zřejmě spočívá v tom, že pro někoho obeznámeného s životními osudy tohoto velkého herce film nepřinese mnoho nového, spíš se stane snůškou scének bulvárního charakteru a Sellersových eufemisticky řečeno poklesků. Pro někoho jako jsem já, jde o místy dost zmatenou podívanou, protože jsem velmi často netušil, kdo je kdo a čím je tak zajímavý či významný. Ale úžasně to zbavuje iluzí o tom chlápkovi co ze sebe tak skvěle dělal dementa v Růžovém Panterovi (kterého mimochodem docela nesnáším) a úžasně se předvedl v Dr. Divnolásce...nebo Divnoláskovi, whatever. Ó ano, a pak je tu ta věc s niternými pocity Mistra Sellerse a jeho smýšlením o něm samém - to byla skutečně výživná podívaná, a jen mě utvrdila v názoru na tento film, který je pro mě především monstrózní exhibicí současného velkého herce (jehož jméno není určitě třeba vyslovovat) a další příležitostí kochat se nesčetnými půvaby jisté talentované herečky. Gratuluji režisérovi ke skvělému výběru představitelů minimálně těch hlavních rolí, ale nepůjdu nad 70%.(17.12.2007)

  • - Herec Peter Sellers v roce 1958 natočil s tehdy málo známým režisérem Richardem Lesterem 11-minutový snímek The Running Jumping & Standing Still Film, za který překvapivě získali nominaci na Oscara. Sellers byl později na tuto sošku nominovaný ještě dvakrát. (imro)

  • - Když Britt řekne Peterovi v koupelně, že je těhotná, on roztočí toaletní papír, který se nepřestane odvíjet. Stejný gag se objevil také v Sellersově filmu Večírek (1968). (imro)

  • - Snímek získal v roce 2005 Zlatý glóbus pro nejlepší televizní film nebo minisérii. Geoffrey Rush získal za svůj výkon ve filmu Zlatý glóbus pro nejlepšího herce v televizním filmu nebo minisérii. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace