De fem benspænd
Five Obstructions
Five Obstructions
Päť prekážok
Obsahy(1)
V prvním dokumentu z dílny tvůrců manifestu Dogma 95 vyzval Lars Von Trier svého učitele, klasika dánského dokumentu Jorgena Letha, aby pěti různými způsoby natočil remake svého slavného filmu The Perfect Human (1967). Ve filmu, který je spíše soubojem plným zákeřných pastí, musí Leth využít všechny své filmařské zkušenosti a dostat se tak na samou hranici svých dovedností. Film se pohybuje od Kuby přes vykřičenou Bombajskou čtvrť, dobrodružnou animaci a digitální záznam á la Dogma 95 až k Lethovu současnému domovu na Haiti. Pět překážek je zábavný film, který se pokouší poukázat na principy tvorby jako takové a zároveň tematizuje vztah mezi sebezahleděným enfant terrible dánské kinematografie a jím vybranou otcovskou figurou. (Febiofest)
(více)Recenze (42)
Každé kinematografické dílo bez výjimky je obestřeno poměrně složitým vztahem: autor -- dílo -- divák. Konvenční filmařina první ze spojnic mezi autorem a dílem oslabuje, aby zneutralizovala demiurga za obrazy a zpřetrhala vodící provázky mezi ním a fikčním světem filmu, zatímco druhou spojnici mezi dílem a divákem zesiluje, čímž umožňuje, aby se divák bez obtíží vepsal do díla. Třetí, nejvzdálenější spojnici (nejvzdálenější proto, že je mezi ní dílo samotné) mezí autorem a divákem konvenční filmařina do díla nepromítá a odkazuje ji zvláštní místo v propagandistických filmech o filmu (propagandistických proto, že nám říkají, co si máme o filmu myslet, ne jaký skutečně je). Výjimečnost Pěti překážek spočívá v tom, že Trier celý shora nastíněný mechanismus konvenční filmařiny obrátil vzhůru nohama, jelikož oslabené vztahy (autor -- dílo a autor -- divák) zesílil a zesílené vztahy (dílo -- divák) oslabil. V prvé řadě zkoumá Trier vztah mezi autorem a dílem. Vztah převážně etický. Jistě není náhoda, že je Pět překážek složeno z pěti mini-dokumentů, nikoliv z pěti fikčních příběhů, protože právě v dokumentaristice je etika a vazba mezi tvůrcem a realitou (dílem) namnoze diskutována. Například dokumentaristé z Francie a Quebecu shledali v 60. letech termín cinéma vérité (kino pravdy) příliš domýšlivým a přejmenovali se na skromnější cinéma direct (přímé natáčení), které pravdivostní zachycení reality bez zásahů považuje za nemožné – neboť autor dokumentu se sice nijak nezapojuje, spokojuje se pouze se svou přítomností (ale i ta znamená jisté zapojení), nijak nekomentuje, pouze pomocí střihu (ale i ten znamená jistý komentář), točí děj samotný, nikoliv jeho převyprávění (ale nafilmovaný děj je už náznakem vyprávění). Vztah mezi autorem a dílem rovněž odhaluje ono námi často zapomínané wildovské, že každý portrét je portrétem umělce, a ne modelu. Model je jen náhodný podmět. Navíc neodhaluje nitro toho, kdo stál modelem. Spíš své vlastní nitro odhaluje tvůrce. Mohla by zaznít otázka, proč Trier svoje pokusnictví s Lethem vůbec zaznamenával, proč si to nenechali pro sebe, ovšem taková otázka pomíjí ve druhém plánu rozkrývaný vztah mezi autorem a divákem. Jak tuhle komunikaci, tento vztah nechat vystoupit? Jednoduše, „odendá se dílo“ mezi autorem a divákem. Proto je překážek pět, a ne jen jedna, aby mezi nimi v krátkých intermezzech mohl Jørgen Leth promlouvat jakoby k divákovi; proto je to rozsekané na pět dílčích částí. ____ Fanoušci Triera by neměli váhat, mistr se tu čile odhaluje. Ukazuje se jako člověk nekompromisní, koncepční, prohnaný, nesmírně inteligentní a zábavný; třebaže točí vážné věci. Leth sice natáčel, ale Trier mu stanovil směr, kam se má ubírat, a meze – tyto meze jako apriorní elementy podmiňovaly Lethovo zkušenostní poznání, umožňující z původních chaotických počitků vytvořit skutečné poznatky. Ano, ozývá se nám zde Kant. ()
Já se omlouvám za drzou personální myšlenkovou retrospektivu, jež podle mého do komentářů nepatří a slibuji, že tohle bude vzácná výjimka. Proti mému rozumu se mi totiž stále dokola vnucuje srovnávání Pěti překážek s nedavno viděným filmem Los Muertos (Mrtví). Jelikož je to to jediné, co mají ty filmy přímo společné, nepochybně je toto svévolné přirovnávání způsobeno skutečností, že u obou filmů jsem po jejich skončení váhal mezi hodnocením čtyřmi nebo pěti hvězdami. Fascinuje mě tahle stále častější nerozhodnost u něčeho, co tak často označuji za pofidérní, bezvýznamné a o ničem nevypovídající. Faktem ovšem je, že nadále považuji nejvyšší možné hodnocení za mimořádné ocenění a nehodlám jej užívat lehkovážně. Pět hvězd smí dostat jen jediný, anebo ani jeden z těch dvou filmů. Los Muertos jsou báječným filmem, i přes strohost a prostotu příběhu krásně natočeným, s mnoha nádhernými výjevy v nádherných kompozicích a brilantními alegoriemi. Přesto myslím, že Pět překážek má něco, čeho si u filmů vážím pomalu víc, skvělou myšlenku. Je pravda, že pravý smysl filmu mi byl po větší část jeho trvání neznámý, ovšem díky nápaditosti a režisérskému umu Jørgena Letha - především díky příslovečně dokonalému prvnímu "kubánskému" remaku - mě film už zezačátku zaujal. Mám rád experimenty, ale zas ne terapii. Ačkoliv, "terapie" Larse von Triera přinesla šťavnaté a exotické plody. No, možná ne dokonalé a tak trochu balancující mezi realitou a uměleckou vizí jejich tvůrce/ců, ale to byl přeci paradoxně jejich účel. V průběhu filmu jsem mnohokrát zauvažoval nad otázkou: Který z obou mužů se na režii filmu podílel více? S každým položením této otázky přicházela také jiná odpověď a až konec doložil, že Jørgen Leth i Lars von Trier se na filmu Pět překážek podíleli rovným dílem. Leth natočil součásti filmu, ale Trier stanovil jejich meze a směr, kam se mají ubírat. Leth použil svých uměleckých kvalit, ale to Trier je povznesl díky své proměněné mentorské roli v námi viděné extrémy dokazující Lethovy brilantní filmařské schopnosti i z nich vyplývající slabiny (příslovečná dokonalost, neuchopitelnost uměleckých vizí). Skutečným vrcholem je pak opravdu poslední, pátá volná verze dokonalého člověka, ve které se divák dozví o smyslu filmu vše z úst jak Jørgena Letha, tak Larse von Triera. Dudek mi před zhlédnutím filmu doporučil, abych se nejprve podíval na Lethův původní dokument Dokonalý člověk (1967). Měl pravdu, to by bylo opravdu vhodné. Lituji, že já ho dříve (a vlastně ani poté) neviděl, ale beztak bych ten film nesehnal. Shrnutí: Pět překážek pomůže porozumět záhadné a zdánlivě bezchybné tvorbě Jørgena Letha, ukáže i klasické "provokativní" metody Larse von Triera a poodhalí co pan distributor v Obsahu k tomuto filmu myslel tím enfant terrible dánské kinematografie. V kino-zpravodaji jsem se také dočetl, že Jørgen Leth napsal na základě této zkušenosti vzpomínkovou knížku s názvem Nedokonalý člověk. ()
Výjimečný projekt. Exhibiční polodokumenty, kde uznávaní filmaři dokazují svůj um prostřednictvím krátkých filmů, opravdu nemusím. Tohle bylo ale něco úplně jiného. Zábavné, chytré, působivé. ()
Pět překážek je jeden z mála snímků, který opravdu dokázal vzít vítr z plachet. Z počátku jsem nevěděl co si o něm mám pomyslet, jeho hloubku a dokonalost jsem však pociťoval dost jasně. Celý dokument vlastně vychází z jednoduchého nápadu slavného dánského režiséra Larse von Triera, rozhodl se požádat svého přítele Jørgena Letha, aby se stal jeho žákem, který natočí celkem pět remaků svého filmu Perfekte menneske z roku 1967, přičemž mu Trier do cesty vždy položí několik překážek. První Lethův snímek má splňovat tyto podmínky: Musí se odehrávat na Cubě, smí mít maximálně 12 filmových okýnek a musí v něm být vysvětleny určitě věci z původního snímku. Leth si nejdříve myslí, že takový film prostě udělat nelze, nakonec však stvoří poutavý remake oslňující svou moderností, u kterého jsem se nestačil ani chvilku nudit a nervózně jsem očekával čím nás režisér dále překvapí. Nebudu prozrazovat, jaké další překážky si Trier vymyslí, ale rozhodně mohu tento dokument, cestopis a film natočený podle manifestu Dogma 95 jen doporučit. ()
Experimentálny meta-dokument predmetne pojednávajúci o vzťahu medzi autorom, dielom a divákom. Dalo by sa to rozoberať políčko po políčku, ale to momentálne fakt nemá zmysel, kedže Trier je kapitola sama o sebe a pre plnohodnotné pochopenie si podľa mňa vyžaduje podrobnú štúdiu. Každopádne verím, že sa tu spolu so mnou dosť ľudí zhodne na tom, že Lars je proste unikát... ()
Lars Von Trier, zdá se, má nevyčerpatelnou fantazii. A byť se zde jedná o jakýsi remake, Trierův přístup dává původnímu filmu zcela nový rozměr. A i přesto. že hlavním aktérem filmu je Jorgen Leth, Trier je jakousi velice důležitou hybnou silou, bez níž by to dobré z filmu nevzniklo. Síly ubou těchto tvůrců se nesčítají, ale násobí. Je to patrné z toho, že ty opravdu ty nejlepší momenty filmu vznikají překonáváním úskalí, jež režiséra nutí k mimořádným výkonům. Nejsilnější jsou totiž první, druhá a čtvrtá překážka, kdy je Leth nucen vymýšlet a improvizovat. Ve třetí filmu dostal volnou ruku a není to tak dobré a Trierův příspěvek je dokonce nejslabší, i když je chytrým ukončením filmu. Pět překážek je dalším důvodem, proč si Triera vážit. ()
Vím, jsem trochu nekritický, ale nemůžu si pomoct:-)) ()
Larsi, ty bastarde. ()
Až hříšně dokonalé setkání dvou umělců. Jak vidno, Trier si nepřipouští, že umělecky podnětná šedesátá léta již dávno skončila. Byť Lethovi podsouvá, že animovaný film bude stát za nic, nutí ho natočit a překonat vše. Ten animák je prostě dokonalý a strašně mě mrzí, že není v dokumentu celý. ()
veru, trier je totálny blázon, psychopat a neznesiteľný chlapík, ktorému to bohužiaľ :) v tej jeho severskej hlave dosť dobre myslí a páli a má dobré nápady, z ktorých dokáže ťažiť a robiť dobré filmy . . . and so do Jorgen Leth; tento pozoruhodný "dokument" o hľadaní "perfektného človeka", dvojportrét skrz projektovanie sa do úloh učiteľ/žiak a na základe následnej výmeny týchto úloh, toto pozoruhodné pátranie po možnostiach, kam je až filmár ochotný zájsť, je skutočne neznesiteľne pozoruhodný filmový zážitok; Nadmerný výskyt slova "pozoruhodný" je na pováženie . . . ()
Nejslavnější současný filmový manipulátor Lars von Trier v tomto dokumentu obnažuje nejen svoji metodu, ale Jørgen Leth je velmi inteligentní filmař, a minimálně první čtyři překážky překonal s noblesou (a s tou poslední víceméně nemohl nic dělat). Vlastně mě bavily spíš záběry na zamyšleného Letha, hloubajícího, jak si s (ne)omezujícím zadáním poradit, než na ďábelského von Triera, který ta zadání na fleku vymýšlel. Každopádně pozoruhodný experiment s podnětným výsledkem. ()
Lars von Trier opět experimentuje s možnostmi filmového média, staví formu a experiment nad obsah a já se přesvědčil, že i v reálu bych s ním případnou společnou řeč nacházel jen stěží. Tedy být na místě Jørgena Letha, asi by mě po připomínkách k výslednímu dílu druhé překážky přešla trpělivost a nejspíš bych před ním práskl dveřmi. :o) Ale jo, zatímco třeba Trierova experimentální komedie ze stejné éry Kdo je tady ředitel? (2006) mi připadala totálně nevtipná, pseudoumělecká až nesledovatelná, tentokrát musím uznat, že tady se vzhledem k poutavému dokumentárnímu rámci dvou režisérů v autentické „akci“ se vzájemným si povídáním a zadáváním úkolů celkem dalo na ty experimenty dívat a na jedno zhlédnutí mě Pět překážek dokázalo zaujmout. O Lethově krátkém filmu Dokonalý člověk, který v severské kinematografie jistě patří ke kánonickým snímkům 60. let a který je zde promítán po částech, jsem dosud neslyšel a dost na mě některými výjevy a repliky zapůsobil. Méně již některé ty novodobé variace točené Lethem dle Trierových příkazů, které pro mě občas (zvláště snímek dle třetí překážky) postrádaly jakoukoliv další hodnotu vedle té experimentální, ale ta čtvrtá animovaná se mi na oplátku líbila hodně a u ní jsem jen litoval, že nebyla delší. Také díky animované části mohu spolehlivě udělit 3 hvězdičky, ač ve výsledku body tedy u mě získal spíše Leth, než Trier. [55%] ()
Veľmi zaujímavý experiment ukazujúci, že na dobrý film stačí nápad... Jeden z filmov vo filme :) sa mi až tak nepáčil, ale o to viac ma prekvapilo, keď to o chvíľu povedal aj samotný Trier... Malé (?) filmárske cvičenie, ktoré je ozaj podnetné... ()
Zajímavá a pro laika i naučná návštěva filmové kuchyně. Jørgen Leth, inspirován a zároveň omezován záludnými recepty kolegy Larse von Triera, se zhostil role poslušného kuchaře se sobě vlastní precizností a za lehkost, s jakou se přehoupl přes nastražené překážky, si získal můj obdiv. Filmová delikatesa Det perfekte menneske připravená na pět způsobů, vždy jinak okořeněná, ale pokaždé velmi chutná. ()
Pro mě osobně asi nejoriginálnější Trierův (jestli se to dá považovat za jeho dílo) film. Jinému filmaři, Jorgenu Lethovi, klade překážky, kterými mu stěžuje natočení nových snímků, vycházejících z Lethova staršího filmu Dokonalý člověk. Těchto snímku vznikne 5. Nejlepší mi přišli první dva. V prvním je Leth omezen délkou záběru 12 políček, ve druhém musí překročit vlastní morální hranice a natočit film na tom nejnehostinnějším místě (vybere si Indii, kde si pak dopřává královskou hostinu za pohledů té největší světové chudiny). Dalšími překážkami je filmařská svoboda, animovaný film, a v posledním snímku Leth musí pouze přečíst text, který napsal Trier. Vyplývá z něj něco v tom smyslu, že spíš než o Lethovi (mučeném), film řekl něco o Trierovi (mučiteli). Poslední 3 snímky mě už tak nebavily, a zajímavou se začala stávat spíš ona diskuze, podpovrchový boj obou filmařů, kdy se Trier chce dotknout těch nejcitlivějších Lethových myšlenek, a ten se snaží za každou cenu obstát jako člověk. Jednotlivé snímky jsou odděleny přátelskými rozhovory obou filmařů. Trier rád trýzní (s úsměvem na tváři), a pomocí té trýzně posunuje hranice výkonů svých spolupracovníků dál. Ovšem v posledním snímku jako by mu došlo, že tentokrát se to mučení obrátilo proti němu samému. Nedokázal zlomit člověka - Letha, ponížit ho a shodit na zem, udělat z něj zvíře. V tváří v tvář tomuto výsledku jako by si uvědomil jakýsi svůj nedostatek. Je to jen takový malý, prchavý moment (který ve filmu naplno snad ani nezazní), ale kvůli té náhlé pokoře, která se u někoho tak autoritářského jako je Trier objeví, stojí 5 překážek za to. ()
Teda - na rovinu...Trier je pěkně nesympatickej chlap - ale je dobrej. Ale ještě lepší je Leth, to, jak si poradil s překážkami je obdivuhodný - všechny překážky jsou dobrý - jen mě trochu nudilo to mezi tím - ale jinak zážitek a poslední dvě minuty jsou docela svým způsobem napínavé. (Jinak nejzajímavější je čtvrtá překážka, ta je kreslená a to jak se s tím Leth vypořádal, to stojí za poklonu). ()
Trošku sebestředný film, ale ve své podstatě napínavý. ()
Film, ktorý je veľkou poctou, veľkým dokumentom a v ktorom je obsiahnuté toľko kreativity až nad tým musí človek žasnúť. Lars Von Trier je v súčastnosti pojem pre silné a dychberúce filmy. Rovnako je spolu zakladateľom Dogmy 95 a tiež človek, ktorý musel odísť s festivalu v Cannes, kvôli rečiam o nacistoch. 5 prekážok je filmom vo filmoch. Trier povie Lethovi - čo je jeden z jeho veľkých vzorov, aby prerobil svoj film Dokonalý človek, podľa podmienok/prekážok, ktoré mu zadá. A Leth to urobí. Vysoko poetické, obrazovo silné a výpoveďou strhujúce zábery popretkávané rozhovormi, smiechom a predprodukčnou prácou tvoria s tohto snímku nezvyčajný zážitok. Film, ktorý je vytvorení s láskou a ktorý dokazuje vysokú mieru kreativity u všetkých zúčastnených. Jeden z najsilnejších a najkrajších zážitkov aké som za posledné obdobie mal. Vďaka ti Lars. ()
Sofistikovaný, nápaditý a na konci překvapivě dojemný film o klání dvou filmových toreadorů. ()
Lars von trier nechává Jorgena Leth pětkrát přepracovat jeho krátký film Dokonalý člověk z roku 67 a pokaždé mu dá několik překážek(např. místo natáčení a styl). Film je zábavný právě díky nemilosrdnému Trierovi . ()