The Bridge
Režie:
Bobby GarabedianScénář:
William ZabkaHudba:
John DebneyHrají:
Linda Rybová, Vladimír Javorský, Ladislav Ondřej, Ester Geislerová, Klára Issová, Helena HoudováObsahy(1)
Krátký film o několika lidských příbězích. Zdánlivě odloučené příběhy a s nimi lidé navzájem si cizí postupně utvářejí celek velmi odvážně vyjádřené otázky subjektivního zla (tj., jestli je správné, že se nám osobně stává něco špatného a jestli je možné, aby toto špatné někomu pomohlo...). Centrální je dilema otce, pracujícího na zvedacím mostu, jestli má obětovat vlastního syna nebo nechat zemřít lidi ve vlaku... (FandaKam)
(více)Recenze (63)
[[ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ]] ()
Co má větší cenu život blízkého nebo životy desítek. Tahle otázka mi už nejednou přišla na mysl. A to jsem vůbec netušil, že někdo podobné téma nějak zpracoval. Ačkoliv se ve filmu jedná o přítomnost, je film nějak zasazen více zpět do minulost, alespoň vzhledově. Záběry na Prahu jsou krásné. A ten most je skvělý, jako po technické stránce. ()
Nádherný příběh, opravdu. A vyústění ústředního dilematu je taky srdcervoucí. Nicméně si nemyslím, že je šťastný nápad tenhle kraťas zneužívat pro potřeby zasrané církve, protože když je člověk svině, tak si může věřit čemu chce a obhájit si co chce, kdežto když je člověk dobrý z podstaty, tak na to nepotřebuje žádnou vymyšlenou modlu. 90% ()
Alegorie nealegorie, tenhle krátký film na mě zapůsobil přes všechny nedostatky typu podivných anachronismů a ještě podivnějšího závěru prostě proto, že nad tématem oběti přemýšlím jako matka malých dětí docela hodně. Myslím na Sophiinu volbu, na film Musíme si pomáhat, který na mě taky velmi zapůsobil a na období minulého totalitního režimu, který naše české myšlení chtě nechtě dosti poznamenal. Nikdy jsem nebyla postavena před volbu oběti vlastních dětí, a to dokonce ani v podobě, v jaké před ni byli za minulého režimu postaveni moji rodiče. Co je důležitější, prospěch mých dětí, nebo nějaké principy? Někteří lidé by to rádi viděli černobíle, já to černobíle nevidím. Někteří by kamenovali ty, co jim jde víc o blaho svých dětí než o blaho ostatních, cizích... prý společnosti. Nezlobte se na mě, mně je jedno, kam se řítí vlak, když jsou ohroženy moje děti. A jen tiše doufám, že před takovou volbu nikdy nebudu postavena. ()
Film na jednu stranu se studentskou nepředvídavostí rozehrává příliš motivů, na které půlhodinový dramatický oblouk nestačí, přináší trochu zvláštně poamericku a proamericky vnímanou romantiku Prahy, železnic a parních lokomotiv, zahraje i na notičku Američanů v Praze. Režie nezvládá rytmicky dobře propojit rozvleklá líčení prostředí s malebnou atmosférou do celku příběhu. Na stranu druhou stojí za zmínku slušný dětský výkon a ústřední emotivně vypjatá scéna (která však ve filmu nemá odpovídající kontext), připomínající obecně trestuhodně nevyužívaný Javorského obrovský potenciál. 2-3* ()
Krátký film řešící v ještě kratším čase rozhodnutí celoživotního významu, a jeho následky... ()
Na krátkém úseku jsou krásně, ale drsně, ukázány emoce a hlavně okamžik životně osudového rozhodnutí. A podobně jako i v jiných filmech se některé příběhy ke konci setkají, i zde jsme celkem nelogicky vedeni k tomuto filmovému fenoménu. Ale chápu, že autoři nechtěli skončit depkou, ale pozitivním viděním světa. Rozhodně stojí za vidění a krátké rozebrání. Hudba (soundtrackáří pozor!): John Debney ()
Poselství... ()
Evangelium Jana 3:16. ()
Pseudo-spirituální hašé. ()
Nádhera! Do půlhodinky vtěsnáno tolik pocitů, emocí i otázek......co dokáže jeden úsměv, jeden pohled na neštěstí.....Jedno těžké rozhodování a i jeden závěrečný úsměv, radost kterou pochopí jen ti s empatií co dokázali tenhle klenot vnímat naplno. ()
Dobrá atmosféra, dobří herci a celkově slušně odvedená práce. Hlavně u Vladimíra Javorského, je velkou škodou, že takových dobrých rolí nemá více - dozrál do věku kdy je pro role roztěkaných tragédů maximálně ideální (fůj hnusná věta). Most je prostě nadprůměrná záležitost, příběh s hořkým koncem a lehce sladkou tečkou. ()
Škoda, že se o nejzajímavějších českých projektech většinou dozvím se zpožděním, i když tohle není úplně české. Neskutečná atmosféra, nesmírně krutý příběh, ale byly tam věci, které mi nepasovaly, a nemyslím si, že by to bylo kvůli nepochopení. Přišlo mi to takové naivní. I tak dávám 4*, za to, co jsem u Mostu cítila a nějakou dobu to v mé hlavě ještě zůstane. ()
Ano, urcite spousta pocitu, ale nejaka pospolistost, smysl, mi unikal celou dobu. Hudba i cizi jazyky ve me vyvolavaly pocity neduvery a ja porad trochu hledam hlavni myslenku toho vseho. Tak trochu dort pejska a kocicky. ()
Tohle nám pouštěli ve škole a doteď jsem to nepochopil. Jak ta ženská mohla vědět co se stalo? Vždyť byla v posledním vagonu a pak si všimla jen toho otce a to bylo vše. Takže mu poděkovala za nic -_- ()
Výborné. Skvělé. Úžasné. Výtvarně velmi dobře pojaté. Opravdu skvost mezi filmy o životě a čerpající ze života skutečných lidí. Podmanivá atmosféra si Vás strhne na svou stranu. Skoro jsem nevěřil, že tento film opravdu natočil Američan. Čekal jsem sladkobolnou slátaninu a hluboce jsem se mílil. ()
Bohužel jsem měla tu smůlu, že když jsem tento film viděla poprvé, snažil se mě jistý člověk přesvědčit o jeho křesťanském podtextu. Jistě že je zde jistá podobnost, ale...(No, stejně si každý najde ve všem to, co zrovna potřebuje.) ...podle mě v tomto díle o křesťanství zrovna nejde. Spíš mě zaujala myšlenka, že ať už uděláme cokoliv, můžeme tak ovlivnit člověka jiného byť si to neuvědomujeme. Každopádně tenhle film mi neuvěřitelně zrychlil tep, pamatuju si, že jsem při hlavních záběrech téměř nemrkala a ještě další den mi nešel příběh z hlavy... ()
Je ťažko sa rozhodnúť, či obetovať svoje dieťa alebo stovky ľuďi vo vlaku. Ale spravil to rozumne, aj keď mu zomrel chlapec. Vďaka nemu prežilo stovky ľudí. Závislé dievča na drogách, čo sedelo vo vlaku , pochopila čo sa stalo, a uvedomila si že život je dôležitý. Pochopila, že ten otec čo stratil syna, dal jej šancu žit ďalej. Tak prestala so svojimi závislosťami. Videla otca chlapca len tak stáť pri koľajnici a smutne pozerať sa na vlak . V živote som videl veľa filmov, ale tento má asi najviac dojal a dodal do života sebavedomie ktoré som potreboval... 98 % ()
Co se týče námětu, tedy rozhodnutí se mezi životem syna nebo lidmi ve vlaku super, abych se přiznal, snažil jsem se vžít do role Vladimíra Javorského (snad to byla jeho role). Ne, nevěděl jsem jak bych se rozhodl, asi bych tak dlouho přemýšlel, až bych nechal zahynout lidi. Ale neseděly mi v tom ty parní lokomotivy a vedle toho mobily a zaparkované fabie. Toto bylo podle mého gusta malinko nedotažené, ale jinak myslím, že film svůj záměr u mě splnil. ()
Zajímavá jednohubka, která zanechá velmi smíšené pocity. Nicméně žádný zázrak, kromě nádherného hudebního doprovodu a dramatické zápletky si ho už asi za pár dní pamatovat nebudu. ()