Ulička v ráji (německá verze)

Mac Frič se dočkal významné umělecké příležitosti díky této bilingvní verzi Dobrodince chudých psů. Mohl ve stejných scénách režírovat Hugo Haase i Hanse Mosera, což je něco fantastického. Ostatně v roce 1936 lze u Friče vysledovat vzácně vyvážený výběr látky, kdy si vedle světového melodramatu zvolil kosmopolitně laděný domácí film Švadlenka s Lídou Baarovou toho času na vzestupu své velké kariéry a opět s Hugo Haasem, tentokrát v komediální poloze; a novou adaptaci svého prvního filmu Páter Vojtěch, ve které díky obsazení Rolf Wanka a Jiřina Štěpničková šel na jistotu do dalšího komerčního úspěchu a zároveň zpět ke kořenům české literatury 19. století. A také tu byl avantgardní kraťas Černobílá rapsodie, ve kterém připomenul bývalou dětskou star Martičku Marwille nyní jako dospívající Martu Fričovou. Není tedy překvapením, když se v této bilanci shledáme s Das Gässchen zum Paradies jako filmem evropské úrovně. Je skutečně nevýslovně škoda, že po trojici takto zdařilých verzích, které Frič natočil po té, co se cele odpoutal od spolupráce s Lamačem, dále už nepokračoval jinde, nežli v českém filmu. Úžasným způsobem zde také do sebe zapadají zrcadlově obsazeni herci typu Mady Rahl nebo Zoe Walewské, kteří hrají totéž, co v české verzi Hana Vítová a Zita Kabátová V epizodkách se pak i v této verzi znovu objevují tací jako Stanislav Neumann a Theodor Pištěk. Zastavme se ale u Mady Rahl, která se později díky filmům Karla Lamače (Pat und Patachon im Paradies), Anny Ondrákové (Der Unwiderstehliche), Zarah Leander (Zu neuen Ufern), Mariky Rökk (Eine Nacht im Mai, Hallo Janine! a Hab mich lieb!) a Vladimíra Slavínského (Sieben Briefe) etablovala mezi oblíbené stálice říšského filmu. (22.02.2009)