Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V druhej časti stále nedokončenej „americkej“ trilógie, založenej na motíve USA ako krajine neobmedzených možností, Lars von Trier znovu privádza na scénu postavu Grace – hrdinku svojho predchádzajúceho filmu Dogville. (Nicole Kidman však vystriedala Bryce Dallas Howard). Grace a jej otec sa začiatkom 30. rokov presúvajú z Colorada do Alabamy, na starú plantáž s názvom Manderlay, kde sú konfrontovaní s desivou krutosťou a nespravodlivosťou otroctva. Niet divu, že Grace nemôže zostať bokom a rozhodne sa zasiahnuť. No s akým výsledkom? Poriadky udržiavané celé desaťročia sa rúcajú, ale osvedčí sa výučba otrokov demokracii? (ASFK)

(více)

Recenze (204)

sidddo 

všechny recenze uživatele

Lars von Trier si vzal tentokrát na mušku, otrokářství a rasismus a podal to ve svém stylu! Manderlay je určitě pomalejší a zdlouhavější než předchozí Dogville, ale nic to nemění na tom, že je to opět jedinečný film, který stojí za pozornost!...85% ()

PAVEK 

všechny recenze uživatele

"Ale to je pokračování otrokářství." "Můžete to tak nazývat. Nebo to můžete nazývat menší ze dvou zel." Vynikající nástupce Dogville a nezbývá než doufat, že bude natočen i Wasington. ()

VictorMartel 

všechny recenze uživatele

Manderlay je nenáročný snímek, který nevyžaduje každých deset minut pauzu pro kdovíjak sofistikovanou analýzu. Nechal jsem se jím unášet od začátku do konce bez přerušení a nestalo se, že bych měl námitku. / Politicky z něho nic zásadního nevyvozuji, protože pracuje s mikrosvětem, jehož zkušenost nelze dost dobře extrapolovat, jako by snad komprimovala celý příběh afroamerické otázky. Jenomže i přesto je přesvědčivý a „politicky nekorektní“, zjednodušující vylíčení internalizovaného otroctví jakožto „politicky korektně“ neřešitelného východiska mi připomíná, že si z podobně záhadných důvodů užívám Eastwoodovu tvorbu. Mám rád tu dobromyslnou, ale nesmlouvavou přímočarost požadavků autora, který si je vědom všech kauzálních zákrut, jimiž problém vznikl, všech iterací a výdajů s tím spojených, a přesto nebude resignovat na podmínky, s nimiž přišla dekády platná společenská smlouva, ani na své elementární společenské očekávání, že zločin, jakkoli podpořený vládnoucím pořádkem, je prostě zločin a nemá nejmenší smysl před ním kapitulovat, jako by argument „vy jste nás stvořili“ měl platit věčně. Na otázce rasismu, segregace a setrvale špatného stavu vyrostla ohromná neprůhledná agenda parazitujícího aparátu, jemuž mnohem spíš než na konkrétních výsledcích záleží na tom, aby se týmiž aktivitami mohl živit za dalších 50 let. Moje mediální zkušenost s rasismem v USA je ta, že když policista loni zavraždil Floyda, následovala taková nečinnost ze strany místních institucí, která jednoznačně indikovala trvající a hodně zakořeněný rasismus. Ne sama vražda černocha policistou, která vůbec neimplikuje rasově motivovanou brutalitu jako jediné vysvětlení, ale bezprostřední laxní postup nadřízených struktur. Trier nemá čím dorovnat sílu fakt, podle nichž Afroameričané mají ztížený přístup ke vzdělání a jsou oběťmi policejní brutality i v případech, které bychom v Česku nazvali švejkovskými nebo je vůbec nepochopili. Segregace je systémově zakořeněná a dokládají to porovnané parametry populací na vstupu. Když jsme pak chudší, přirozeně spíše máme důvod podlehnout zoufalé myšlence na alternativní až protizákonné formy obživy, když nemáme dost peněz, spíše krademe, naše děti nebudou dobře vzdělávány, a tak i bez toho, že by narážely na problém zaměstnavatelů s barvou, nutně je bude míjet ekonomická prosperita, což vede k sociálním patologiím, ty k sociálnímu rasismu, atd., kruh se zase otočí. Jsou to banální vztahy. I když znevýhodnění je tak či onak plošně rozložené populací napříč (hobit vypadá trapně vedle topmodelky), historické znevýhodnění, jak bychom správně měli nazývat nevýhody „rasového“ původu, je horší proti všem ostatním jednoduše tím, že k nim ještě přidává jakési plošné znevýhodnění napříč tak vymezenou skupinou. Diskriminace funguje afirmativně, vytváří přímo fyzické důvody k tomu, aby se ve svých stanoviscích ještě ujistila. Mimořádně výmluvná je tato reportáž o fenoménu Redlining, aplikovaném během plánování výstavby, kdy součinnost mezi developery a státem cíleně prosívala populaci vhodnou k osídlení nově vznikajících čtvrtí na základě už etnicky signifikantních ekonomických kritérií: White Americans confront legacy of housing discrimination (CBS This Morning, 19. 2. 2021; https://www.youtube.com/watch?v=YXYA0tSebOA). Takže odtud i z jiných pozorování nutně dospíváme k závěru, že segregace má mnohem složitější a jemnější strukturu, které se společnost nikdy nezbaví tím, že si vyhlásí vnitřní sebevražednou válku. Pokud se jí vůbec může někdy zbavit. Jenomže Trier není blbec. Toto všechno ví, v jeho filmu vidíme toto všechno ve zkratce a zároveň propůjčuje své hrdince opravdu sympatické zaujetí problémem, z něhož jsem cítil vroucný autorský pohled. Film podle mě otevřeně akceptuje nespravedlnost. Celou dobu opravdu pečlivě ukazuje, nakolik determinováni jsou tehdejší „černí“ k násilí či podvůdkům a zcela ochromeni na úrovni iniciativy. Provádí nás kauzalitou, jako asi ve všech jeho filmech velmi dobře jemně viděnou, a přece trvá na hrdinčině vzpouře vůči kauzalitě, když jí nakonec přizná právo zbičovat černocha, který veškerou snahu o civilizaci zmařil. Může to působit jako rozpor, ale je to důsledné akceptování nespravedlnosti, která je světu inherentní. Zároveň bych neřekl, že tak vypadá resignace. Ještě kontroverznější je tomu několikrát předcházející narážka, která se chytá vidění zachyceného Zákonem milostpaní. Z důkladného povahopisu tohoto mikro-antropologického manuálu pro soužití s otroky je cítit mnohem méně rasismu než z kdejakého angažovaného paternalismu. Protože zesnulá otrokářka měla všechny své otroky přečtené v jejich jedinečné komplementaritě k ostatním, prokazatelně docenila jejich lidskost (a to až poněkud mateřsky, čímž nezlehčuji zvrácenost jí provozovaného statu quo). Nebyli pro ni jednolitou zájmovou masou, ale lidmi vesměs týchž kvalit, obdivuhodných i poruchových, jimiž se od zvířat liší běloch. Manderlay je dílo průzračné, zarámované do děsivě validního popichování mezi starosvětským otcem a progresivní dcerou, která nakonec plna vzteku zbičuje svůj omyl, mohu-li se vyjádřit takto obrazně. Autor mě neurazil ani nenaštval, zase mě dostal svojí důslednou přímočarostí a psychologií. Vybavila se mi slova Trierovy Nymfomanky/2013: „Each time a word becomes prohibited, you remove a stone from the democratic foundation. Society demonstrates its impotence in the face of a concrete problem by removing words from the language. […] The human qualities can be expressed in one word: hypocrisy. We elevate those who say right but mean wrong, and mock those who say wrong but mean right.“ Je to přehnané, protože slova drtivé většiny z nás, jakkoli ambiciózně se jimi domáháme práva být vyslyšeni, vůbec nepřispívají k řešení a naopak vyjadřují buď frustraci, nebo alibismus, známe to ze všech těch domněle chytrých návrhů, které nám nebo druhým vyraší v hlavě, nekonfrontovány s reálným předivem vstupních dat. Podobně také ona už z módy poněkud vyšedší zavilá „nekorektnost“ obvykle není než maskovaná frustrace nebo snaha tuto frustraci politicky kapitalizovat. A přece, pokud jde o kompletní zkušenost, vidíme, že tento argument leckde platí. Předivo sociální reality je neprůhledně jemné, duše člověka předvídatelná i nevyzpytatelná zároveň, objem neznámých dat příliš velký a pouhý fakt, že nějakou proměnnou neznáme, příliš zásadní. Zhruba ale platí, že jako se reprezentace aristokratů a idealistů asi nikdy nedopouští hrubiánských výstupů, s toutéž určitostí k nim jejich politika vede. / CITACE: „Ballots could be unrivalled, but determining the time by public debate was rarely feasible.“ () (méně) (více)

Honza dAve 

všechny recenze uživatele

Dogville podruhé. Nicole Kidman citelně chybí, neboť Bryce Howard jejích hereckých kvalit rozhodně nedosahuje. Druhý díl Trierovy "americké trilogie" přináší méně brutality vůči bezbrannému jednotlivci, o to více ochromuje sociálními stigmaty a následky. Kritici i obhájci Ameriky si přijdou na své. Filmový divák už méně, není ovšem důvod, proč by měl odcházet z kina nespokojen či proč by se neměl těšit na poslední díl. Tradiční šokující dojem na mě udělaly výmluvnými fotografiemi z americké historie doplněné závěrečné titulky, které jsou zde naprosto neodmyslitelnou tečkou za celým filmem. ()

Ulrich 

všechny recenze uživatele

No, zadny film Larse von jsem predtim nevidel, takze nevim jestli ta forma byl experiment i v ramci jeho tvorby, ale priznam se, ze to mozna bylo trochu moc na muj mozecek, aby to pobral :)) Ale kupodivu jsem se nenudil (tak moc), jak jsem cekal - mozna je to Bryce Dallas Howardovou v hlavni roli, kterou mam docela rad. ()

Martyr 

všechny recenze uživatele

Dogville som nevidel, takze neviem s cim porovnavat. Genialny napad natocit dramu na rozlohe zopar m2 sa mi zdal spociatku trochu smiesny avsak opak je pravdou. Kvalita filmu a divacekeho zazitku nie je ovplyvnena ani minimom pouzitych kulis, takze sa pripravte napriklad na zatvaranie imaginarnych dveri. Moj jediny problem je, ako mam tento film uchopit a pochopit. Myslienky slobody, rovnosti a rovnakych prilezitosti pre vsetkych, bez ohladu na farbu pleti a blablabla su postavene do roznych poloh mucenia z kazdej strany, a je asi len na divakovi aby si vybral svojho favorita, ktory vyviazol len s par skrabancami. Pocity, ktore divak ziskava pocas pribehu sa presuvaju z jednej strany na druhu ako bublinka vo vodovahe a preto je velmi tazke urcit, s akym zamerom bol tento film vlastne natoceny. Chcel sa Trier vysmiat naivnemu zaujmu ludi 'z vysokych vrstiev' o tych 'z dola', pricom je uplne samozrejme, ze nastane vzajomne nepochopenie? Vyber je asi na divakovi.Vyberte si - Je amerika pripravena prijat cernochov ako rovnych? Alebo su cernosi pripraveni stat sa rovni americanom? 80% ()

mArcElkrIz 

všechny recenze uživatele

Dogville mi vyrazil dech, sžíravou ironií, formou a způsobem vyprávění. Zkrátka úžasná záležitost. A příběh nekončí, jen se přesouváme do dalších poznatků reality života s Grace. Jako skvělý tah se nakonec jeví to, že na základě poznatků z předešlé zkušenosti se nám Grace změnila (Bryce Dallas Howard je zde naprosto excelentní), ale prostor zůstává temný a nejasný (může být kdekoli, kdykoli). Jasně, Lars von Trier nám zde ukázal, že tím nejdůležitějším jsou lidé a jejich myšlení a jednání. jedno kde. Celkový zážitek se v tom prázdném prostoru znásobuje. Takže, kdo neviděl Dogville, bude pro něho Manderlay tím prvním a jedinečným zážitkem (jestliže se na vlně LvT nechá unášet). Za 4,5* v každém případě - síla myšlenky tu opět je zcela zásadní a uvěřitelná. ()

Saur.us 

všechny recenze uživatele

Opakovaný vtip už není vtipem. Ve druhém díle jeho "americké trilogie" se Trier pokusil pokračovat v příběhu a stylu úspěšného Dogvillu, se změnami v obsazení hlavní postavy a jejího otce. Bohužel, jak novým obsazením (myslím tím B.D. Howard) ani a ani atmosférou a příběhem to Trier nevyhrál. Ta zmiňovaná děsivá krustost otroctví je ve filmu kde? Po tom jak děsivě a trýznivě jak pro diváka tak pro hlavní hrdinku to předváděl v Dogvillu mě farma v Manderlay příjde jako mateřská školka. A celkově ani děj negraduje tak jak jsem čekal a i když je závěr překvapující, nenaplnil mě natolik, abych mohl hodnotit víc. ()

edie sedgwic 

všechny recenze uživatele

Toto dielko na mna nezaposobilo az do takej miery ako Dogville. Jednak to bolo hlavnou hereckou, ktoru si pamatam z Osady a zdala sa mi ovela vyraznejsia ako v Manderlay. Bolo tam zopar hluchych miest a scen, ktore by si zasluzili prepracovat trosku viac, ale celkovo to bol zaujimavy a netradicny pohlad na otrokov v Amerike. ()

HoleToFeed 

všechny recenze uživatele

LvT a ďalšia jeho chuťovečka takto vpratať problematiku otroctva, resp. by sme mohli hovoriť aj o rasovej problematike, do niečo cez 2 hod., si skutočne zaslúži obdiv dosť ľudí vraj vypína dogville po prvej hodinke preto by som odporučil pozrieť najprv Manderlay a Dogville až potom :D ()

Ippolito 

všechny recenze uživatele

Opakovaný nápad už není vůbec originální. Přesto mi ani v nejmenším nevadilo, že bylo při natáčení Manderlay užito stejné formy jako v Dogvillu. Jde přece o trilogii, která má být (a je) spojována množstvím můstků, tak proč by právě forma (navíc už jednou osvědčená) neměla být jedním z nich? Co se zpracovávaného tématu týče, tentokrát se zde detailně rozpitvává otázka lidské svobody, schopnost darovat ji, ale především ji umět přijmout a dobře s ní naložit. Trier se s tímto vcelku společenský závažným tématem popral po svém, bez nějakého zjednodušování či zlehčování ukazuje klady a zápory demokratické společnosti a problémy spojené s náhlým nabytím svobody. Příběh je sice míň dramatický a ne tak gradující jako v předchozím snímku, ale konec filmu mě přesvědčil, naprosto smetl, stejně jako ten v Dogville, i když vlastně úplně jinak :D A teď jen čekat na Wasington... ()

Akana 

všechny recenze uživatele

Asi první von Trierův film, který mě nedostal do kolen. Což samozřejmě ještě neznamená žádný průšvih. Oproti Dogville je Manderlay tezovitější, nestaví tolik na emocionálním tlaku na diváka, což je jinak mistrův osvědčený trademark. Spíš sděluje než citově vydírá, i když pořád svým nezaměnitelně sarkastickým způsobem. To platí hlavně o vypravěčově komentáři. To sdělení je jako vždycky víceznačnější, ale vyčnívá z něj hlavně snaha o demaskování různých idealistických mýtů o svobodě a demokracii (stanovení času podle hlasování), což je potřebné a mě sympatické. Změnila se postava Grace, tady je najednou naivnější a plná iluzí, naopak zůstávají náznakové kulisy, které ale v tomhle případě jsou malinko opakovaným vtipem. Dogville rozhodně zůstává nepřekonáno, ale zklamání by bylo přece jen moc silné slovo. ()

S.Dedalus 

všechny recenze uživatele

velice dobrá a zajímavá záležitost jen tomu pár drobností k dokonalosti trierova formátu chybí především začátek s kostrbatým napojením na dogville a značné kazatelství z úst grace mi vadily atmosféru jako svému předchůdci se manderlay podařilo vyvolat až v druhé polovině jinak je vše vynikající jako v dogville a to je právě ta chyba protože samostatně nemůže manderlay obstát ()

gogoroxy 

všechny recenze uživatele

Dogville byl geniální, a dalo se předpokládat, že ho překonat nebo se mu jen vyrovnat nebude lehké, proto jsem i čekala, že pokračování bude podstatně slabší. A vážně, slabší bylo po všech směrech, jedno ze zklamání bylo nové obsazení Grace i přesto, že Bryce Dallas Howard je moje velká oblíbenkyně. Ani příběh nebyl tak emočně vypjatý jako Dogville, líbilo se mi ale téma rasizmu a větší promyšlenost děje. ()

viktorka181 

všechny recenze uživatele

Komentář viz. Dogville, možná o něco slabší zážitek, ovšem Manderlay jsem viděla dřív, proto taky plná palba. Poselství typu: "Nemá cenu se snažit změnit svět", tu už v mnoha obměnách taky bylo mnohokrát, ale tady opět vyznívá dost silně. A hlavní představitelka je opravdu krásná. ()

Xatrix 

všechny recenze uživatele

Lars von Trier se k nam opet vraci se strohou vizualni slozkou a tematem poburujici Ameriku. Manderlay zacinam tam, kde jeho predchudce zacal a vypravec v podani Johna Hurta okamzite vlitne do deje bez jedine snahy o nacrtnuti deje. Bohuzel uz vizualni styl tolik neohromuje a divak se soustreduje jen na dej a postavy. Jejich ztvarneni je opravdu dobre ( Dallas Howardova sice na Kidmanovou nema, ale jako nahrada je zatracene dobra ) a postava clovek veri, tak jako v Dogville. Co vsak dostalo celkem na frak je pribeh a tempo filmu, ktere za svym starsim bratrickem znacne pokulhava ( zvlaste pak v polovine filmu ). Pres vsechny zapory presto davam 4* s velkou nadeji, ze posledni dil trilogie vse pekne uzavre a neudela ostudu. 7/10 ()

smrtacik 

všechny recenze uživatele

Film sa nám snaží priblížiť aké je demokracia krutá a iné tomuto blízke posolstvá. Grace musí konať ako ľud káže aby potrestal vinníka, alebo ako vás môžu primitívne pudy a predstavy oklamať a zatieniť pravdu, ktorá môže byť úplne iná. Mne osobne sa film páčil i keď to nie je úplne môj žáner (zatiaľ), sem-tam som sa aj zasmial i keď to na zasmiatie nemalo byť, ale v podstate to boli dobre využité dve hodinky života a určite o podstate filmu budem rozmýšlať ešte zajtra. Rád som zasa videl zahrať si Dannyho Glowera (Wilhelm), ktorého som identifikoval až po polke filmu. Hodnotenie: 70% ()

Související novinky

Zemřeli Robin Williams a Lauren Bacall

Zemřeli Robin Williams a Lauren Bacall

13.08.2014

Dvě hollywoodské legendy během dvou dnů? Smutnější týden letos filmový svět ještě nezažil a snad už ani nezažije. Nejdříve jsme přišli o třiašedesátiletého komediálního génia Robina Williamse, který… (více)

Reklama

Reklama