Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V úzké spolupráci se spisovatelem Fredem Hainesem přepsal režisér Joseph Strick složitý Joyceův román do poněkud zkomoleného, rozporuplného dvouhodinového snímku. Strickovo ztvárnění je svěžím přehledem událostí jednoho jediného dne v životě tří proslulých Joyceových postav Leopolda Blooma, jeho smyslné ženy Molly a mladého učitele a básníka Stephena Dedaluse. Film kritika často odsuzovala za povrchnost, nesouvislost a za to, že se příliš vzdálil od literární předlohy. Ve své době se proto setkával se spíše negativními ohlasy a v prudérním Irsku byl dokonce cenzurou zakázán až do roku 1974, kdy se mohl znovu objevit na filmových plátnech irských kin. V liberálnějších Spojených státech amerických byl tento film přijat s větším pochopením dokladem toho je, že byl nominován na Oscara. Strickovi se zdařilo věrně zobrazit několik charakterů z knihy. I když si režisér hodně užil kousavé kritiky a kasovní úspěch se rovněž nedostavil, režisér Joseph Strick se rozhodl přenést na filmové plátno také další náročný román nejproslulejšího irského spisovatele Jamese Joyce. Po deseti letech se vrátil k Joycevu dílu a s téměř polovinou stejných herců jako v Odysseovi zfilmoval další z jeho slavných románů, autobiograficky laděný A Portrait of the Artist as a Young Man. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (19)

Iggy 

všechny recenze uživatele

Podle mě mnohem lepší než samotná Joyceova kniha. Román je rozvleklý, nepřehledný a hooodně nudný. Film je dynamický, pochopitelný (vycházeje z ostatních komentářů asi jen pro čtenáře) a hooodně dobrý. Zůstaly zachovány experimentální prvky jako snové vize a závěrečný Mollyin monolog. V knize hodně nepřehledné a nezajímavé dialogy jsou ve filmu jasné, pochopitelné a hlavně zajímavé! Taky odpadly pro mne ubíjející odkazy na irské vlastenecké osobnosti (téměř na každé straně románu je poznámka že O'někdo byl irský někdo v tom a tom roce, udělal to a to, má pomník tam a tam a je po něm pojmenováno to a to náměstí, most, ulice). Trochu chybí přímější odkazy na řecký epos, ovšem v knize i přes vysvětlivky mi unikaly také. U filmu jsem se skutečně bavil, což se o knize zdaleka říct nedá. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Když odhlédneme od nesmyslnosti snahy převést Joyceův román do filmové podoby a budeme Odyssea hodnotit z pohledu diváka neznalého předlohy, lze mluvit o zajímavém experimentu. Na první pohled všední denní úkony jednoho, možná dvou obyčejných lidí se v běhu času mění v obrazný i doslovný popis jejich myšlenkových pochodů. Personifikace lidských pocitů možná mnohým připomene Sebevědomí a Mindrák Davea Listera z Červeného trpaslíka, ačkoliv zde je uplatňován o 360 stupňů serióznější přístup, takže místy nebudete vědět, kde vám hlava stojí. Ale co byste chtěli, když nahlížíte do hlavy někoho jiného. Strick nabízí vlastní pohled na motiv Odysseova putování, rozhodně ne nezajímavý, ale přesto zbytečně doslovný a skoupý na zkracování (obzvlášť čtyřicetistránkový Mollyin monolog, na papíře pozoruhodný svou "tekutostí", by ve filmu, tekutém ze své podstaty, zasloužil pořádný „cut“). 80% ()

betelgeuse 

všechny recenze uživatele

Z pohledu čtenáře knihy jednoznačně zklamání a zbytečná adaptace. Zhuštěný Joyce prostě nefunguje, eliminací Bloomových "kulometných" monologů se postava hodně zploštilá, scéna na pláži je směšná a Joyceův surreálný humor z 95% absentuje. Umění bez fantazie a bez nadhledu. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

S předlohou jsem do kontaktu nepřišel a film jsem určitě úplně nepochopil. Vrcholem je určitě závěrečný monolog Molly Bloomové, který je dokonalý. Zajímaly by mne reakce publika v době vzniku, ještě dnes je to celkem neslýchané. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Příjemné, zábavné, je vidět, že Joyce je ještě před námi. Ale nejdřív ke knize: Patřím k těm, kteří každý čtvrtek stávali fronty před knihkupectvími. První vydání Skoumalova překladu jsem sehnal až v Pelhřimově. Dva svazky na mě koukaly z výkladu, tenkrát jsem to považoval za zázrak. Knihu jsem pak přečetl na zimních vojenských manévrech na Šumavě (Boletice a tam...), proseděl jsem je v bojovém vozidlu pěchoty u skromné iljičovy lampičky, vylézal jen na jídlo a za potřebou. Film: Představuji si, že by se měla natočit množina filmů "Odysseus", ne seriál nebo něco podobného, ale bežné celovečerní filmy. Podobně jako to udělal Martin Scorsese v případě bluesu (velmi zdařilé). Kdyby na to někdo měl peníze, řekl bych mu, které režiséry by měl oslovit... Joyceova díla samozřejmě nelze komentovat, pouze je parafrázovat.. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Predlohu Jamesa Joyca nepoznám a tak mi pointa filmu asi unikala. Áno, kritika spoločenských mravov a katolicizmu (hlavne toho írskeho) je zjavná, ale do akej miery sa podpísala na prijateľnosti príbehu, nech posúdi každý sám. Od polovice sa z toho navyše stala trápna groteska, ktorá nielen, že bola nevtipná, ale bola priam ako päsť na oko. Záverečný vnútorný monológ ženy v rokoch bol síce nečakane (na dobu) sexuálne otvorený, ale opäť ako keby ani nepatril do filmu. Celkovo bola príbehová kontinuita takmer na bode mrazu. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Půvabné jednotlivosti se mi nesložily v uchopitelný celek. Asi to bude chtít opáčko, ideálně potom, co konečně překonám rozpaky vůči předloze, která za studentských dob sloužila kamarádům k poměřování čtenářských pinďourů. Zatím za *** ze slabosti pro Dublin a kvůli závěrečnému monologu. ()

gjjm 

všechny recenze uživatele

Jsou knihy, u kterých by filmařům s trochou soudnosti mohlo dojít, že je prostě zfilmovat nejde. Po zjištění, že tohle dostalo Oscara za nejlepší adaptovaný scénář, jsem stádo idiotů, vymyslivší si název Academy of Motion Picture Arts and Sciences, definitivně přestal brát vážně (tím nechci říct, že by mi na nich někdy nějak zvlášť záleželo). Jsem smířen s tím, že jazyk a duch knihy prostě na plátno převést nejde (pomíjím výjimky jako Mechanický pomeranč, Spalovač mrtvol či Kytice). Tento prostý fakt ovšem jakoukoli neliterární adaptaci Joyceova nerománu činí zoufale nemožnou. Má to děj Odyssea - a to je všechno. Bohužel, v Odysseovi na ději záleží ze všeho nejmíň - je to především text, v němž byl anglický jazyk a literární styl doveden do svého nepřevýšitelného vrcholu (což se ve filmu nikdy nemůže podařit napodobit). Z jedné z nejlepších, nejnekonvenčěnjších a nejsložitějších knih dvacátého století se stal průměrný film své doby (P. S. Kdybyste někdo měli Burgessovu rozhlasovou adaptaci The Blooms of Dublin, urvu vám obě ruce). Mimochodem, celkem slušný sestřih: http://www.youtube.com/watch?v=K5G7pNXRN_E P.. S. Pro Iggyho: To, že zůstalo zachováno pár filmařských experimentů ještě neznamená, že se převedla do filmu celá experimentální struktura knihy. Kniha je náročný cyklus experimentů s anglickou stylistikou a pokud se zachová pár z nich, rozhodně to nestačí. ()

Natabar 

všechny recenze uživatele

Jakožto neznalý předlohy mám (pochopitelně a z komentářů vidím, že ne sám) dost zásadní problémy s pochopením, "o co jako šlo". Tak tedy pouze dojem a pocity: První část (asi hodina) mě neskutečně nudila - nic pořádného se nedělo, co se nakouslo, nepokračovalo a já v duchu lavíroval mezi 1až 2*. Pak najednou film získal dynamiku (neříkám smysl, spíš naopak) a já se ptal, kdo se zbláznil - zda já, Mr. Bloom anebo režisér. Zde jsem nekompromisně klesnul k "odpadu", avšak nemohl jsem se ubránit pocitu, že se mi tato zhovadilost líbí mnohem víc než příšerný začátek. V této rozpolcenosti jsem se doklopýtal až k závěru, kde mě monolog Mrs. Bloom pošimral na tu správnou filmovou strunu. A tak pln rozporů - asi tak jako celý film - průměruji na 3*. ()

Fredericus

všechny recenze uživatele

Román jsem nečetl, film viděl dvakrát - už poprvé na mě zapůsobil svou atmosférou a stylizací, byť u předlouhého Mollyina monologu jsem se neubránil usínání; prozatím ho řadím mezi své oblíbené. Ovšem: později jsem měl možnost shlédnout jinou Strickovu joyceovskou adaptaci, tentokrát knihy, kterou jsem předtím četl (Portrét umělce v jinošských letech) a velmi si ji oblíbil - a byl jsem zklamán, ne-li zděšen: převod Joyce na plátno je v plné šíři jistě nemožný, možné ovšem je specificky rozvinout některé prvky z předlohy - namísto toho jsem byl svědkem vykostěného ilustrování "dějové" "linie", které jsem do konce přetrpěl jenom z jakési (zvrácené) zvědavosti. Je to i případ Odyssea? Zatím nemůžu posoudit. ()

Dexx 

všechny recenze uživatele

Zpočátku chaos, ale jakmile se člověk zorientuje, stává se to zajímavým, i když často bizarním a nadále dost nepřehledným snímkem. Je vidět, že se hodně zhušťovalo, což je občas potíž. Ale natočeno je to skvěle, a myšlenky stojí za to. ()

DonFrolimo 

všechny recenze uživatele

Kupodivu zdarila adaptace, dokonce jsem si pri cetbe hlavni postavy predstavoval vizuelne podobne. Literarni experimenty jsou celkem slusne pretavne do tech filmarskych. Dojem rovnez stejne dobry. Film je stravitelnejsi nez kniha, lec pro nectenare, predpokladam, vicemene mimo misu. ()

Reklama

Reklama