poster

Kolik je tam hodin?

  • Tchaj-wan

    Qi dao si bai ji

  • Tchaj-wan

    Ni na bian ji dian

  • Tchaj-wan

    你那邊幾點?

  • Francie

    Et là-bas quelle heure est-il ?

  • anglický

    What Time Is It There?

  • Slovensko

    Koľko je tam hodín?

    (festivalový název)

Drama / Romantický

Tchaj-wan / Francie, 2001, 116 min

Režie:

Ming-liang Tsai

Scénář:

Pi-ying Yang

Zvuk:

Tu Duu-Chih
(další profese)
  • Mahalik
    ***

    Dost možná je to tanec mezi cetkama a nezastavitelným časem. Nebo je to čirá radost obepnutá páskou úcty (aneb miluju film do roztrhání těla)? Tsai Ming-lianga nelze pobrat na stopro, protože pak by zmizela ona meditativní látka, a to není good! Vyvěrá z toho chladná samota, ale zároveň si říkám, že nad tím nemůžu jen ledabyle pokrčit rameny a zdar, neb ta mnohoznačná interpretace mě vyloženě nasírá. Někdy je lepší říct věci na plno a rozstřílet ty obří otazníky, zahledět se z okna, snít, pak by byl film úplně posvátný. Ale byl by to potom Tsai? A jsme zase na počátku...(27.3.2011)

  • honajz2
    ***

    Nebýt té poslední scény, tak dám 2*. Mohl to být lyrický film o osamělosti, bohužel délka mu dost ublížila a díky tomu je ten film zajímavý v nějakých scénách, ale jako celek prostě nefunguje a nudí. Přitom potenciál tu tak nejmíň v polovině scén je, herci hrají skvěle, kamera je skvělá, hlavní herečka je moc hezká, ale jako celek se to prostě rozpadá. Navíc posledních 25 minut ten film dost pokazilo, ale fakt dost. Nebýt té závěrečné scény, fakt tomu dám jen 2*, takhle je to na slaboulinké 3*. Po Díře jsem z tohohle filmu celkem zklamaný a tak trochu se začínám bát, že dvouhodinový Tsai asi nebude fungovat... No, ještě uvidím, přece jen jsem od něj viděl jen jeden dvouhodinový film. Snad to příště bude lepší. Fakt slabé 3*(31.3.2019)

  • Anderton
    ****

    Je otázne, čo je to statická kamera. Ak je v jazdiacom aute, tak vzhľadom na stojacich vonku je v pohybe. Ak je vonku alebo v byte na statíve, voči ľuďom v autobusoch je v pohybe. Poznáte fyziku zo základnej školy. No a Zem samotná je v pohybe, takže kamera je tým pádom dynamická :). To na okraj. Inak je to samozrejme ťažký snobský art. A mne sa to páčilo. Ale nie preto, že je to snobáreň, ale preto, že mi to sadlo. Pekný film o samote, zbližovaní sa, teda o snahe o zbližovanie a o relativite času. Zase sme pri tej fyzike. No a ešte k tej kamere, sledujeme vnútrozáberovú montáž, čo je pojem sám o sebe dosť dynamický. Treba sa len pozerať všetkými smermi.(17.3.2015)

  • PunkErika
    *****

    Ni neibian jidian sleduje osudy tří hlavních postav. Hsiao-kanga, pouličního prodavače hodinek, jeho matku truchlící nad smrtí svého muže a tchaiwanské dívky, ketrá se vydala do Paříže. Dívka si před odletem koupí Kangovy vlastní hodinky, navzdory varovaní, že jí přinesou smůlu. Kang, který se do dívky zamiluje, se rozhodne, že posune ručičky na všech hodinách ve svém okolí na Pařížský čas. Zde však jakékoli rozvíjení této zápletky končí. Prakticky celý film je snímán statickou kamerou, herci často opouští záběr, který pokračuje ještě dlouho po každé pointě. Interpretací snímku může být mnoho, režisér však na rozdíl od nedávno oslavovaného Elephanta, poskytuje divákovi mnohem větší možnost stotožnit se s postavami. Vůbec není na škodu, že je tento biják takřka bez dialogů. Pocity opuštěnosti a marného hledání lásky, zná většina z nás dobře, tudíž si je může vybavovat podle svého. Ustředním motivem je čas, který se vleče až nesnesitelně dlouho, pokud jsme sami a uvědomujeme si ho. Zajímavý je také "štěk" Jeana Pierra Léauda - představitele hlavního hrdiny z Trufafautova slavného snímku Nikdo mne nemá rád, který Ming-lianga inspiroval.(9.3.2004)

  • Terva
    ****

    Při sledování tohoto příběhu jsem si letmo vzpomněl na Belu Tarra a jeho dlouhé hodinové záběry. Tedy není to přesně ono, ale opak je pravdou, Zde je kamera ukotvena v jednom bodě a dokáže dlouhé minuty opakuji jen minuty sledovad děj před sebou. Žádný pohyb, žádné švenkování jen pozice mrtvého sledovatele. Bohužel jsem se u některých těchto záběrech i celkem nudil, Někdy nám prostě neřeknou nic důležitého nebo nečekaného. CITÁT - Tyhle hodinky vám nemohu prodat, máme v rodině úmrtí a přinesly by vám smůlu.......... Chcaní do plastové lahve mě překvapilo. Snad to pak nevypije. Poprvé jsem se v příběhu zasmál asi po půl hodině. Situace okolo přetočení času a ducha otce hlavního hrdiny, prodavače hodinek mě dostala. CITÁT - Asi chce, abych mu udělala večeři.......... V příběhu se toho na oko moc neděje, ale opak je pravdou. Děj je sice velmi pomalu posouván do svého finále, ale vše jde celkem rychle. DIALOG: Tohle je oběd, večeře nebo co?...... Budeš jíst nebo ne!......... Scéna s ukradeným mlékem mi do příběhu vůbec nezapadala. Příběh je o tom, že některé skutky a činy dokážou druhou osobu zavést až na hranici šílenství a zmatenosti. Příkladem je úmrtí manžela, odlet do Paříže nebo posedlost časem. CITÁT - Máte nějaký Francouzský filmy?......... Snad v žádném filmu jsem neviděl tolik děje odehrávajícím se na záchodech. Tady jsem si to Tarantinovsky užil. Čím víc je film u konce, tím je to dramatičtější. Režisér Ming-Liang Tsai věnoval tento film svému otci a otci Lee Kang-Shenga.(17.9.2014)