Folk flest bor i Kina
Utopia - Nobody is Perfect in the Perfect Country
Utópia, najviac ľudí žije v Číne
Obsahy(1)
Kdo vlastně žije v Norsku, v této na první pohled úplně dokonalé zemi? Odpověď na tuto otázku můžete najít v překvapujícím filmu vyprávějícím osm příběhů inspirovaných osmi politickými stranami, které napsalo šest scenáristů a natočilo devět režisérů. Vše se odehrává během magických čtyřiadvaceti hodin před norskými volbami při benzinové pumpě, jež patří jistému Lassemu. Toto místo je jakýsi mikrokosmos, reprezentující celou norskou společnost: v této řídce osídlené zemi velkých vzdáleností se každý, kdo chce volit, musí zastavit pro benzin a natankovat. Lasse si sice vydělává na živobytí prodejem benzinu, ve skutečnosti by ale chtěl být pilotem. Teď ho však čeká neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin... Absurdní komedie o maličkostech a jejich obrovských důsledcích. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (76)
Skvělé, těžko popsatelné dílo, které určitě není komedií, jak tu píše "fauxthum". I když úsměv se vám na tváři objeví několikrát (většinou ale "zamrzne"). K delšímu komentáři potřebuju ještě jednu (možná víc) projekci ... P.S. Hlavně tu vůbec nejde o Čínu ! :) ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $263,944║ ()
Ano, těžko popsatelný, skvělý film (golfista). Několik zdánlivě obyčejných příběhů: o jednoduché výměně manžela, o podivných chutích krávy, o nelegální adopci, o cynismu dětí, o magii Pokémonů, o propadajících se proletářích .. o volbách a norských politických stranách. P.S. Jedné straně bude chybět 9 voličských hlasů. ()
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mám severské filmy ráda a tudíž jsem se s mírnou zvědavostí pustila i do tohoto zajímavého filmového experimentu. Středobodem všech příběhů se zde stává benzínová pumpa s prodávající postavičkou Lassem, jehož osobní příběh se prolíná všemi ostatními. V obsahu se sice píše, že všech osm příběhů má politický podtext, který jsem sice občas zaregistrovala, ale rozhodně jsem ho cíleně nehledala. Téměř vždy je pro mě film skládající se z více příběhů těžko hodnotitelný a nejinak je tomu i tady, protože ne každý z příběhů mě zaujal. Některé příběhy jsou absurdní až snové, některé smutné, jiné úsměvné a satirické atd. V komplexním hodnocení se nakonec přikláním k horší čtyřce ve srovnání s jinými podobně povídkovými filmy. ()
Další příjemná a současně náležitě pocitově mrazivá záležitost z Norska. Snímek, který občas vykrojí úsměv na tváři, jindy zahřeje na duši (viz sekvence s Lassem), povětšinou však dostatečně mrazivě odzbrojí (viz povídka o sbírce a vůbec většina vyznění povídek). Různé pohledy na naše základní potřeby a charakteristické vlastnosti. Civilně zahrané, povídkově zpracované, s hlubším vyzněním, které však není předložené "inťošsky", ale naopak s náležitou lehkostí. Shrnuto a podtrženo: Po prvém shlédnutí jsem byl mile překvapen... a po druhém? Taky. ;o) Doporučuji všem milovníkům povídkových filmů a skandinávské tvorby. ()
Opravdu zajímavej film, od kterýho jsem vůbec nic nečekal a on mě přijemně překvapil. Jenže pro mě je dost těžký tenhle film ohodnotit hvězdičkama. Průser je, že já nemam absolutně žádný znalosti o politickejch stranách v Norsku, takže u některejch povídek jsem absolutně nechápal, co tim chtěl básník říci a moc mě nezaujaly. Jiný povídky zase byly docela dobrý a daly by se klidně použít i na nějakou českou stranu. Nejvíc se mi líbila asi Fremskrittspartiet. Dobrá byla i poslední povídka s dědkama, co se propadaj do bahna, zpívaj internacionálu a čekaj, až někdo půjde kolem... Filmu dám (zatim) 3 hvězdičky, ale jestli se někdy budu opravdu hodně nudit, tak zkusim vyhledat nějaký základní informace o politickejch stranách v Norsku a podívám se na to znovu. ()
„Nedal jsem vám peníze, abyste si mohli koupit sladkosti.“ - „Kolik losů jste si koupil?“ - „Tři.“ - „Můžeme vám vrátit peníze.“ - „A co ostatní losy?“ - „Ti lidé tu nejsou, ne?“ - „Ne, ale většině lidí by se nelíbilo, že byli podvedeni.“ - „Většina lidí žije v Číně.“ Ten film je atmosférou strašně zvláštní. Stejně jako svéráznými příběhy, které jsou jeden absurdnější než druhý. Divák sleduje pumpaře Lasse, který svou benzínkou zaštiťuje všechny povídky. A tak se člověk setká s: otcem od rodiny osvobozeného z pout původní identity; zaneprázdněnou manažerku, která díky nenasytné krávě najde svůj domov; 2 ženami a uneseným rumunským chlapcem; mužem, jenž umí stejně dobře opravovat auta jako vztahy; sourozenci s pragmatickým až cynickým přístupem k životu; využívaným mladíkem bodujícím díky magické schopnosti hrnku s pokémonem; lékařem trpícím představami; či levicovými důchodci s pozitivním přístupem. Film dělalo 9 různých tvůrců a povídky se tedy liší kvalitou, ale u mě převažuje pozitivní dojem, dám solidní 4*. ()
Horko-sladka poetika života... ()
Snímok je celý presiaknutý originalitou a naoko absurdnými scénami, ktoré však popritom vždy vyjadrujú vecné jadro problému. Je zosobnením typického severského myslenia so všetkou svojou špecifickosťou (škoda, že nerozumiem všetkým nuansám). Mala to byť komédia, ale divák sa teda moc nenasmeje. Miestami možno aj hej, ale vždy je to taký zamrznutý úsmev. Krásny príklad sú dedkovia, ktorí spievajú internacionálu a pritom sa pomaly topia v bahne. 8 poviedok, 8 politických strán, 8 tém s myšlienkovým presahom, ďalšia severská parádička. 88/100 ()
Hovorím si, že mi to celý čas akosi nesedelo a neladilo, aby som sa až po filme dozvedel, že to boli poviedky. Dobrý som... ()
Veľmi príjemný pohľad na nórsky svet. Každá "poviedka" sa snaží povedať čosi o spoločnosti a nebojí sa kritizovať. Napriek tomu, že snaha povedať NIEČO VIAC je veľmi silná (a možno trochu prvoplánovaná), je to podané úsmevným spôsobom, takže film nenudí a donúti vás zamyslieť sa aj nad tým, či náhodou najviac ľudí nežije okolo nás... ()
Několik více či méně zábavných příběhů, spojených zapadlou benzínkou, které sice nejsou o Číně ale jsou buď zábavné nebo alespoň hodné zamyšlení (dokonalá obhajoba malé holčičky, která peníze na děti v Africe utrácí za sladkosti). ()
Norské volební osmero, které obsahuje spoustu známých postřehů - třeba, že lidé se mění, touží po rodině, potřebují společnost a taky lásku. Zároveň jsou ale lhostejní, slepí, ztracení a bez domova... i když, pravda, většina jich žije v Číně, to ovšem neznamená, že se nemůžeme norskou optikou ve společenském zrcadlení zlídnout i my - pobavit se, i tak trochu popřemýšlet, kam vlastně sami patříme - VĚTŠINA nebo jen NĚKTEŘÍ?... Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Skvostné pohlazení, poplácání i pár facek do života ze života Norů. Nejen blond vlasy, ale především tragikomické "neočekávanosti" života z okolí i ze samotného srdce čerpací stanice (která ani zdaleka nenabízí jen krmi našim plechovým miláčkům) jsou šroubky a nýtky jednomu letadlu (dvouplošníku), které je všem mikropříběhům pojivem a jako jediné nám pomůže se nad to všechno nakonec povznést. Takže je již jasné, o čem to celé je? No jo, tak mrkni na Faye a další odkaz v jejím komentáři. .... A Čína? To slovo zde také zazní. Dvakrát. ()
Film není nikterak špatný, ale ani ne oslňující..Nejzajímavější částí je rozhodně ta poslední, natočená H.P.Molandem, o 9 stařících, kteří pomůžou topící se ženě.. ()
5* tento film patří mezi první, kdy jsem se začínal seznamovat se skandinávskou kinematografií a oblíbil jsem si ho natolik, že si ho občas zopakuju a doporučuji kudy chodím. Zejména kvůli upřímnému a příjemnému humoru, nadhledu a lidskému přístupu. A možná je to i jediný povídkový film, který má ode mě plný počet hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
A žili šťastne, až kým krava nezazvonila koniec :-) Alebo inak poviedky o ničom (a o všetkom) na severský spôsob. Horko-sladké a neslano-mastné, v žiadnom prípade nečierno-nebiele a impulzívne zábavné po celú dobu aplikácie. Perfektná mozaika ;-) ()
Když dědci padali do bažiny a zpívali, tak jsem se fakt řehtal, ale zbytek rozhodně veselý není. Spíš smutný. A ve výsledku zdaleka ne tak objevný, jak se tady píše. Ano, Utopie utrpěla mou percepcí, protože jsem si ji pustil hned po Interstate 60, kde se každý jiný film z vnitřního hlediska zdá být extrémně vyčpělý a prázdný, ale špatný film to není. 70% ()
Zdařilá kompilace několika trochu pošahanejch příběhů. Nejvíc se mi z nich líbili dědci, kteří se propadali, když před tím pomohli ženě. Ale ještě lepší byly děti prodávající podvodnou loterii. Nemůžu si odepřít podělit se o jedn dialog: "Nedal jsem vám peníze, abyste si mohli koupit sladkosti." "Kolik losů jste si koupil?" "Tři." "Můžeme vám vrátit peníze." "A co ostatní losy?" "Ti lidé tu nejsou, ne?" "Ne, ale většině lidí by se nelíbilo, že byli podvedeni." "Většina lidí žije v Číně. Že jo, Taralde?" "Tak to táta říkal." "A co všechny ty slepé děti v Africe?" "Ani když by byly tady, nic by neviděly." "Myslíte, že jsou tam šťastné?" "Vím, že je jim teplo." "Není to jejich chyba, že se narodily v Africe." "Není to moje chyba, že jsem se narodila tady. Jsem stejně slepá jako oni." To jsem se fakt musel smát. Byl jsem příjemně překvapen. Přesto jenom průměr. ()
Přidal jsem k názvům jednotlivých povídek základní informace o norských politických stranách a o tom, jak dopadly v nejbližších volbách po vzniku filmu. Doporučuju si je přečíst před sledováním filmu, myslím, že to velmi zkvalitní zážitek z jeho sledování. ------- 1. Dressmann (Většina lidí se mění) - Pravice, Konzervativní strana (Hoyre, H.) - Je stranou pravého středu. Vznikla v osmdesátých letech 19. století jako představitelka zájmů podnikatelů. Prosazuje úlohu trhu a soukromého sektoru v ekonomice státu a bojuje za zajištění svobody rozhodování jednotlivce. Konzervativci umírněně podporují vstup Norska do EU. V komunálních volbách v roce 2003 Konzervativní strana dosáhla průměrného výsledku se ziskem 18,1 %. ------- 2. Heimat (Některým lidem chybí domov) - Strana středu (Senterpartiet, Sp) - Původně strana obhajující zájmy zemědělců a rybářů. Byla a je nejrozhodnějším odpůrcem vstupu do EU a tato základní orientace stále trvá. Varuje před přílišnou liberalizací trhu, prosazuje omezení investic v zahraničí a naopak jejich posílení do vzdělání, zdravotní péče a sociálních služeb. Má podporu zejména mezi obyvatelstvem mimo hlavní centra na západě a na severu země. Politicky ji lze zařadit k levému středu. V komunálních volbách Sp získala 7,9 % hlasů a potvrdila silnější postavení v regionech než na národní úrovni. -------- 3. Grenselos Kjaerlighet (Většina lidí chce rodinu) - Křesťanská lidová strana (Kristelig Folkeparti, KrF) - Strana politického středu, klade důraz zejména na tradiční duchovní hodnoty a morálku. Vystupuje mj. proti umělému přerušení těhotenství, proti zrovnoprávnění homosexuálů, proti uvolňování omezení prodeje alkoholických nápojů a požaduje návrat k tradičním křesťanským hodnotám. Zasazuje se o zvýšení rozvojové pomoci. Historicky sice podpořila ratifikaci dohody o Evropském hospodářském prostoru, stále však velkou většinou odmítá plné členství Norska v EU. V komunálních volbách v září 2003 získala pouhých 6,4 %. -------- 4. Den Lile Bedriften (Většina lidí potřebuje společnost) - Liberální strana (Venstre) - Program Venstre se i přes své silné ekologické akcenty v některých bodech podobá programu konzervativců (podpora nových malých a rodinných podniků, prodej části státních podílů v bankách). V řadě dalších je s ním však v naprostém rozporu (podpora sociálního státu, daňová politika, požadavek na zvýšení podpory veřejné dopravy, odpor proti EU). V komunálních volbách v roce 2003 získala 3,8 % hlasů. -------- 5. Redd Barna (Někteří lidé jsou slepí) - Pokroková strana (Fremskrittspartiet, FrP) - Je populisticko/nacionalistickou pravicovou stranou, založenou v r. 1973 odpůrci sociálního státu. V jejím čele stál 28 let charismatický Carl I. Hagen, mezi jehož přednosti patřila schopnost přizpůsobit svoji politickou strategii náladám obyvatelstva. Proto se po úspěchu v komunálních volbách v 1995, kdy se mu podařilo významně posílit postavení vlastní strany na základě zdůrazňování problematiky přistěhovalectví a zločinnosti, přeorientoval před parlamentními volbami 1997 na nejpalčivější problémy - péči o staré spoluobčany a zlepšení zdravotnictví. Před komunálními volbami 1999 vedla FrP kampaň proti přistěhovalcům (a její preference vzrostly přes 20 %, v roce 2000 se běžně pohybovaly mezi 15–25 %, podle průzkumů byla obvykle druhou nejsilnější stranou, ale jak v roce 2001, tak v roce 2002 se v některých průzkumech opakovaně objevila i na prvním místě). Nejsilnější pozice má FrP v hlavním městě a v místech s největší koncentrací přistěhovalců (ovšem ne mezi nimi). Je uváděna jako pravicová, skutečným základem taktiky i strategie je ale populismus, který vede ad hoc k silným sociálním akcentům. V komunálních volbách Pokroková strana získala 16,5 %. -------- 6.Pokemon Power (Většina lidí potřebuje lásku) - Červené volební spojenectví (Rod Valgallianse) 1.2% --------- 7. Passasjerene (Někteří lidé jsou ztraceni) - Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti, SV) - Je jednou z hlavních stran v levém křídle politického spektra. Vznikla ze Socialistické lidové strany, která se počátkem 60. let odštěpila jako levé křídlo sociální demokracie. Na sjezdu v červnu 1995 se přijetím programu „zelených“ principů „přebarvila“ na rudo-zeleno. SV vystupuje proti Evropské unii. Strana již neprosazuje vystoupení Norska z NATO, ale např. při hlasování o rozšíření Aliance rozšíření jako jediní hlasovali proti začlenění ČR, PR a MR (rozšíření Aliance vázali na postoj Ruska). Strana vystupovala i proti vojenské akci v Afghánistánu či v Iráku. Na místní úrovni představitelé této strany často spolupracovali s Norskou dělnickou stranou. Předsedkyní SV je zejména mezi ženami populární Kristin Halvorsenová. V komunálních volbách SV získala 12,3 % hlasů, což bylo určitým zklamáním. --------- 8. De beste gar forst (Většina lidí je lhostejná) - Norská dělnická strana (Det norske Arbeiderparti, Ap) - Založená v roce 1887, je stranou klasického sociálně demokratického typu. Je tradičně nejsilnější a od války sestavovala nejčastěji vládu (v letech 1945 1961 nepřetržitě). Je velmi úzce propojena s celostátní odborovou centrálou LO (značně levicového zaměření). Obhajuje účast Norska v Evropském hospodářském prostoru. V otázce členství Norska v EU je členská základna mírnou většinou nakloněna členství s preferencí EU zejména ve vedení. V září 2003 Dělnická strana vyhrála komunální volby se ziskem 27,5 % hlasů a potvrdila vzestupný trend. -------- Vládní koalici po volbách v září 2009 opět tvoří Dělnická strana, Socialistická levicová strana a Strana středu. () (méně) (více)