Zapomenutá země

Dvouapůlhodinový opus z konce 19. století a nádherná krajina Islandu v zajímavém kamerovém formátu. Film má dvě části, první putovní, on the road, kde můžeme obdivovat nádhernou krajinu a pomalu jsou nám nastiňovány povahy. A druhou část, už čistě dějovou. Dánský misionář Lucas je poslán vystavět kostel a fotit si přírodu a obyvatele Islandu. Cesta na koních nehostinnou krajinou mu dává zabrat. Nenajde si vztah k zemi a zejména k srdcím jejich obyvatel. Chová se povýšeně a hloupě. Film vznikl na základě několika reálně dochovaných fotografických snímků. (01.08.2022)

Film podle nalezených dobových fotografií má samozřejmě klasický fotografický formát 4:3 (dokonce s mírně zaoblenými rohy). Bohužel je jeho obrazová složka výrazně zajímavější než cokoli z děje. Takže film celkem zklamal má očekávání. Přes účast dvou výborných herců v hlavních rolích ke mně nedoputovaly skoro žádné emoce. A v takovém případě je prostě 138 minut dlouhá doba. (09.07.2022)

Výstižně vykreslené putování islandskou divočinou bez goretexu. Meditativně, poomaaluu, ale atmosfericky vtahujícně a s nosnou dějovou premisou. Lehce připomínajíc Scorseseho Mlčení. Již samotný nápad vystavět příběh na reálných historických fotografiích, pořízených zmizelým knězem, je zajímavý. A Pálmason mu s pečlivou kompozicí ve “fotografickém” formátu 4:3 dodává pozoruhodnou náplň. Sice jenom filozoficky napovídající, ale přesto zajímavou a hodnotnou. ___ Edit: Tvůrce v diskuzích prozradil, že to nebyly reálné fotografie, ehm. Zrovna u tohoto filmu bych podobný tvůrčí přístup nečekal... [KVIFF] (03.07.2022)

Ono to putování islandskou krajinou zákonitě musí být poutavé a třeba přepálená délka zde ani tak pro mě nebyla problémem. Trable jsem měl až s charakteristikou postav, protože hlavní (anti)hrdina je nezajímavý bídný chcípák a po utlumených dvou hodinách putování divočinou jeho další konání a následná protireakce zbylých postav v poslední šestině filmu působily, jak kdyby spadly z čistého nebe, a neměl jsem pocit, že by k nim bylo jakkoliv, byť třeba skrytě, směřováno. Hezky natočená, obsahově rozporuplná podívaná. [KVIFF 2022] (10.07.2022)

Jak to řekl Al Pacino v samém závěru vynikajícího Ďáblova advokáta? "Pýcha, můj nejoblíbenější hřích." Pálmason zde opakuje všechny svoje trademarky známé z předchozích dvou filmů: scenáristický (do děje vložené vyprávění se symbolickým významem), motivický (rvačka mezi muži) i režijní (statické záběry krajiny, do kterých v určitém okamžiku zasadí montáž se všemi důležitými postavami hledícími do kamery... zde se dostane i na psíka). (21.07.2023)