Sladká vůně úspěchu

Vynikajúce vystihnutie americkej doby a plnenia si špinavých amerických snov. Doba, kde každá druhá ženská akoby vypadla z oka Marylin Monroe, doba, kde známosti hrali obrovskú rolu a tú kôpku veľko-mestských nerestí korunuje slizský agentko, ktorého vlastné túžby mu nebránia v tom, aby pošliapal túžby tých druhých. Film-noirská absencia akýchkoľvek morálnych zábran či súdnosti, namiesto toho nehorázny zásah do života prominentných snobov. Chvíľami neskutočné množstvo nudných dialógov a napriek skvelému námetu a spracovaniu mi to na jedno pozretie bohato stačilo. (10.08.2009)

„Seš vězněm, Sidney.. vězněm vlastního strachu, chamtivosti a ambice.“   Tematicky nadčasový snímek rozehrává vztahové intriky, manipulace a vyřízování si vzájemných účtů skrze médiá (v 50. letech zejména denní tisk). Nad kolotočem událostí uprostřed amerického poválečného kapitalismu v atmosféře již doznívajících McCartyho honů na komunisty zde ční bohatý, vlivný a uznávaný publicista v brilantním podání Burta Lancastera, z jehož bezskrupulózních manipulací, před veřejností pečlivě schovávaných za charismatický pohled obrýlené tváře, by se jednomu málem mohl obrátit žaludek.  Jenomže mě film vůbec nedokázal hlouběji zasáhnout... chápu jeho poselství s přesahem, vnímal jsem zde spoustu dobře napsaných dialogů, slušné herecké výkony (byť mimo Lancastera mě výrazněji zaujala už jen Susan Harrison a ta spíše vzhledově, než herecky) i vynikající černobílou kameru s noirovou atmosférou, nicméně přesto ze Sladké vůni úspěchu pro mě zůstal jen neskutečně studený film bez emocí, naplněný akorát onou bezednou studnicí nejšpinavější společenské prohnilosti. Přes veškerou atraktivitu tématu vznikl poněkud nezáživný „příběh“ rozvrstvený do dlouhých dialogů, s nimiž se žádné napětí buď vůbec nepodařilo vybudovat a nebo se právě pro ty rozsáhlé a odtažitě podané dialogy většina případného napětí lehce vytratila. Čekal jsem z proslaveného nezávislého noiru 50. let rozhodně větší zážitek. [60%] (12.11.2021)

Hledat v showbusinessu slušného člověka, je jako hledat feministické myšlenky ve filmu Michaela Baye. Třeba takový reklamní agent Sidney Falco, to je přímo bikvadratická svině. Pořád ale fajn člověk oproti sloupkaři J. J.Hunseckerovi – hotový satan mezi bulvárními novináři. Když se dají ti dva dohromady, nic dobrého to nevěstí. Bude se lhát, bude se podplácet, bude se zneužívat cizích citů, bude to bolet. I na dnešní (natožpak na svou) dobu mimořádně drsná mediální satira. Výborné herecké výkony Tonyho Curtise a monstrózního Burta Lancastera (všimněte si, jak je po většinu filmu snímán!), téměř neustálá noc, bezmoc obyčejných pěšáků a situace natolik vyhrocené, a přesto natolik opravdové. Od klasického filmu-noir se Sladká vůně úspěchu liší snad pouze přetransformováním zla do všehoschopných médii, která hýbou světem, což dokázal před Alexandrem Mackendrickem podobně působivě zachytit snad pouze Orson Welles. 85% (25.02.2007)

Sladká vůně úspěchu je snímek, který je od začátku do konce natřískaný brilantně napsanými dialogy a břitkými slovními přestřelkami. Dva filmoví matadoři, Burt Lancaster a Tony Curtis se zde sešli, aby si zahráli muže, kteří stojí proti sobě a zároveň vlastně vedle sebe. Novinařina, showbyznys, to jsou odvětví, kde se lidé musí brodit po kolena v bahně a když na obzoru zahlédnou ostrůvek s mávajícími lidmi, kteří k nim natahují ruku, často jde jen o hladovou zvěř, která si chce sama uzmout kus masa pro sebe. Jenže... to může počkat, nejdřív mu podáme ruku, vytáhneme člověka navrch a pak si ho můžeme vykrmit a zpracovat. Porážka počká. Pokud to ustojí, nevadí, přijdou další. Tohle je bojiště a každý má nějakou taktiku a nějaké pěšáky. Je velmi osvěžující sledovat film, kde se pánové dokážou velmi elegantně a vkusně urážet a provádět "slovní souboje," aniž by pronesli jediné sprosté slovo. Kde se jakákoliv předávka důležitých informací musela řešit po drátovém telefonu a sekretářky nechávaly vzkazy na dřevěných stolech v kancelářích, které ještě nepoznaly úsvit technických vymožeností, které si momentálně podrobují lidstvo a ze spousty "vychovávají" tupé otroky vlastních "moderních hračiček". Stádo, které není schopné se snad ani na jeden okamžik odpoutat pohledem od svého "miláčka." Jak důležitě si myslí, že vypadají a přitom jsou jen směšní. Vlastně jich lituju. Ale zpět k filmu:) Snímek má díky scénáristické náloži opravdu zběsilé tempo a divák si tak může vydechnout až na konci. A to s pocitem, "to bylo opravdu něco..." "I'd hate to take a bite outta you. You're a cookie full of arsenic.", "The next time you want information, don't scratch for it like a dog, ask for it like a man!" (20.02.2016)

Klasicky naservírovaný film-noir s perfektne nasvietenými scénami a nasiaknutý temnou atmosférou morálneho bahna novinárskeho sveta, resp. skôr podsvetia. Zo všetkého najviac sa mi páčili cynické dialógy medzi hlavnými postavami, ktoré mali iba jediný cieľ - osobný prospech nehľadiac na prostriedky. Tiež som bol hypnotizovaný zjavom B. Lancastera, teda to bol ale chlapisko, kdekoľvek sa zjavil tam pútal všetku moju pozornosť. Tony Curtis pri ňom vyzeral len ako taká neodbytná, otravná blcha, čo sa ale do kontextu deja náramne hodilo. Samotná dejová linka ma moc neoslovila, miestami som sa nudil. Našťastie vzhľadom na už spomenuté klady o príbeh tu ani tak nešlo, v tomto prípade mi ku spokojnosti úplne stačilo poddať sa fascinácii obrazu, atmosféry a zjavu B. Lancastera. 80/100 (22.05.2016)