Šogunův následník
Šogun Iemicu no ranšin: Gekitocu
Shogun's Shadow
Obsahy(1)
Hotta Masamori, pobočník šogunova prvorozeného syna Takečiho, dostává od šoguna rozkaz, aby se Takeči dostavil během pěti dnů do Eda (dnešního Tokia). Masamori tuší léčku, protože malicherný šogun Takečiho nenávidí a rád by jej viděl mrtvého, aby se jeho druhorozený oblíbený syn Tokumatsu mohl stát legitimním dědicem. Přesto se však výprava na cestu do Eda vydává a skutečně je hned první noc přepadena a vyvražděna. Během masakru zemře i sám Masamori, avšak princ Takeči s výpravou není. Prozíravý Masamori jej poslal do Eda zcela jinou cestou se sedmi najatými róniny. Róninové sice mistrovsky ovládají své zbraně, v patách je jim však 5000 mužů císařské armády... (Slavland)
(více)Recenze (34)
Prvá samurajská sekanica, ktorú som v živote videl, a dodnes ju mám rád, aj ju stále vlastním na ošúchanej VHS kazete. Príbeh otrepaný, ale to spracovanie s nadšenou brutalitou, heavy-metalom a takmer westernovým záverečným duelom ma zakaždým dostane. U nás v oficiálnej distribúcii uvádzané ako Únos šógunovho následníka. ()
Po celou dobu jsem upřímně litoval, že jsem to neviděl v tom správném klukovském věku, protože pak bych tento tupě zábavný přímočarý mix nesourodých prvků (wuxia samurajové, šermovačky s katanami, sedm statečných versus tisíce vojáků na porážku, tak špatný až vlastně zcela dokonalý přehrávající šogun, detailní gore efekty, nenavazující střih během akce, do absurdna přepálené zvukové efekty, hořící vybuchující kůň, takřka nonstop zpomalovačky i opakovačky atd.) snad i miloval. Každopádně nyní se přes některé z nich nedokážu při nejlepší vůli přenést; především pak přes šílenou pasáž, kdy se nikým neočekáván (a proboha snad i nikým nezván!) rozjede naprosto šílený uši trhající osmdesátkový japonský popíkový metal, který ne a ne skončit po snad deset minut. Jestli vám to celé zní jako ideální materiál pro doživotní guilty pleasure lásku, tak máte naprostou pravdu. Pokud to tedy uvidíte nejpozději ve svých čtrnácti letech. ()
Opravdu velkolepé dílo, v podstatě samurajský velkofilm. Jednoduchý děj dává dostatek prostoru pro spoustu akce a nějaké to klasické "samurajské rozjímání" a občas filosofování. Parta perfektně vycvičených bojovníků, z nichž každý ovládá jiný styl boje a jiné zbraně, se vydává na dlouhou cestu s malým klučinou, který se má stát šógunem. V patách jim je ale několik tisíc najatých vojáků v čele s mým obrovským oblíbencem japonských akčních "karate/samuraj klasik" Sonny Chibou. Zde si Chiba střihl roli záporáka, ale není tomu tak zcela. Stojí prostě na opačné straně než hlavní hrdinové a je to dokonalý stroj na smrt, což shlédneme v úvodní akční scéně, kde prochází japonskou stavbou a nekompromisně kosí desítky nepřátel (absolutně nejlepší scéna filmu, choreografie a Sonnyho umění bere dech ...). Sonny má však rovnocenného soupeře v podání Kena Ogaty. Jejich duel je vyvrcholením filmu, špičková choreografie souboje na meče která vystihuje i realitu souboje (řežou se jak zvířata, prohazují zdmi, neustále mění pozice a místo boje, využívají proti sobě vše, co je po ruce ...). Film nabízí obrovské množství akce, soubojů a opravdu neuvěřitelně zde dostali zabrat koně! To jsem v žádném filmu nikdy neviděl, ani ve westernech. Když vidím 20 x za film podrazit koni nohy tak, že udělá ve zpomaleném záběru otočku na hlavu, tak mi je ho fakt líto, nebo si říkám, že to má prostě nacvičené. Ale když vidím koně padat do propasti, hořet a vybuchovat ... tak to už mi příjde trochu příliš. V podstatě jsem zmínil klady filmu, je to dobrý samurajský film, opravdu řežba. Navíc já tyhle japonské samurajské řezničiny miluji. Ale přesto nemohu u tohoto filmu dát plný počet a to z důvodů, které film trochu kazí. Herecké výkony nejsou zrovna nejlepší a ve srovnání s kultem jako je například "The Yagyu Conspiracy/The Shogun's Samurai (1978)" zde sledujeme spíše "ochotnické herecké výkony". Dále je film neuvěřitelně protahován, vzhledem k tomu, že nemá v podstatě žádný složitější děj, tak to ke konci již trochu otravuje. Dlouhá stopáž filmu je zde trochu na škodu. Dále pak jistá "plochost" celého filmu, který se bere příliš vážně, ale ve skutečnosti je to jen přehlídka mnoha akčních a bojových scén (které uznávám jsou někdy neuvěřitelné). ()
Když se jezdec polije hořlavinou a zapálí, dojde k výbuchu koně. Když jste hrdý, uznalý samuraj, oceníte způsob, jakým vám soupeř vrazil meč do břicha a nezapomenete ho před smrtí pochválit. Šógunův následník je dobrý materiál ke studiu rozdílů mezi japonskou a evropskou mentalitou, usnadním vám to - je totálně jiná. ()
Úžasné prostředí, dobře zvolené lokace pro natáčení, parádní souboje, sympatičtí hrdinové, slušný děj, na dnešní poměry přiměřená krvavost a snesitelná délka. Takto bych charakterizoval Šogunova následníka ve zkratce. Pasáží pro nudu tu není mnoho, neustále se něco děje a i když některé scény působily trošku kýčovitě nebo lacině, jde o dobrou samurajskou podívanou, které bych vytkl do uší bijící rockovou hudbu v čase asi 1h5min. Tohle byl naprostý nevkus ze strany tvůrců. Kdyby šlo o instrumentální rockový doprovod, neřekl bych ani popel, ovšem zpěvem tomu nasadili korunu, obzvlášť, když po celou hodinu slyšíme klasickou hudbu hodící se k tomuto prostředí a době. Přišlo mi to tedy jako pěst na oko. V případě, že by tvůrci už od počátku doprovázeli akční scény rockem, neměl bych s tím problém. Snímek hodnotím slušnými 3*. ()
Pouze pár dobře natočených soubojů mi brání v tom Šogunová následníka úplně shodit. Natočit tenhle film o deset let dřív, nebo o deset let později, mohl být mnohem lepší. Ale bohužel na něj vyšla kulturně odpudivá 80. léta. A to se v lecčems odráží. Například v kostýmech a účesech, ty jsou sice jakoby dobové, ale někteří roninové se síťovanými tílky a trvalou vypadají spíše jako z klipu Duran Duran, než z historického filmu. A i přes slušné akce, je zde několik vysloveně trapných nešvarů typických pro akční filmy z této doby, např. zrychlené záběry, promítnutí skoku pozpátku atp. Ale největší překvápko si pro vás film schovává zhruba v poslední třetině, kdy se z ponurého a velice slušného soundtracku japonského Morriconeho Masaru Sató, přeskočí do osmdesátkových rockových vod toho nejhoršího ražení. Asi jako by Scorpions zpívali japonsky. To je po atmosférické hudbě hrající ve zbytku filmu jako spadnout v létě do ledové vody. Ale co mi ve filmu vadilo zdaleka najevíc je evidentní týrání koní. Živí koně padají z mostu do vody, dělají kotrmelce z útesu, běží zapálení atd. Příčmež je evidentní, že se nejedná o triky. Dokážu přihmouřit oko, když třeba ve filmu Andrej Rublev napíchnou nájezdníci koně. Tato krutá scéna ilustruje syrovost doby, ale trápit zvířata kvůlie takovéhle slátanině je trošku moc. ()
Velmi zajímavý začátek, promyšlený působivý, závěr. Mezitím v nádherné krajině se slušnými samurajskými souboji vlekoucí se šňůra nepříliš originálníchj a mnohdy se opakujících dějoých sekvencí s neskutečně nevkusnnou rockovou vložkou, která jako by do filmu spadla z jiné planety, uprostřed. ()
Pekny samurajsky film, klasika osmdesatych let rekl bych primo. Ano hudebni doprovod obcas sklouzava do pro svou eru tipickycych popovych klise. Co se ovsem vypravy a stylu nataceni tyce, rozhodne nejde o becko. Akcni sceny jsou pojate az velkoryse a herecke vykony pro dobrodruzny film o samurajich myslim nijak nezaostavaji. Rekl bych dokonce, ze Ken Ogata a Sonny Chiba jsou jako souperi perfektni. Film ma urcite sve chyby, ale ma srdce a to si mne ziskalo. ()
Spíše takový standart. Nenudil jsem se a ani se nijak lépe nebavil. Příběh celkem dobrý, řeznická akce též, neobvyklý hudební doprovod tu skřípe ale je zajímavý, jenže triky jsou docela mizerné a herecké výkony také. ()
Samurajský film kombinující prvky čínských klasických kung-fu filmů, béčkových akčňáků a heavymetalové atmosféry (ten samuraj v úboru člena typické heavymetalové kapely byl opravdu skvělý :)). Myslíte si, že taková kombinace nemůže dopadnout dobře? Mrkněte se na Shoguna Iemitsu a uvěříte, že může. Je to spíše 70%, ale protože jsem se dobře bavil, dávám 4* :) ()
Z dnešního hlediska je pojetí tohoto snímku možná trochu naivní a některé zvláštní efekty zastaralé, to ale divákovi bohatě vynahradí přímočarý dobrodružný děj a akce, které je "Šogunův následník" plný od začátku do konce. ()
Takové průměrné. Komentář na DVD "Dosud nepřekonaný samurajský velkofilm" je třeba brát se značnou rezervou. Co by pak museli napsat o kurosawových Sedmi samurajích? 66% ()
Westernová schémata v dramatu o chlapci, který nikdy nepoznal otce a konečně našel mužský vzor. Pár letmých přeletů k trashové poetice (samuraj v kůži s pyramidami, japonskej heavy metal při útěku na koních) jen obohacuje středověký příběh o partě čestnejch chlapů, kteří se postavili doslova celé armádě. Hrané hrdinské samurajské anime, kde svojí roli sehrají i světlušky a všechny podoby japonské přírody, jenž potěší mužské srdéčko v každém věku. A dostane se i na komické scény, ale ne ty přehnaně expresivní výlevy zavánějící trapností, na které jsme v asijské produkci té doby zvyklí. Tlesk, tlesk... ()
Já těmhle filmům asi nerozumím protože se mi fakt nelíbí, hudba je pro mě nepříjemná děj filmu divný ale ty schopnosti boje se mi nelíbí ale co v tomhle celém filmu pochválím je zpomalený záběr skoku do vody ze skály to se mi líbilo. Akce Filmová Výzva Tomx2 ()
Brutální samurajská řežba v duchu hesla: "Když akce, tak pořádná!". Jako malí jsme si to pouštěli zas a znova a byli z toho úplně hotoví. Teď po letech mi nezbývá, než (dost překvapeně) konstatovat, že se skutečně jedná o zdařilou záležitost. Ken Ogata v hlavní roli je výborný, ani výkony ostatních členů družiny, či Sonnyho Chiby, rozhodně neurazí; potěší také Tetsuro Tamba v menší roli na začátku. Soundtrack je převážně kytarový, poplatný 80. létům, avšak narozdíl od mnoha jiných z té doby není natolik prznitelský, aby člověku vadil (i když nejslabší článek filmu to patrně je). ()
Šogunův následník nie je žiadny majstrovský ani geniálny film, ale rozhodne si zaslúži priazeň každého filmového fanúšika, či mu už podobné filmy sadnú alebo nie. V podstate film môjho detstva, ktorý si aj napriek jeho zdĺhavosti vždy s radosťou pozriem. Množstvo nezabudnuteľných momentov, perfektní kaskadéri a úžasná choreografia. Na konte mám asi 10 zhliadnutí, zaslúžene sa jedná o jeden z mojich najobľúbenejších filmov. ()
Moc pěkná samurajská řežba, ubírám jednu hvězdičku za ten nepříjemě teatrální konec. Jinak fakt krvavý nářez made in japan. ()
Solidní hardcorová verze sedmi statečných (kolik je jich tady - šest nebo sedm?), ovšem tady nechrání vesnici, ale jednoho malého kluka při pochodu za svým osudem. Naštěstí se tvůrcům podařilo zachvat půdorys samurajského filmu a netahat sem evropská béčka (což vadilo u Šogunových nindžů) a výsledkem je dobrý japonský akčnák. ()
Taký pohodový dobrodružný akčnák na popoludnie. Ak niekto od toho očakáva nejaké samurajské bušido, alebo pravé samurajské súboje, očakáva márne. Súboje nie sú to silné, čo v tomto filme je. Povedal by som skôr, že sú jeho slabou stránkou. Ale kvoli niekolkým známym tváram sa film oplatí pozrieť a sčasti aj kvôli japonskému (nie vždy vídanému) dobrodružnu. Hodnotenie: 65% ()
Vzhledem k hodnocení a mému nadšení pro podobné filmy jsem čekala trošku více. Pozitivem byla určitě hudba, kvůli které asi jednoho samuraje tvůrci vyzdobili do metalové podoby...i když se tam nehodil, neměl chybu :) A zajímalo by mě, zda ten chudák koník, který udělal tak pěkný kotrmelec, přežil :) 7/10 ()