Saikin jatotta maid ga ajašii

Tohle je zvláštní seriál, na jednu stranu se na něj dá dívat jako na sympatický příběh o mladé dívce, která se přišla starat o malého opuštěného chlapce a postupně se mezi nimi vytváří zvláštní vztah, který je někde na pomezí budování rodiny a průměrné romance. Na druhou stranu je to vlastně takový The Duke of Death and His Maid šóta edition, bez nějakého nadpřirozena, kde nejvíc podezřelý je fakt, že tu flirtuje dívčina kolem osmnácti plus s klučinou, kterému je tak dvanáct a já si říkám, jestli by to mělo zajímat i někoho jiného než jen slavnou FBI. On i ten humor je vybudovaný jen kolem toho, že dívčina občas plácne něco mnohoznačného, na což se jí dostane odpovědi, která na jednu stranu odpovídá tomu, co by vám řeklo velmi upřímné dítě, ale zároveň je to odpověď hodná nadprůměrného Cassanovy, která dostane spolehlivě každou dívčinu do rozpaků. K tomu tady máme podivnou kamarádku hlavního hrdiny, která ve svých dvanácti evidentně přečetla celou máminu červenou knihovnu, a tak vidí i to co si divák může také domýšlet, ale co hlavnímu hrdinovi totálně uniká. Zkrátka celé je to mnohem komplikovanější a nejednoznačné, postavy sami si to uvědomují a dochází k poměrně logickému závěru – uvidíme co z toho vlastně nakonec bude. Naštěstí to jako komedie docela funguje, stejně tak po emocionální stránce to je v těch momentech, kdy se buduje a rozvíjí vztah mezi hlavní dvojicí, někdy i docela milé, takže je z toho pro mě ve výsledku taková snesitelná komedie plná různých dvojsmyslů, která mě ale nezasáhla až tak silně, abych si jí užíval, jako třeba již výše zmíněného „Vévodu smrti“. Hodně tomu napomáhal i ne zrovna zábavný úvod, kdy hlavní hrdina viděl něco podezřelého úplně ve všem, i v totálních kravinách a já měl tak akorát chuť dát si za každé další „Ajašii“ panáka. Naštěstí mě v tu chvíli seriál držel díky obyčejné otázce „Proč ta služebná přišla do vily?“, na kterou jsem nakonec dostal logickou a sympatickou odpověď což pozvedlo můj finální dojem někam k 5,5/10. (09.10.2022)