Vítězný lid

Tenhle typ je z hlediska normalizačních filmů hardcore, protože u tohoto typu filmů nesledujeme ten či onen příběh uvědomělého člověka komunisty (což je většinou svojí hloupostí zábavné), ale jakousi snahu tvůrců o tvorbu hraného dokumentárního filmu a o autenticitu. A jelikož se ve filmu hlavně schůzuje a je tam množství pro někoho možná neznámých jmen, je těch 117 minut celkem výživná stopáž. Samozřejmě zadání k natočení dala sama strana a podle toho film také vypadá. Přesto souhlasím s uživatelem Karrfikem, že prásknout tomu ODPAD je sice snadné, ale neobjektivní. Přes veškerou tendenčnost a rudost nelze tvůrcům upřít snahu o autenticitu, dobové exteriéry i interiéry a zejména o snahu aby jednotliví herci byli podobní svým historickým vzorům a to nejen co do vizáže, ale i do mimiky a řeči. Zaujmul tak Vladimír Pavlar jako Jan Masaryk a zejména Jiří Pleskot v roli unaveného, ale stále distingovaného Dr. Beneše. Při sledování těch zástupů zblblých lidí zpívajících revoluční písně, mávajících prápory, kterak se jak podivní jedovatí hadi táhnou ze všech fabrik Prahou jsem si říkal - jak jen tohle bylo možné? Jak se to mohlo stát? Kde ti lidé zblbli? Kdo je zblbnul, že se z nich stala dravá řeka, která už nešla zastavit? Kdo selhal když to byl teprve pramínek? Tohle přeci nebyl přirozený důsledek poválečného demokratického vývoje v poválečné republice! Pravdu měl Gottwald i někteří ministři ,,původní'' vlády když tvrdili - teď jsme na důležitém rozcestí. To o čem se rozhodne dnes, bude mít dopad na roky a desetiletí... Pro svobodně a demokraticky smýšlející část občanů, pro živnostníky, duchovní, pro všechny ze západního odboje atd... ten dopad začal velmi brzy... žaláře, popravy, mučení, nucené práce, ztráta majetku, ztráta občanských práv, perzekuce příbuzných a potomků na roky daleko.... Hnus, hnus, hnus a ještě jednou hnus ! Od února 1948 do roku 1953 (kdy Gottwald zemřel) začíná to, co se u nás nazývá padesátými léty. Je to nejhorší období našich moderních dějin. Docela by mne zajímalo objektivní zpracování těch dní, někým dnes. Bez příkras, bez rudého blábolení, prosta tak jak to bylo. Bylo to důležité období našich dějin. Křižovatka, na které tehdejší vedení naší země špatně zabočilo a ta špatná cesta zavedla národ na 40 let do naprostého marastu. Dávám tedy jednu hvězdu za tu snahu o reálie. * (11.04.2017)

"Klémo, já už to nevydržím. Vezmeme pušky a svrhneme je silou!" "FRANTIŠKU! To bys chtěl furt jen mlátit lidi! Ale to my nesmíme! Mlátit. Lidi. Já to zakusil! Ono to bolí. Posaď se! Doneste mu kávu!" Únorové dny roku 1948. Blíží se ta slavná chvíle, kdy bude zatnut tipec buržouzům a reakčníkům a bude nastolen spravedlivý stát a vláda lidu... Takhle to zní jistě pěkně. Nebudu se tady rozepisovat o tom jak to s bolševickým pučem ve skutečnosti bylo. Jednak byste to měli vědět a kdo to neví, tak ten tenhle film stejně nebude nikdy chtít vidět. On je to totiž snímek ve skrze ubohý a děsivě nudný. Po půlhodině trpíte menší klaustrofobií, protože ze zasedaček, kanceláří a ústředních výborů prakticky nevystrčíte nos. Schůzuje se a schůzuje, drajv je minimální, gradace nijaká, respektivně žádná. Vojtěch Trapl, děsná to postavička české kinematografie udělal od svého debutu (Tobě hrana zvonit nebude) dlouho cestu... No, jak se to vezme. Není už vidět mikrofon a díky formátu historické rekonstrukce už si je krapet více jist co chce vlastně vyprávět a nestrká sem psychadelické výjevy a filozofické proslovy. Ale přesto si podráží nohy svým vlastním scénářem, jenž je neskutečně zkratkovitý, zmatečný a celkově otřesný. Můžu-li srovnávat s jiným vyobrazením téže situace 5. dílem Gottwalda, vychází z něj Matějkova práce jako vítěz. Byť i Matějka má literární kvality žáka měšťanky, situaci podává srozumitelněji a pro diváka stravitelněji (neplést si s pravdivěji, dělí je sice 9 let, ale vylhanost zůstala). Trapl nechává herce tupě deklamovat skutečné výroky státníků, vytrahné z kontextu a to klidně ve čtyřminutovém statickém záběru... Sledovat takhle třeba Pántika je skutečné labůžo. A dostáváme se k hlavnímu bodu programu. Prim hraje zejména herecká etuda Júlia Pántika, jenž je neznámým dvojčetem našeho velikána. Nejenže vypadá úplně stejně, ale i ta dikce. A je ještě lepším řečníkem. Porovnat originál slavného projevu "Právě se vracím z hradu" s tou zdejší, tak je Pántik jasným vítězem. Je radost ho sledovat a těšit se na každý jeho projev, kino vždy ryčelo smíchy. Ten film je fušerský a hrozný, buďte rádi, že jej zřejmě nikdy neuvidíte (možná leda pokud se povede můj seminář Gottwald se vrací do Gottwaldova, jenž by se mohl stát zajímavou protiváhou k zavedeným THS a Festival otrlého diváka). (LFŠ 2008) (03.08.2008)

No jo, to se ten Únor soudruhům (nejen) v tomto filmu oslavoval a na druhou stranu jim dával možnost vysmívat se tehdejším demokratům, kteří byli díky své hlouposti těmi pravými viníky nástupu komunistů k moci (de facto legální cestou). Nejhorší na tomto skvostu však není téma ani jeho zpracování, jakožto násilné upravení si některých událostí a osob, o to hůře, že ne celku, ale jednotlivých částí. Tvůrci totiž točili dle historického scénáře, avšak tu něco (po)změnili, támhle zase nechali vyznít něco jinak, a pak vznikl tenhle nehorázný paskvil. Nejvíc mně však nezvedlo mandle prezentování například Gottwalda či Zdeňka Nejedlého jako vzácných, charakterních lidí, bouřliví dělnicí a davy či korupce, politikaření jako výsada jen a pouze demokratů, nýbrž prezentování Marshallova plánu jako „zadlužení se u amerického lichváře“ a hlavně vůbec celé líčení postavy pana Beneše, to se člověku opravdu zvedal žaludek a on sám se musel chudák v hrobě obracet. To mě navádí dát odpad!, ale na druhou stranu film demonstrativně působí jako aktuální připomínka, že demokracie nesmí být hloupá a slabá, aby neumožnila nástup totalitních stran, no a tento fakt mi v tom zase brání, takže celkově symbolická, varovná 1*. (27.12.2012)

Kdyby Trapl nebyl takový umělecký impotent, mohl z tohoto mít vzorové dokudrama, jen to vymlaskne. "Škoda." Takže jediné, co je zde nefalšovaně krásné, je etudka Viléma Bessera, která jakoby plynule navázala na všechny ty jeho Josky a Václavíčky z 50. let. (10.12.2012)

Nudná užvaněná sračka. V majorovi Zemanovi teda byl ten vítězný únor o dost zábavnější.5% (02.04.2020)

Pominu, že je to poplatné tehdejší době a že demokratičtí politici jsou tu vykresleni jako bezcharakterní intrikáni, nic jiného ani čekat nelze, to je ten nejmenší problém. Ale takto nenapínavé a impotentně natočené "dokudrama" se jen tak nevidí. "Režisér" Trapl prostě postaví kameru a herci před ní tupě deklamují naučené monology, přičemž střihu je pomálu, takže výsledkem je hromada statických záběrů s oživlými voskovými figurínami. Sledovat to téměř celé dvě hodiny vyžaduje značnou dávku masochismu. Navíc Trapl neumí pracovat s komparsem. Kamera zabírá pár desítek nudících se statistů, přičemž tvrzení, že jich je "statisíce", je více než úsměvné. Třešničkou je neskutečně prapodivný výkon Júlia Pántika v roli Klémy, který tu vypadá jako v posledním stádiu své syfilidy a jehož hlasová dikce chvílemi hraničí s parodií. Vlastně se až divím, že normalizační cenzoři něco takového vůbec pustili do kin...________P. S.: Když se na obrazovce objevila Světla Amortová, chtělo se mi hodit šavli. (14.03.2015)

Předvoj seriálu Gottwald, svrchovaně nudné, prakticky neustále se motající na různých stranických sekretariátech, kde ta, či ona strana kuje nějaké pikle. Nejzajímavějším aspektem celého snímku je Pántik hovořící česky a několik českých herců hovořících skoro slovensky. (27.09.2017)

Tento film se tváří jako pokračování Vávrovi trilogie. Snaha navázat přesně tam, kde Osvobození Prahy skončilo je velká, ale tím ta podobnost hasne. K příběhu se nemá smysl vyjadřovat, je to propaganda prvního stupně a zvlášť buržoazie je zde karikována až do krajnosti. Nad čím se chci ale zastavit je Vojtěch Trapl. Tenhle paskřivec je takový režisérský poleno, že to ani neni možný. Film se tváří jako velkofilm, ale není tak natočený. Například scény s pochody milicí jsou vrcholem jeho amaterismu. Člověk by čekal, že uvidí nějaké masové strhující scény jako z Vávrovi trilogie, ale místo nějakého diváckého zážitku to vypadá tak, že partička s puškami si to během minuty projde celou Prahou - bez emocí, bez nějakého náznaku akce. Prostě čistej minutovej průchod. A že jich je hodně? Vždyť to stejně není vidět, když je kamera zapíchlá tak, že vždy vidíme jen přední cíp pochodu (čert ví, kolik jich tam vůbec Trapl nahnal). To samé na Staromáku. Jak mám být uchvácen davem, když je zabírán furt z blízka z jednoho pohledu. Co takhle pohled zezadu, ze střechy nebo z vrtulníku? To je ten Trapl fakt tak tupej? Nebo tam vážně stálo asi jen 50 lidí a Trapl se proto neodhodlal pro pohled z dálky? Začínám o přízvisku "velkofilm" silně pochybovat. EDIT: Po sepsání seminární práce na téma "Národní socialisté v únoru 1948" bych se vyjádřil ještě k historické stránce. Pochopitelně pravdivost zde nehledejte, ale většina těchto historických filmů má alespoň co se týče jednotlivých scén autentické dialogy, či přesně rekonstruované jednání, události, samozřejmě dané do odlišného kontextu, či zkreslené. Právě kvůli těmhle věcem má smysl se koukat na takovéhle filmy. V tomhle se mi třeba líbí pátý díl Gottwalda, který vyjma kontextu a "televiznosti" je alespoň v tom, co jsem uvedl, poměrně přesný. Tady? Nekoukejte na to. Nemá to smysl. Pusťte si toho Gottwalda. Tady prostě není nic! Pomíjení autentických dialogů v určitých pasážích (telefonát Ripky na Hrad a šok z oznámené demise), špatné lokality (prezident přijímal Gottwalda v knihovně) atd. Ani v tom jediném, v čem mohl být film zajímavý, neuspěl. (11.05.2011)

Na podobných komunistických opusech je největším kamenem úrazu jejich nedramatičnost, nikoliv stranickost. Klasický film je většinou o tom, jak hrdina (hrdinové) proti něčemu bojují (většinou proti přesile, v akčních filmech proti přesile generovaných, beztvárných nepřátel). Zde ovšem nebojuje nikdo s nikým, protože všichni čeští obyvatelé byli v tehdejší době (jak jinak než) komunisty. Když tedy nepočítáme několik bezmocných, zhýralých (a rozháraných) boháčů, které stejně nikdo z jejich okolí očividně nemá rád, neexistuje zde vlastně žádná reálná hrozba, tím pádem chybí i drama. Buržoustové samozřejmě nemohou vyhrávat ani na chvíli, tak se většina jejich „záškodnictví“ omezuje na pouhou nepoctivost, či nemorálnost (ke které klasicky patří víno, ženy, jazz). Proto je ten film tak příšernej (ne nezbytně proto, že by byl komunistický, či levičácký – ostatně vezmeme-li to objektivně, tak se nejen většina filmařů, ale vůbec umělců dvacátého století přiklánělo k levici). Představte si to na (trochu absurdním) příkladu Pána prstenů. Vezměte si, že bychom sledovali děj filmu pouze z úhlu pohledu Mordoru a navíc s tím faktem, že by Frodo Pytlík místo výpravy za zničením prstenu podnikl zbabělý útěk z kraje (a předtím by si s Gandalfem pokuřovali dýmky a pokukovali by po Galadriel). Taky by to nebylo zrovna zábavné, co myslíte? (28.12.2015)

"Mohu Vám nabídnout bábovku?? Ovšem pokud Vám nevadí, že je ze sovětské mouky". Ano, šílený film. Proč dvě hvězdičky?? Obsahově velmi zkresleno, přestože je vidět pokus o autenticitu. Řemeslně, po filmové stránce a ze strany některých herců je to už lepší. Hodnocení filmů by nemělo být zjednodušováno. Je velmi snadné podlehnout a dát "odpad"... (13.11.2010)

Vávrovy filmy se pochopitelně vyznačovaly silným propagandistickým zabarvením, ale zároveň byly zručnou filmařinou s výborným vedením herců. To se v případě Trapla nekoná. Úmorné dialogy čtené z dobových záznamů prkenným herci se rozhodně vávroskému stylu ani nepřibližují, ačkoliv se o to moc a moc snaží. Tupost režiséra nejspíš vycítil i dvorní představitel Gottwalda Bohuš Pastorek a rozhodl se raději v tomto veledíle nevystupovat. Z profesionálního hlediska jistě dobře udělal. Na druhou stranu dal prostor Pántikovi, z jehož podání prvního dělnického prezidenta musely brát všechny hlavní propagandisty mdloby, protože díky němu určitě spousta lidí musela chtě nechtě sympatizovat s reakčními živly. Hrozná záležitost. (14.04.2012)

Zaprášená vitrína plná neživotných figurek, jež selhává v tom nejdůležitěším - oslavě a vzdání holdu tehdejším spojeným lidovým silám pod Gottwaldovým vedením. Zatímco v impreialisticky prohnilých Spojených státech se odhalovala zrada Všech prezidentových mužů, u nás probíhalo natáčení dokudramatu jiného kalibru. Ale bez ironie, veškerou ideologii zabíjí totální fušeřina ze strany Vojtěcha Trapla, kterému jsou pojmy jako kauzalita nebo motivace naprosto neznámé, takže potenciálně napínavý příběh thrillerového rázu se rozpadne ve změť osamocených, nevypointovaných epizodek uzavřených v interiéru kanceláří. Vystřihněte hodinu filmu, a na tempu či smysluplnosti se nic nezmění. Herci toporně okolkují a poslouchat rozhovor Gottwalda s Benešem je bez nadsázky masakr - oba totiž sází na nesčetné dramatické odmlky během jedné věty, takže jejich dialog se rovná srazu mentálně zaostalých sklerotiků, stopy napětí veskrze žádné. Ale jsem za ten mauzoleovitý exkurz rád, vyšla z toho bezzubá, upachtěná "rekonstrukce", na níž se kvůli jejím nekvalitám dávno zapomnělo. A nepomohla ani stylizace do komunisty oblíbených husitů. (08.03.2013)

,,MÔŽEM VÁM DAŤ BÁBOVKU?" ,,...AK VÁM NEVADÍ, ŽE JE ZO SOVIETSKEJ MÚKY?" ,,A TO MAJÚ SOVIETI NADBYTOK OBILIA, ŽE NÁM JU DODÁVAJÚ?" ,,NAOPAK, NEDOSTATOK, ALE S PRIATEĽOM SA PREDSA VŽDY PODELÍŠ O TO, ČO JE NAJVZÁCNEJŠIE, NIE?" ,,NIE JE TO LEN TAKTIKA?" __ Pozerám, že film bol uvedený do kín presne v príhodný čas tridstiateho výročia Víťazného februára. Ako napísali už mnohí predo mnou, z filmárskeho hľadiska ide o veľmi zlý film bez akejkoľvek snahy dramaturgicky niečím upútať diváka, akurát dnes majú takúto snahu aspoň nezmyselne hlúpe dialógy (,,A vieš, že reakční činitelia chceli zdražiť chleba?"). Film sa hrozne vlečie. Zo začiatku som ho pozeral s istým zaujatím, ale po hodine som dal radšej prednosť ,,Ben Hurovi", ktorý je síce takmer raz taký dlhý, pritom bolo jeho sledovanie na jeden záťah omnoho znesiteľnejšie. Kto nato išiel do kina, zaujímalo to vôbec niekoho, bral to niekto vážne? Dočolomanský si postavu Husáka ešte niekoľko krát zopakoval (Povstalecká história, Roky prelomu) Ku tomu, čo v P.S. napísal ,,Disk" sa v plnej miere podpisujem. (doteraz 437. hodnotení, 29. komentár k filmu) (17.02.2016)

1/10 Po technicke strance neni moc co vytknout - ano natacelo se v realnuych zavodech/tovarnach 30 let po viteznem unoru a jak vidno v komunistickych rukou tyto podniky ani 30 let pote jaksi neprokoukly ;]] Herci jsou pomerne presvedcivi - Ruzek, Pleskot, Pantik - ten byl fakt dobry zahrat pokrocilou Klemovou chorobu + bez privuku... ale ten obsah - to je vec jina bleeeeeeeeeeeeeee (19.02.2008)

Ten súdruh Gottwald v podaní Júliusa Pántika je ozaj komický.moja zaujímavosť: Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Svit, Praha, Bratislava a v obci Vlastiboř. (dyfur) (09.01.2013)

Sudruh neschopny "reziser" V. Trapl vo filme, ktory ma zobrazit udalosti februara 1948 ............. A dalsi dovod, preco nemam rad ludi ako Julius Pantik. Prekvapila ma akurat ucast Smerala /Boblig z Kladiva na Carodejnice ....../ 0 % (11.05.2013)

Pohádka o tom, jak chytří komunisté proradné imperialisty přelstili. Ne, vážně, na to se nešlo moc dívat, spíš film pro masochisty. (12.05.2023)

Ultra odpad ! (01.02.2011)

Jasná ukázka toho, že socialistická ekonomika dohnala a předehnala tu kapitalistickou již hluboko v sedmdesátých letech. Zatímco voskové figuríny ve slavném muzeu Madame Tussauds v Londýně dodnes stojí jak sochy a nikdy se nepohnou, v Československu za normalizace je naše šikovné ručičky vyrobily tak skvěle, že voskovci klidně chodili po ulicích a dokonce byli obsazováni do filmů, jako je např. tento. Zde dokonce výhradně, protože normálního herce jsem tam žádného neviděl. Ovšem všem měřítkům se vymyká to, co hrálo Gottwalda. Ta jeho strojová pomalá mluva v jakémsi podivném nářečí mě bude ještě dlouho pronásledovat v nejhorších snech. Mám následující teorie: a) jednalo se o mimozemšťana, který se před natáčením učil česky někde na Moravě tak maximálně dva měsíce b) tomu herci nakecali, že ve filmu představuje Gottwalda už v době, kdy ležel v mauzoleu na Vítkově, takže tomu svou mluvu a gesta přizpůsobil, do konce natáčení si nevšiml, že pořád žije c) herec si uvědomoval, že po skončení natáčení bude za svůj tragický výkon zastřelen, takže mu tréma svázala hlas i ruce. Jinak je zajímavé, že odkaz tohoto filmu stále žije. Evidentně se jím inspirovali marketingoví mágové jistého nejmenovaného hnutí, neb si za své hlavní heslo zvolili větu, která ve filmu také zazněla: "Nežvanit a makat." Pravda, to "soudruzi" u toho hnutí chybělo, asi nechtěli platit Traplovým potomkům autorské poplatky. (18.01.2018)

Mňo...Július Pántik to zahrál, až moc dobře :) . Vlastně to byla taková nechtěná parodie na Klementa. Celé to bylo vtipné /slovo demokrat vyvolávající pocit smradlavého ho*na :) a ano Beneš byl slaboch/. Všechny figurky na šachovnici byli pitoreskní, naivní, přiblblé. Komanči to tenkrát vyhráli, avšak jejich "rekonstrukce" postrádala řemeslnější um. 25%. Výborný komentář: NinadeL (17.12.2016)