Režie:
Ali AbbasiKamera:
Nadim CarlsenHudba:
Martin DirkovHrají:
Zar Amir-Ebrahimi, Mehdi Bajestani, Arash Ashtiani, Forouzan Jamshidnejad, Sara Fazilat, Sima Seyed, Alice Rahimi, Firouz Agheli, Ariane Naziri (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V noci řádí v Mašhadu sériový vrah, který láká oběti do své sítě. Zabíjí ženy, prostitutky. Zatímco policie zločiny ignoruje, Rahim, novinářka z Teheránu, bloudí temnými čtvrtěmi svatého města a hledá pravdu. Svatý pavouk je natočen podle skutečné události, přičemž název filmu odkazuje na přezdívku sériového vraha. V roce 2001 Saeed Hanaei zabil ve městě Mašhad šestnáct prostitutek, protože je považoval za „nečisté“. Jeho soudní proces vyvolal v Íránu velký rozruch, a to nejen kvůli hrůznosti toho, co se stalo, ale také proto, že některá média a konzervativní skupiny z něj udělaly hrdinu. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (82)
K filmů které tvrdí že jsou podle skutečné události, ale i tak si vymyslí svou vlastní hlavní postavu, chovám lehkou přezíravost. Tomuhle jsem to ovšem rád odpustil, protože okatá Zar Amir-Ebrahimi je i přes svou přidrzlost a umanutost sympatická. Nepřekvapivě by se bez ní děj obešel, protože příběh je ve většině vyprávěn samotným vrahem. Nepříliš tradiční perspektiva umožnila režisérovi zapracovat na atmosféře, takže noční scény mají téměř hororový nádech. Hodně pomohla výborná hudba a exotické prostředí Iránu. Co se slibované sociální sondy týče, tam už je to slabší. Žádné vysloveně šokující sdělení jsem nezaznamenal. Respektive, pochopitelně že tam je, ale čekal jsem mnohem větší kulturní odstup. ()
Na reakcie verejnosti sa mi pozeralo oveľa ťažšie než na samotné vraždy, ktoré boli oproti tomu hnusnému zlu v ľuďoch ešte veľmi jemne podané. Zar Amir Ebrahimi ako novinárka perfektne potiahla celý film a veľmi slušný bol aj Mehdi Bajestani ako vrah. Holy Spider nemal žiadne hluché miesta a ubehol veľmi rýchlo, na plný počet mi však trochu chýbali výraznejšie momenty, ktoré by ma postavili zo stoličky. ()
Poctivá procedurální kriminálka a sociální drama s důrazem na muslimské předpotopní představy o právech a "smyslu života" žen. Začnu od toho druhého - Ali Abbasi to podává tak neuvěřitelně sugestivně, že divákovi velmi pomáhá proniknout do tamního společenského diskurzu a zároveň předkládá i poměrně přesvědčivé důvody (z pohledu tamních občanů). Opening je thrillerový skoro jako od Finchera a jakákoliv jízda potemnělými íránskými uličkami plnými špíny a neřesti má atmošku jak blázen. Jeden z filmů roku. [80%] ()
Nakonec jen povrchní pohled pod koberec, kterak íránské ženy dennodenně čelí nerovnosti ve všech oblastech soukromého i veřejného života. Chudoba na každém kroku, pokrytecká společnost. Cesta žen ke zrovnoprávnění je pomalá a zřejmě nikdy nedosáhne nějaké smysluplné úrovně. Protože nic moc jiného tohle evropské (kriminální) drama nepřináší. Samotné pátrání po vrahovi je nezáživné a nenápadité, filmařsky je to nevýrazné a po zhruba půlhodince nastává monotónní koloběh událostí, které sice nějak vyvrcholí, ale opakování motivů (nepřátelský mužský svět, arogance moci ať už jde o jakoukoliv instituci) mě divácky nestrhlo, stejně jako fakt, že sériový vrah „nečistých“ žen nakonec své kroky vzhledem k veřejnému mínění považoval za svou svatou povinnost a konání dobra. Postavy jsou špatně napsané a uchopené, vrah neohrabaný, ale chápu, že tvůrcům šlo víc o nastínění samotného systému a náboženské hniloby „podporující“ zakořeněné problémy tamní společnosti, viz synek, který nahlas přemýšlí, že by se měl v budoucnu ujmout otcovy „práce“. ()
Sláva Alláhovi, skvostně mírumilovný islám ušel od ranného středověku dlouhou a řádně progresivní cestu, kterou se dnes úspěšně dostal až do ranného středověku! Krásná demonstrace pokrokového liberálního šovinismu, ukazující, že Bůh je milostivý a že i tak podřadný tvor, jakým je bezesporu žena, má nezadatelné právo být preventivně očištěna od pozemských hříchů rukou veskrze duševně zdravého a uvědomělého ryzího světce a zarytého sériového strážce pravé morálky. Spíše než o nějakou klasicky šablonovitou masárnu se jedná o mrazivé nakoukání do patokultury tmářského blízkovýchodního svrabu, kolébky toho tolik tolerantního a altruistického náboženství, které tu v Šengenu dnes nadšeně filantropicky vítáme ve všech jeho prokazatelně naprosto neadaptabilních enklávách, zejména v Galském chalífátu, Spolkových emirátech syrsko – tureckých a v Saudské Skandinávii. Nakoukání, zabývající se především kulturně religiózními úskalími šlapání v Iránu s jednoznačným poselstvím, a sice, že i tak podřadný tvor, jakým je bezesporu žena, má nezadatelné právo se svobodně a bezpečně kurvit, za což prostě MUSÍ! obdržet zaručenou a nediskriminační mzdu! Každopádně solidně hustý až tísnivý kousek s receptářem plným nápadů na víceúčelové využití perských koberců, jednoznačně argumentující ve prospěch multikulturalismu, diversity a inkluze. Už se nesmírně těším, až budu moci se slovy „Neser Boha!!!“ beztrestně umlátit nějakou tu figurantku, když jí náhodou vyleze neposedný pramen vlasů ze šlendriánsky netěsnící černé kremrole! A taky kamenování je hodně fajn, například pro tréning baseballových nadhozů. ()
Galerie (53)
Photo © Metropolitan FilmExport
Zajímavosti (7)
- Rahima (Zar Amir-Ebrahimi) lze ve filmu zahlédnout s tričkem heavymetalové kapely Iron Maiden. (pornogrind)
- Na konci premietania na filmovom festivale v Cannes v roku 2022 film zožal 7-minútový potlesk v stoji. (MikaelSVK)
- Ali Abbasi chcel film pôvodne natočiť v Iráne, ale úrady mu zamietli povolenie, a tak výrobu presunul do Jordánska. (Arsenal83)
Reklama