Дом, который построил Свифт
Recenze (1)
Spisovatel Grigorij Gorin, Zacharovův dvorní scenárista, tentokrát dodal téma, které muselo silně rezonovat v sovětské společnosti: do snímku o Jonathanu Swiftovi vtělil příběh nepohodlného spisovatele, který musí čelit snahám vlády (reprezentovaného zde irským guvernérem) nějak se ho zbavit, pomoci má psychiatr vyslaný z Anglie. Lékař se brání, stává se napůl jeho dvojníkem a nakonec se zachrání útěkem. Samotný Swift, od počátku organizující své pohřby (asi narážka na to, že už nebude psát), nakonec jde vstříc své smrti a skutečnému pohřbu, což je zde zobrazeno pouze náznakem. Samotný Jankovskij jako Swift dění sleduje s s výrazem skepse a promluví až v polovině druhého dílu. Jako milostný motiv jsou do děje vloženy dvě ženy, které jej provázely životem a soupeří o to, kterou si vezme, avšak před jeho koncem každá dává přednost té druhé. Chmurnější dílo než předchozí filmy, naznačuje obrat Zacharova k větší společenské kritice, což vyvrcholilo za šest let ve filmu UBIŤ DRAKONA, kdy už naplno běžela perestrojka, zatímco v době Svifta ještě vládl Brežněv. ()