poster

Utopie - Nejvíc lidí žije v Číně

  • Norsko

    Folk flest bor i Kina

  • Slovensko

    Utópia, najviac ľudí žije v Číne

Drama / Komedie

Norsko, 2002, 85 min

  • Faye
    *****

    Ano, těžko popsatelný, skvělý film (golfista). Několik zdánlivě obyčejných příběhů: o jednoduché výměně manžela, o podivných chutích krávy, o nelegální adopci, o cynismu dětí, o magii Pokémonů, o propadajících se proletářích .. o volbách a norských politických stranách. P.S. Jedné straně bude chybět 9 voličských hlasů.(23.10.2005)

  • BuryGol
    ****

    Tenhle film je něco jako Noc na Zemi nebo Mystery Train po norsku. Povídkový komediální drama o Norsku v době voleb. Každá povídka je jiná. Jedna lepší-druhá horší, jedna vtipná-druhá smutná, jedna napínavá-druhá trochu nudná. Po pokoji z toho neskáču, ale je to zase jeden z těch lepších kousků ze Skandinávie. PS:Nemohli by se všichni Komančové za zpěvu Internacionály utopit v bažině?(24.12.2009)

  • Radiq
    **

    Zdařilá kompilace několika trochu pošahanejch příběhů. Nejvíc se mi z nich líbili dědci, kteří se propadali, když před tím pomohli ženě. Ale ještě lepší byly děti prodávající podvodnou loterii. Nemůžu si odepřít podělit se o jedn dialog: "Nedal jsem vám peníze, abyste si mohli koupit sladkosti." "Kolik losů jste si koupil?" "Tři." "Můžeme vám vrátit peníze." "A co ostatní losy?" "Ti lidé tu nejsou, ne?" "Ne, ale většině lidí by se nelíbilo, že byli podvedeni." "Většina lidí žije v Číně. Že jo, Taralde?" "Tak to táta říkal." "A co všechny ty slepé děti v Africe?" "Ani když by byly tady, nic by neviděly." "Myslíte, že jsou tam šťastné?" "Vím, že je jim teplo." "Není to jejich chyba, že se narodily v Africe." "Není to moje chyba, že jsem se narodila tady. Jsem stejně slepá jako oni." To jsem se fakt musel smát. Byl jsem příjemně překvapen. Přesto jenom průměr.(10.7.2007)

  • emma53
    ****

    Ten, kdo mě zná, tak ví, že mám severské filmy ráda a tudíž jsem se s mírnou zvědavostí pustila i do tohoto zajímavého filmového experimentu. Středobodem všech příběhů se zde stává benzínová pumpa s prodávající postavičkou Lassem, jehož osobní příběh se prolíná všemi ostatními. V obsahu se sice píše, že všech osm příběhů má politický podtext, který jsem sice občas zaregistrovala, ale rozhodně jsem ho cíleně nehledala. Téměř vždy je pro mě film skládající se z více příběhů těžko hodnotitelný a nejinak je tomu i tady, protože ne každý z příběhů mě zaujal. Některé příběhy jsou absurdní až snové, některé smutné, jiné úsměvné a satirické atd. V komplexním hodnocení se nakonec přikláním k horší čtyřce ve srovnání s jinými podobně povídkovými filmy.(18.9.2012)

  • Qasa
    *****

    Přidal jsem k názvům jednotlivých povídek základní informace o norských politických stranách a o tom, jak dopadly v nejbližších volbách po vzniku filmu. Doporučuju si je přečíst před sledováním filmu, myslím, že to velmi zkvalitní zážitek z jeho sledování. ------- 1. Dressmann (Většina lidí se mění) - Pravice, Konzervativní strana (Hoyre, H.) - Je stranou pravého středu. Vznikla v osmdesátých letech 19. století jako představitelka zájmů podnikatelů. Prosazuje úlohu trhu a soukromého sektoru v ekonomice státu a bojuje za zajištění svobody rozhodování jednotlivce. Konzervativci umírněně podporují vstup Norska do EU. V komunálních volbách v roce 2003 Konzervativní strana dosáhla průměrného výsledku se ziskem 18,1 %. ------- 2. Heimat (Některým lidem chybí domov) - Strana středu (Senterpartiet, Sp) - Původně strana obhajující zájmy zemědělců a rybářů. Byla a je nejrozhodnějším odpůrcem vstupu do EU a tato základní orientace stále trvá. Varuje před přílišnou liberalizací trhu, prosazuje omezení investic v zahraničí a naopak jejich posílení do vzdělání, zdravotní péče a sociálních služeb. Má podporu zejména mezi obyvatelstvem mimo hlavní centra na západě a na severu země. Politicky ji lze zařadit k levému středu. V komunálních volbách Sp získala 7,9 % hlasů a potvrdila silnější postavení v regionech než na národní úrovni. -------- 3. Grenselos Kjaerlighet (Většina lidí chce rodinu) - Křesťanská lidová strana (Kristelig Folkeparti, KrF) - Strana politického středu, klade důraz zejména na tradiční duchovní hodnoty a morálku. Vystupuje mj. proti umělému přerušení těhotenství, proti zrovnoprávnění homosexuálů, proti uvolňování omezení prodeje alkoholických nápojů a požaduje návrat k tradičním křesťanským hodnotám. Zasazuje se o zvýšení rozvojové pomoci. Historicky sice podpořila ratifikaci dohody o Evropském hospodářském prostoru, stále však velkou většinou odmítá plné členství Norska v EU. V komunálních volbách v září 2003 získala pouhých 6,4 %. -------- 4. Den Lile Bedriften (Většina lidí potřebuje společnost) - Liberální strana (Venstre) - Program Venstre se i přes své silné ekologické akcenty v některých bodech podobá programu konzervativců (podpora nových malých a rodinných podniků, prodej části státních podílů v bankách). V řadě dalších je s ním však v naprostém rozporu (podpora sociálního státu, daňová politika, požadavek na zvýšení podpory veřejné dopravy, odpor proti EU). V komunálních volbách v roce 2003 získala 3,8 % hlasů. -------- 5. Redd Barna (Někteří lidé jsou slepí) - Pokroková strana (Fremskrittspartiet, FrP) - Je populisticko/nacionalistickou pravicovou stranou, založenou v r. 1973 odpůrci sociálního státu. V jejím čele stál 28 let charismatický Carl I. Hagen, mezi jehož přednosti patřila schopnost přizpůsobit svoji politickou strategii náladám obyvatelstva. Proto se po úspěchu v komunálních volbách v 1995, kdy se mu podařilo významně posílit postavení vlastní strany na základě zdůrazňování problematiky přistěhovalectví a zločinnosti, přeorientoval před parlamentními volbami 1997 na nejpalčivější problémy - péči o staré spoluobčany a zlepšení zdravotnictví. Před komunálními volbami 1999 vedla FrP kampaň proti přistěhovalcům (a její preference vzrostly přes 20 %, v roce 2000 se běžně pohybovaly mezi 15–25 %, podle průzkumů byla obvykle druhou nejsilnější stranou, ale jak v roce 2001, tak v roce 2002 se v některých průzkumech opakovaně objevila i na prvním místě). Nejsilnější pozice má FrP v hlavním městě a v místech s největší koncentrací přistěhovalců (ovšem ne mezi nimi). Je uváděna jako pravicová, skutečným základem taktiky i strategie je ale populismus, který vede ad hoc k silným sociálním akcentům. V komunálních volbách Pokroková strana získala 16,5 %. -------- 6.Pokemon Power (Většina lidí potřebuje lásku) - Červené volební spojenectví (Rod Valgallianse) 1.2% --------- 7. Passasjerene (Někteří lidé jsou ztraceni) - Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti, SV) - Je jednou z hlavních stran v levém křídle politického spektra. Vznikla ze Socialistické lidové strany, která se počátkem 60. let odštěpila jako levé křídlo sociální demokracie. Na sjezdu v červnu 1995 se přijetím programu „zelených“ principů „přebarvila“ na rudo-zeleno. SV vystupuje proti Evropské unii. Strana již neprosazuje vystoupení Norska z NATO, ale např. při hlasování o rozšíření Aliance rozšíření jako jediní hlasovali proti začlenění ČR, PR a MR (rozšíření Aliance vázali na postoj Ruska). Strana vystupovala i proti vojenské akci v Afghánistánu či v Iráku. Na místní úrovni představitelé této strany často spolupracovali s Norskou dělnickou stranou. Předsedkyní SV je zejména mezi ženami populární Kristin Halvorsenová. V komunálních volbách SV získala 12,3 % hlasů, což bylo určitým zklamáním. --------- 8. De beste gar forst (Většina lidí je lhostejná) - Norská dělnická strana (Det norske Arbeiderparti, Ap) - Založená v roce 1887, je stranou klasického sociálně demokratického typu. Je tradičně nejsilnější a od války sestavovala nejčastěji vládu (v letech 1945 1961 nepřetržitě). Je velmi úzce propojena s celostátní odborovou centrálou LO (značně levicového zaměření). Obhajuje účast Norska v Evropském hospodářském prostoru. V otázce členství Norska v EU je členská základna mírnou většinou nakloněna členství s preferencí EU zejména ve vedení. V září 2003 Dělnická strana vyhrála komunální volby se ziskem 27,5 % hlasů a potvrdila vzestupný trend. -------- Vládní koalici  po volbách v září 2009 opět tvoří  Dělnická strana, Socialistická levicová strana a Strana středu.(22.1.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace