Reklama

Reklama

Do mobilní chirurgické nemocnice MASH 4077, kterou americká armáda umístila nedaleko frontové linie, je převelena dvojice nových lékařů. Jak kapitán dr. Benjamin Franklin Pierce, zvaný Hawkey, tak kapitán dr. Augustus Bedford Forrest, přezdívaný Duke, nemají vůbec žádnou vojenskou morálku a neuznávají armádu. Svým postojem sice nepřispívají k udržování vojenské disciplíny, na druhé straně svérázným humorem a zvláštním druhem kolegiality napomáhají sobě i ostatním lépe přežít v drsných podmínkách války, daleko od domova… Černou komedii z korejské války natočil režisér Robert Altman. Film vznikl v době odporu proti účasti vojenských jednotek USA ve Vietnamu a diváci aktuální zpracování tématu i jeho kvalitu ocenili. Získal Oscara za nejlepší scénář (Ring Lardner Jr.). Inspiroval také vznik jeho televizní seriálové podoby pod názvem M*A*S*H, jež se po jedenáct sezón s úspěchem vysílala nejen v USA, ale i v zahraničí...
Osamělý ironik, společenský provokatér a demystifikátor za filmovou kamerou – to je jeden z nejvýznamnějších světových tvůrců – scenárista, producent a režisér Robert Altman (20. 2. 1925 – 20. 10. 2006). Je také považován za důležitého zakladatele amerického nezávislého filmu a osobnost podporující mladé filmaře. Přestože původně vystudoval techniku, pokoušel se prosadit v rozhlase, později v rodném Kansas City založil vlastní produkční společnost, podílel se na natáčení mnoha krátkých snímků a pak dalších deset let pracoval v televizi jako režisér a autor seriálů. Po snímcích Delikventi a Odpočítávání se Robert Altman prosadil jako filmař právě až černou komedií z korejské války MASH, natočenou v roce 1969. Tímto dílem naznačil vlastní režijní styl: směs výstřednosti, nadsázky, překvapivého a ostrého pohledu na vztahy v rodině a společnosti. Po celou svou další kariéru se pokoušel bořit a ironizovat americké mýty, společenské stereotypy a schemata, stejně jako nemilosrdně kritizoval praktiky médií. Svět Divokého západu zesměšnil ve filmech McCabe a paní Millerová, Buffalo Bill a Indiáni. Do prostředí módního průmyslu nacílil snímek Pret-a-porter, zatímco v Hráči dokonale zkompromitoval hollywoodskou továrnu na sny. Do společenských a rodinných vztahů míří jeho Tři ženy, Dokonalý pár, Svatba či Prostřihy. Pro své režijní plány dokázal skvěle využít zaběhnuté filmové žánry, například krimi v titulech Zloději jako my, Perníkový dědek a Dědictví tety Cookie. K většině svých filmů si psal scénář, anebo se na něm alespoň významně podílel. V roce 2006 byl tento významný filmař členy Americké filmové akademie oceněn Oscarem za celoživotní dílo. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (292)

KevSpa 

všechny recenze uživatele

Nejdříve jsem viděla seriál, který bezmezně obdivuji a považuji za jeden z nejlepších seriálů všech dob. Film pro mě byl neuvěřitelným zklamáním a po zhlédnutí tohoto filmu jsem vždy zbystřila, když se objevil film, který režíroval Robert Altman. Je to režisér, kterého prostě nemám ráda, jeho styl mi ani trochu nesedí. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Jediné, co nechápu, je, že po takovém filmu mohl vzniknout naprosto geniální seriál. V celém snímku se vyskytují asi tak tři, čtyři dobré vtipy, kterým se dá zasmát. Na válku film reaguje jen okrajově, to znamená, že kdyby se děj odehrával v nemocnici, která nemá peníze a postavy byly jen přeneseny, vyjde to nastejno. Filmové charaktery jsou ploché a působí nevěrohodně (včetně medika, který se rozpláče, když mu Frank Burns řekne, že zabil pacienta.) Pokud chtěli tvůrci zobrazit rychlý přísun raněných, to docela vyšlo, horší to bylo s operacemi na sálech, které probíhaly v docela poklidném tempu. Knihu už jsem četl. Richard Hooker napsal mnoho dalších knih o MASHi v Londýně, Paříži, v New Orleansu atd. atd., vše je takové povrchní a rychlé, takže atmosféru knih se snímku vystihnout podařilo. Film mám za sebou, takže se vracím k seriálu... Půl hvězdičky bych dal za tu píseň. P.S. V jednom dokumentu o Robertu Altmanovi jsem z jeho úst slyšel, že seriál je propagandou. Chudák asi vůbec netušil, že točil film podle knihy, jejíž autor byl ZASTÁNCEM války v Koreji. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

No né, nemůžou se na mě tvůrci zlobit, ale tohle je strašný. Beru je, že natočili tenhle film, a pak vznikl jeden z nejgeniálnějších seriálů, ale pořád nechápu, že ten seriál vůbec spustili. Vždyť ten film je příšerný. Bere se příšerně vážně. Vtipných scén tam moc není. Jedna debilnější postava než druhá, nikdo ze všech těch herců není sympatický a já vlastně nevím z čeho mám mít radost. I ty jindy supr pitomý kecy, tady jsou ubohý. Jediné z čeho mi ten film dělá radost je hudba. Ta je jediná nezměněná. Na seriálové postavy si to ale nemůže hrábnout ani omylem. Ti jsou totiž někde úplně jinde. Divím se, že ten film mohl tenkrát někoho vůbec zaujmout. Když si přitom uvědomím, že i samotný seriál měl problémy, aby se vůbec v Americe chytl. I tak ale započal jednu z válečných legend. Jsem ale rád, že jsem film viděl až tak pozdě. Seriál je prostě pořád nepřekonatelný a Alan Alda navždy zůstane oním Hawkey Pearcem! ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

V MASHi Roberta Altmana jsou poprvé představeny osudy slavné televizní polní nemocnice, při jejíž pokračováních ve volně navazujícím kultovním seriálu se v USA vylidňovaly ulice a každá nová premiéra byla malá televizní událost (to píši při vědomí kontextu obrovského amerického televizního trhu). Nelze totiž přehlédnout dobu, kdy se Altmanův film i pozdější stejnojmenný seriál natáčel - Amerika byla právě uprostřed ožehavého válečného konfliktu ve Vietnamu. Není se proto čemu divit, že osudy polní nemocnice MASH z předcházející války v Korei byly více než aktuální... Jestliže jsem výše zmínil pozdější slavný seriál, je nutno se také zastavit u několika nepřehlédnutelných rozdílů mezi těmito dvěma audiovizuálními fenomény - zatímco Robert Altman zdůrazňuje spíše čistě antiválečný rozměr svého snímku s akcentem na humornou absurditu válečného konfliktu, tvůrci seriálu se přiklánějí spíše k absurdně-humornému rozměru války a svůj záměr odrážejí v žánrovém posunu k sitcomu. Tato forma je pak jistě divácky snáze akceptovatelná, proto ten obrovský divácký ohlas seriálu. Altman jde cestou náročnější a v řetězení absurdit někdy připomíná filmovou Hlavu XXII. Jeho film skutečně není tak humorný jako seriál. Přesto styčných ploch bychom našli hned několik - ve filmu je iniciována většina postav, které známe ze seriálu (pouze Radara však hraje stejný herec...), proti absurditě válečné mašinerie je postaven lidský přístup hlavních hrdinů v opozici k vojenskou subordinaci vyznávajícím Franku Burnsovi a vrchní sestře O'Houlihanové (zde s přezdívkou Hrma) - Frank Burns tu ještě není tak zkarikován a jeho postava je více charakterní (dá-li se to v jeho případě napsat :-)) a mnohovrstevnatější atd. V obou případech si však MASH zachovává to nejpodstatnější ze své literární předlohy - Je to manifest proti nesmyslnosti války. A jako takový bychom ho měli i vnímat... Podobné filmy a seriály: M.A.S.H. (TV seriál) , Jak jsem vyhrál válku, Hlava 22, Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Seriál se mě líbil více... Možná to bude faktem, že jsem seriál viděl dříve a oblíbil si nejen skvělé postavy, ale díky televizi snad i ten dabing. Bohužel film mi přišel tak o dva stupně jiným směrem a přes obyčejný příběh a chvílemi až nepříjemné charaktery jsem se protrpěl ke konci. Uvidíme, zda druhá šance změní můj názor (a zda k ní vůbec dojde:)) Alan Alda je best. ()

Galerie (95)

Zajímavosti (25)

  • Práva na zfilmování Hornbergerovy knihy stála společnost Twentieth Century-Fox přibližně 100.000 dolarů. Na jejich nákupu se podílel i bratr tehdejšího ředitele Ingo Preminger. (hippyman)
  • Snímek vidělo přes 14 milionů lidí a vydělal mateřské společnosti na 36 milionů dolarů. (hippyman)
  • Po sestříhání přišel snímek vedení společnosti ještě pořád příliš krvavý. Nakonec se režisérovi přeci jen podařilo protlačit ho do kin. (hippyman)

Reklama

Reklama