Wimbledon

Inu co, docela dobré, jenže přestože bych měl spíš koukat na Kirsten Dunst, film povyšuje hlavně Paul Bettany, kterého jsem si oblíbil jako Maturina v Master and Commander. Tenisové zápasy, i když zoufale předvídatelné, byly pěkně udělané. Angličani si aspoň na plátně splnili sen a vyhráli Wimbledon. (03.10.2005)

Podobný majstrštyk jako je Láska nebeská se rozhodně nekoná... Wimbledon je tuctová romantická komedie s tím nejpředvídatelnějším vývojem... Ozvláštnění měly zřejmě přinést tenisové scény, ale ty jsou tak nereálné a naivní, že film stahují ještě níž. Podivně působí i reference ke světu opravdového tenisu (od hlasatele se dovídáme, že z turnaje právě vypadli Andy Roddick, Roger Federer atd.), která propojuje protagonisty love-story (a mizerné tenisty) s realitou. Možná kdyby se tvůrci drželi důsledně fiktivních jmen hráčů a celý příběh by se odehrával v ryze fiktivním světě, nepůsobilo vše tolik toporně a nespojitě. Zřejmě se zde projevilo velké anglické trauma - Wimbledon totiž již desítky let nedokázal vyhrát žádný Angličan. Loncrainův film bychom pak mohli chápat jako 100 minut trvající terapii zabalenou do mimiker romantické komedie... (14.01.2006)

V tomto romantickém díle se tvůrci tentokráte už diváka nesnaží ani napínat s nějakým chozením kolem horké kaše. Kirsten a Paul se do sebe prostě zamilují hned od začátku a basta. Romantické filmy díky svému jasně danému a předvidatelnému ději stojí tím pádem většinou na hercích a nejvíce na ústředním duu. Neřekl bych že tentokráte byla volba nejlepší. Paul Bettany rozhodně nedokáže utáhnout film. Vedlejší postavy jsou typicky anglické a tak tady máme sympatické rodiče, nepřejícího tenisového trenéra (otec hrdinky) anebo bratra našeho tenisty, který sází zásadně proti svému sourozenci. Kýčem se tady ale bohužel nešetří (co mělo proboha znamenat to interview v televizi, kdy se tenista veřejně vyznává k lásce? Viděl snad někdo něco podobného u nějakého sportovce? Třeba u Jardy Jágra nebo u Dominika Haška? Co je vlastně veřejnosti po tom? Tak k tomu přistupují sportovní celebrity a já jim rozumím), když někdo napíše u Avatatu "tenhle příběh jsme viděli už mockrát" uvědomuje si že co se týče Wimbledonu tak "tenhle příběh jsme viděli už milionkrát". Je to opravdu tak, chci být jen spravedlivý. Film je to příjemný a určitě si svých 50% zaslouží i ode mě. Ale tím to končí. PS: Proč se tedy ti tenisti tolik válejí po zemi? (06.01.2010)

Scénář: Adam Brooks, Jennifer Flackett, Mark Levin .. Před vložením filmu do přehrávače jsem měl pramalé očekávání. Ani ta nebyla překonána a hodnocení na to dostatečně upozorňuje. Dva tenisté, jeden na vzestupu, druhý na sestupu, se setkají a pozmění si životy. Vztahy založené na sexuální přitažlivosti sice vznikají a mohou fungovat, ale chtělo by to větší scénáristickou nápaditost, než jen využití lidského pudu a božské ba nereálné cesty outsidera k vrcholu (komentátorská hláška: „věřili by jste tomu, Peter Colt podává na titul Wimbledonského vítěze“ mluví za své - osobně jsem tomu nevěřil ani za mák...) na vytvoření zápletky. Ostatně, jako komedie prachsprostě slabé, jako romantický film prachsprostě průhledné a předvídatelné asi s takovou úspěšností, jako že na Wimbledonu opět zaprší. Klady se samozřejmě najdou a těmi jsou herecké osobnosti, ať už ty mladší či starší nebo povedená hudební složka a poutavé vizuální zpracování s velice povedeným závěrečným odpalem Země k rodinnému happyendu. .. 45%. (29.12.2005)

Líbí se mi Kirsten Dunst k tomu mám ještě rád sport (včetně tenisu) a Paul Bettany je vcelku sympatický. Co chtít více? Trochu zvláštní mi přišli tenisové zápasy, v kterých je použito možná moc digitálních pomocníků (nejen míče) a celková dynamika utkání je tak na vysoké, ale možná až moc vysoké úrovni zábavnosti, rychlosti a dokonalosti. Takhle to vypadá hezky, ale není to tenis... Přesto, slušný casting romantické komedie a celkové prostředí tenisového svatostánku potěší snad každého. Bohužel se Wimbledon nevyhýbá klasickým klišé, ani závěru, který vzhledem k žánru snad ani nevadí. Romantická komedie, která neurazí a minimálně ústřední dvojice (a mladičký a v té době ještě neznámý James McAvoy) potěší svým sympatickým vzhledem. Napodruhé mě okouzlila ta nenucená chemie mezi hlavními postavami a snaha netočit "megahit". (05.03.2009)