Zelený lučištník

Tak pojďme s hodnocením níž. K zelenému lučištníkovi jsem přistupoval jako k jednomu z nejlepších zpracování legendárního Edgara Wallace, aby také ne, když se zde tu na CSFD těšil hodnocení k 80%. Mluvilo se tu o něm samými superlativy a obklopovala ho aura výborné detiktivky, která se dokonce promítala za komunistů i u nás. Teď po shlédnutí kolečka do sebe zapadla. Mnoho lidí dávalo vysoké hodnocení z nostalgie a při tom kvalita filmu je velice nízká. Takhle zmatený a roztříštěný děj jiná Wallecovka opravdu nemá a k tomu další kopa nedostatků. Tak především otravné herecké obsazení v čele s pitvořícím se a přehrávajícím Edim Arentem, dále nulové napětí s absolutně se nehodícími "vtipnými" momenty a nakonec šédé zpracování, které nebylo způsobéné tím, že jde o černobílý film. Korunu tomu nasazuje to, že film vás tak unudí, že je vlastně jedno jak to dopadne a kdo vraždil. PS: Pointa je vcelku průhledná, neboť se objevila i v jiných wallacovkách. A pokud si chcete zahnat pachuť tohoho nepovedeného kousku, doporučuji o několik tříd lepšího Tajemného Mnicha. (22.11.2011)

V českých kinech se film promítal roku 1971. Po mnoha letech jsem jej dnes viděl znovu - jak roztomile naivní a nechtěně komické! Děj je poměrně nepřehledný a roztříštěný, postavy až na Karin Dorovou, tělnatého amerického majitele zámku (Gert Fröbe) a komického Eddi Arenta nevýrazné. Slabší tři hvězdičky. Jenom Harald Reinl a Alfred Vohrer dokázali vybrousit tento žánr filmových wallaceovek ke kvalitě typu "Tajemný mnich" či "Indický šátek"... (19.05.2010)

Wallaceovka, která baví i po letech. Hned v úvodu rozčísne blesk strom a kamera ukáže ponurý zámek obklopený mlhou a vysokými stromy. Legenda o tajemném zeleném lučištníkovi ožívá během prohlídky sídla, kdy je jeden z návštěvníků nalezen se zeleným šípem v zádech. Pak už se roztáčí klasický kolotoč pátrání, únosů, vražd a osnování tenat. Hlavní hrdinové, především krásná Karin Dorová, jsou v neustálém nebezpečí a střídavě upadají do pastí a léček. Padoušský Abel Bellamy v podání Gerta Fröba (Stalo se za bílého dne, Goldfinger) je přesvědčen, že má vše pod kontrolou a jeho plán bude konečně naplněn. Netuší, že zelený lučištník, jehož legendu oživil, je někým úplně jiným, než by si býval přál. (08.01.2013)

,,Mám zvoniť ja?" / ,,Myslíte, že zvoníte lepšie než ja?" :-) Oddychová, humorom odľahčená čiernobiela detektívka (či skôr "detektívna fantázia", ako by to nazval Eduard Fiker) typu, aké vznikali v 60.rokoch aj v Československu (napr. Poklad byzantského kupce, Nahá pastýřka). Nepoznám vôbec nemeckých hercov tejto doby, takže neviem hodnotiť, do akej miery tento film má či nemá hviezdne obsadenie, ale vnímal som film zrežírovaný a zahraný na úrovni. Oslovil ma samotný námet o tajomnom vrahovi s netypickou historickou zbraňou a nadpriemerný scenár s množstvom komických i napínavých situácií a s veľmi originálnym úvodom a záverom... a to je u takéhoto filmu "brakového" žánru tiež veľmi dôležité; 75% (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) (05.03.2018)

Nebyl bych k tomuto filmu přísný. Že klopýtá logika děje? Že příliš napíná důvěřivost diváka? Že používá zprofanované postupy a triky? Je to brak, takže je to v pořádku. A tento to vůbec nezastírá a spiklenecky mrká na diváka, aby ho nebral vážně. Karin to tady opravdu sekne, Gerd Fröbe je hezky neurvalý a Edi "Motýlkář" Arent provozuje svou prkenou verzi toho, co asi sám považuje za suchý, britský humor. Poctivé tři. (22.03.2011)