Svítání

Docela netradiční film naší tehdejší kinematografie. Skvělý němý úvod, vůbec vizuálně se film povedl. Zvuková stopa je, pravda, slabší a navíc občas chybí pár vteřin filmu. Některé scény dnes působí poněkud pateticky, ale je třeba si uvědomit, že jsme stále v podstatě na začátku zvukové éry. Pro mě nadprůměrný film, na kterém se ovšem zub času podepsal. (23.05.2020)

„Poslechni Ádo, to musí být hrozné, když člověk nemůže pracovat, viď?“ Strašné, Anežko. Ačkoliv zrovna do ní bych se asi strefovat neměl, když se z ní nakonec vyklubala úplná světice, že...Každopádně, úvodní „hláška“ jen potvrzuje základní problém filmu; řada vážně myšlených replik a situací tak opravdu nevyznívá. Stejně jako se tvůrcům nepodařily postavy (např. křečovitě usmívající se Váša či Adolf, věnující se hledění do dáli a šmírování jiného páru na úkor své milé)…s jedinou výjimkou v podobě “velkorysé“ bytné (výborná Kysilková). Ale ono to v případě této agitky asi ani nešlo jinak. Už úvod je jak vystřižený ze sovětského montážního filmu. A pak to jen pokračuje. Zhýralá a bezcitná buržoazie provede „okamžitou racionalizaci výroby“ (propouštění, snižování platů), aby i nadále mohla hýřit, no a těžce pracující dělnictvo se náhle ocitne v existenční krizi, a to na všech frontách. A už se volá po kladivu a rozbíjení…či přece jen někdo přijde k rozumu? Hodnotím slabším průměrem a zároveň s Kubáskem po jeho 3 dílech definitivně končím. (21.04.2019)

KINO Scala/// Obsazení 2/10 Děj 5/10 Hudba 6/10 Zpracování 2/10/// PLUS: záměr to zcela určitě nebyl, ale dnes film vyvolává úsměv a pobavení nad technickou stránkou, která pod vlivem doby vzniku a nedostatku finančních prostředků ani být lepší nemůže, postavy i jejich herečtí představitelé rovněž nechtěně pobaví, jako příklad agitačního a montážního filmu snímek funguje znamenitě MÍNUS: z pochopitelných důvodu se ve filmu neobjevuje žádná prvorepubliková hvězda a většina herců bude pro vás neznámá, dnes víme, že dobře udělali, ti co se neangažovali./// Shrnutí: Je dobré si občas připomenout nějaký slabší a zapomenutý kousek, aby jsme o to více mohli docenit kvalitní filmy naší prvorepublikové kinematografie./// Celkem 40%/// (21.11.2017)

Svítání hodně trpí tím, že vzniklo v době, kdy práce se zvukem nebyla právě ideální, takže se dočkáme toho, že když do hudby vstupují dialogy, hudbu to doslova přetrhne a po dokončení věty se opět vrátí v takové intenzitě, že vám to málem urve uši - nemluvě o tom, že v ní spousta ruchů v hudbě zaniká. Pokud se dokážete přenést o řeči o "velkém kladivu," dočkáte se filmu se střihem v této době nevídaným (inspirace Ejzenštejnem a spol. je zcela jasně patrná) a přinejmenším jedna sekvence (ta na přejezdu) je mimořádně silná i dnes. (03.11.2008)

"Poslechněte si příběh o tom, jak se naše práce, náš majetek a naše radost ztratila ze světa", zní první slova v úvodní scéně filmu, v němž dva mladí lidé marně bojují o právo na štěstí ve společném životě uprostřed nejistoty, v níž se na počátku třicátých let ocitl celý svět. Režisér Václav Kubásek, který již několikrát předtím prokázal, že mu nejsou lhostejné sociální problémy, uvítal nabídnutý námět spisovatele Františka Václava Krejčího. Společně s mladým Otakarem Vávrou se podílel i na výsledné podobě filmového scénáře. Jednou z klíčových postav je pak jméno avatgardisty, režiséra a zpěváka Emila Františka Buriana, který zkomponoval působivý hudební doprovod a píseň Tak sám si divně připadám. Když sečteme všechny zmíněné osobnosti z řad tzv. umělecké levice, je více než zřejmé o jak průlomové a výjimečné dílo se jedná. Zcela mimořádné kamerové obrazy Jana Stallicha s detailními prostřihy na běžné rekvizity dělnického života vytvářejí z filmu silný zážitek. Přesto levicová kritika film nepřijala, protože byl prý "sociálně demokratický svým duchem, pojetím, rozpaky, iluzemi i falešně optimistickou romantikou". Sám Kubásek však v době natáčení prohlásil: "Mám jen jedno přání, aby Svítání bylo signálem k úzkostlivému výběru námětů příští domácí produkce a aby nalezlo co nejvíce následovníků". Lze jen litovat, že podobných filmů v následujícím období nevzniklo více. Dnes je nad slunce jasné, jak aktuální a nadčasový film o bídě a nezaměstnanosti tehdy v barrandovských ateliérech vznikl. Vizuálně dokonalý a zdravě burcující. (23.10.2009)

I když mě v podstatě nezajímaly postavy a jejich osud, musím uznat, že vykreslení deprese, když člověk nemůže dlouho sehnat práci, se povedlo. A taky se jedná o jeden z prvních scénářů, co napsal Otakar Vávra. (21.08.2019)