Tak daleko, tak blízko!

Páčilo sa mi to omnoho viac ako Nebo nad Berlínom, ktoré bolo síce vizuálne krásne, ale utopené vo filozofovaní. V tomto fime anjel Cassius nasleduje osud svojho kamoša, ale je oproti svojmu predchodcovi výrazným článkom v rámci kauzality príbehu. Jeho počínanie pomaly zväzuje na prvý pohľad nesúrodé postavy do finále. Jeho počínanie je naivné, deštruktívne a následne podmienené túžbou niečo zmeniť a byť vnímaný pozitívne. Sekunduje mu krásna Kinski a démon Defoe( znova raz výborný). Nicka Cavea nahradil Lou Reed a aj Peter Falk si tu zahral výraznejšiu postavu, hoci stále hral seba. Počul som o fenoméne Wim Wenders, ale až toto ma presvedčilo o jeho nevšednosti a autorskej vyspelosti. Mnoho zvratov je až smiešnych, ale o nich film nie je. Je to o hľadaní svojho miesta. Nevyhne sa filzofovaniu, ale tentoraz to má aj čarovne nadprirodzený príbeh zamaskovaný do artového filmu. Kamera a hudba tradične na výbornú. Akrobatické kúsky v celom filme považujem len za bonus. Takmer plný počet. (10.05.2016)

Zatímco si Damiel naplno užívá chutí a pachů lidského bytí, Cassiel nadále z výšky pozoruje město a jeho ruch. Brzy však i on slétne - tak trochu náhodně a ukvapeně - na zem, nemá však před sebou jasný cíl jako Damiel; ve světe plném barev spíše tápe a poznává ne tak poetické stránky života. Na můj vkus je až moc blízko všem lidským nešvarům a setkání s přezíravostí, alkoholem a dokonce organizovaným zločinem jsou neandělsky bezprostřední. Ač v mnoha bodech navazuje na Nebe nad Berlínem - stejné postavy, mnoho podobných myšlenek, místy parádní hudba -, nabízí dosti jiný zážitek. Je o poznání přízemnější a obyčejnější, ale pokud začátek působí mírně sebevykradačsky, další vývoj příběhu je hodně křečovitý a detektivně špionážní story mě vpravdě šokovalo. Vidíme stejné postavy, ale ve zcela jiných situacích, které jim dle mého nesvědčí. Vlastně mám pocit, jako by byl po první tři čtvrtě hodině Wenders sesazen z režisérské sesle a film dokončil někdo úplně jiný. (26.06.2007)

Nedívám se na filmy na pozadí nebo z perspektivy jiných filmů, vytvořených týmž nebo jiným autorem. A pokud tento autor používá (a mnoho autorů to dělá, nejen Wim Wenders), některé své zaběhnuté a osvědčené „finty“ rád se na jejich modifikované formy znovu podívám. Amarcord_1 píše v čsfd: „Na rozdíl od Nebe nad Berlínem je tento film dějově mnohem epičtější, a něco z té epičnosti mě místy rušilo.“ – možná je právě toto kamenem úrazu. Tato „epičnost“ se občas mění v „teatralitu“, „košatost děje“ v jeho rozmělnění. Ale tak či onak má tenhle film koule, a jen ten, kdo má koule, se může i trefit. (02.02.2014)

Nádherné pokračování. Ačkoliv Td,tb Nebe nikdy nenadletí, je výtečně vystavěno. Film vypovídá o dalším z andělů, který se stává člověkem - ovšem Cassiel se andělství vzdává nešťastnou náhodou. I jeho start v lidském světě není nejšťasnější jako u Damiela. Stává se alkoholikem, žebrákem a pouličním individuem. Pohybuje se po místech již svobodného Berlína a je sledován Raphaelou, potkává Damiho a jeho Plaza del angelo, Columba a jeho první exhibici v galerii... Td,tb je ovšem smutnější než Nebe. Tragičtější a častokrát i komičtější... Změnil se příběh, zůstala poetika, hloubka a Berlín... (28.11.2007)

100 % - S Nebem nad Berlínem jeden z nejúžasnějších dvojfilmů, co jsem kdy viděl. Ve srovnání s Nebem je více dějový, a tudíž ho "stráví" širší divácká populace. I tak je ale na jeho vychutnání potřeba takové zvláštní vnitřní rozpoložení. A Otto Sander je prostě vynikající! A Nastassja Kinski? Asi nejéteričtější bytost filmového plátna, co znám... (31.12.2006)