Strieborná Háta
Scénář:
Anna JuráskováKamera:
Pavel BrynychHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Monika Hilmerová, Václav Rašilov, Eva Holubová, Jitka Molavcová, Eva Dvořáková, Hynek Dřízhal, Karla Maštálková, Jiří Strach, Heda Čechová-Bayer, Johana Mücková, Martin Dusbaba, Klára IssováObsahy(1)
Stříbrná Háta (J. Molavcová), co vládne kraji pod Radobejlem, už nevěří v lidskou dobrotu ani v lásku. Svoji nejmilejší kouzelnou lesní bytost, mladičkou a krásnou Vohnici s rudě zářivými vlasy (M. Hilmerová), za žádnou cenu nechce pustit mezi lidi. To, aby ji nezklamali a nezradili. Jenže Vohnice den co den vyhlíží lidský svět z toho nejvyššího stromu v lese. Zvědavost ji zkrátka přemůže a ona se tajně vydá přímo na zámek, kde žije princ Kiliján (V. Rašilov). Láska mezi těmi dvěma vzplane jako divoký oheň. Jenže Kiliján je následník trůnu a Vohnice tak trochu lesní kytka, tak trochu víla, tak trochu čarodějka… (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Tuhle trapnost (umocněnou amatérsky hrající Jitkou Molavcovou) natočila režisérka filmu Krakonoš a lyžníci? Hvězdička za Holubovou, druhá za vizuální ztvárnění. ()
Holubova to docela podelala tim lezernim stylem,moc se to sem nehodilo. Celkem pekne herecky. ()
Jednu hvězdu za Jitku Molavcovou ()
Krásná hudba. Ale to je asi tak vše. Ta pražština přímo rve uši. Jinde mně to nevadí, ale tady to byl přímo děs. Vlastně to prznilo celý film. Kde jseš, k vobědu, jakej seš, to mi znělo v uších ještě hodinu potom. Snad alespoň v pohádkách by se mělo mluvit česky, nepočítám samozřejmě nářečí. Ale jinak to ušlo, nebylo to až tak hrozné. Možná na tom neměly dělat dvě ženy v režii. Paní Molavcovou za herečku nepovažuji, takže její „výkon“ mne neobtěžoval. ()
Je to taková nenáročná pohádka. Ještě, že není studiová, to bych šel ještě o hvězdu níž. Nelíbil se mi moc střih. Jinak se ale dá říct, že z celé pohádky bylo nejroztomilejší sele a nejsympatičtější prsatá princezna. Ale Monika Hilmerová mě taky zaujala - mám rád zrzky... ()
Děs a hrůza. Otřesný scénář, otřesné dialogy, otřesná mluva, otřesná kamera, otřesné herecké výkony, otřesné kostýmy. Leckterá padesát let stará studiová béčková pohádka s umělým mechem elegantně mrsknutým přes pařez z hnědého hadru (a že jich je) je stokrát kvalitnější. Ta nespisovná řeč... no tak ta mi trhá žíly už od doby, kdy jsem jako malá sledovala Makovou panenku. ()
No hlavně je to pro děti!? ()
Fuj! "Kde máte toho svýho prince? Je eště volnej?" Tak ještě jednou fuj! A abych dostála tomu příšernému jazyku, co zněl v pohádce: Votřesná Holubová, co je hérečka zrovna tak, jako já jsem jadernej fyzik! Tentokrát zklamala i jindy uvěřitelná Molavcová, která hraje jako vochotnice... Votřesný dialogy. Nepohádková kamera, tráva je tak nepřirozeně zelená, až z toho jednomu vodcházej voči... Votřesný postsynchrony... Hudební motiv několikrát recyklovaný (Nesmrtelná teta a další tv inscenace, J. F. Svoboda dokázal jeden motiv prodat několikrát, zrovna jako to dělal P. Hapka)... Prostě hnus, velebnosti... Jediným kladem tak zůstává zámek Líšno, kde se natáčelo... ()
větší sračka je už jen Když draka bolí hlava. Otřesná Holubová, otřesná Molavcová. Fuj! ()
Životní role Molavcové.... Bohužel to je tak všechno. Ideální pohádka na nedělní poledne, kdy s nacpaným náckem u toho usnete... Bohužel mně se to nestalo. Hodně slabá pohádka, která musela stát neskutečný prachy. Znovu bych si ji nikdy nepustil. Od odpadu to zachraňují pouze princezny s velkými výstřihy. ()
Filmové zoufalství. Dialogy jako na školní besídce, asynchronní postsynchron, děj proložený zbytečnými a naivními scénami... ()
Ach, ach... jak zabít celkem zajímavý námět.. Nejen hrozná rádoby pražština, ale i postsynchrony stojí za starou belu, herci se netrefují sami sobě do pusy, zoufalá česká mluva Slovenky, Strach klátí svou budoucí na stole, žádný vtip, dětská uchopitelná zápletka... navíc je to děsně uondaný. Jen by mě zajímalo, kde je ten lom, kde se natáčelo. ()