Pochod ve stínu

Velice solidně natočený snímek francouzské provincie. Chvílemi komedie, chvílemi drama v hlavní roli s Gerádem Lanvinem(Specialisté) a Michel Blanc(Mluv, mluv zajímáš mě nebo Uprchlíci). Krásu zde představuje Sophie Duez(Černý stín Vesuvu) pro níž to byla první filmová role, film běžel i v československých kinech, komunisti chtěli ukázat úpadek kapitalismu(žebrání, shánění práce, asinace s černochy), snímek je kvalitní zábavou. (07.03.2014)

Výborný starý dabing (Filmové studio Barrandov dabing 1986), úsměvný příběh z proklaté kapitalistické Francie, kde pracovití ale nezaměstnaní chudáci musí s nasazením vlastního zdraví žebrat, aby přežili, se moc hodil do krámu tehdejší československé cenzuře. Ještě že ti chudáci mohli alespoň jezdit za sluníčkem pucovat do kempů řecké hajzlíky... (02.04.2012)

Dva přátelé se vydávají do Paříže, kde tráví noci v metru a squatují v domech s africkými přistěhovalci. Jednoho dne potkají při žebrání před kinem Mathildu a jeden z nich se do ní zamiluje. Ale Mathilda musí odjet do New Yorku a nechat ho tam. Oba se proto rozhodnou také odjet do New Yorku a najít ji. Výborný námět na komedii, kterou M. Blanc a G. Lanvin skvěle táhnou kupředu. (22.10.2022)

Nevím, jestli bych Pochod ve stínu nazvala výhradně komedií. Ze začátku filmu poměrně uhádané konverzace mezi oběma hrdiny mi tak trošku vadily. Postupem času se však dokázaly rozprostřít na prostor celé stopáže. Pokud přináší tento snímek nějaký druh humoru, tak je to spíše ten vážnější a ostřejší, než ten bláznivý francouzský humor s odzbrojujícími gagy. Scénář a dialogy jsou výborně napsané a hudební talent Gérarda Lanvina nezpochybnitelný:) Docela mi zde připomínal Gaela Garciu Bernala. A opravdu bych nečekala, že ve francouzském filmu z 80tých let uvidím Margot Robbie:) Sophie Duez je jí tady neskutečně podobná. Ta podoba je vskutku zarážející. (31.03.2018)

Neprávem zapomenutá civilně hořkosladká komedie o přátelství, lásce a touze jít si za svým světu navzdory, s humorem inteligentním, nikoli však intelektuálským (marně vzpomínám, jestli jsem někdy někde slyšel svižněji odsýpající a přitom stejně přirozené dialogy, což předpokládám platí i pro originál, nejen pro skvělý český dabing – pravil zavilý nepřítel dabingu), s prostinkou lovestory, osekanou na dřeň a tím zcela odzbrojující, s jednou vynikající výrazově-taneční scénou a jedním krásně syrovým sólem na altku, prodchnutá pravým francouzským šarmem a hlavně pocitem bezbřehé svobody a volnosti. Nenápadný film, který umí pomoct, když je člověku zle po duši. (03.08.2010)