Tensei kendža no isekai Life: Daini no šokugjó o ete, sekai saikjó ni narimašita

Naprosto průměrný isekai, který mě ale moc nebavil a který má několik nedostatků, které mě i docela štvaly. Už od začátku jsem byl otrávený tím, jak hlavní hrdina získal své první monstrum a své OP schopnosti, protože stát se mocným proto, že o věci doslova zakopávám a scénář mi vše servíruje na zlatém podnose úplně trapně až pod nos, je totální nuda. Stejně tak mě absolutně nezaujal hlavní hrdina, připadalo mi, že nemá skoro žádnou osobnost, většinu věcí řešil bez emocí, sem tam hodil jen nějaké to suché konstatování. Nepředvedl vlastně nic, pro co bych si ho měl nějak oblíbit, třeba s ním i soucítit, prostě tam jen celou dobu tak nějak byl a dělal jakože cool věci… Příběh mě bavil tak napůl, protože z části to byla jen taková nudná variace na písničku Dlouhán Franky, kde si hlavní hrdina jen chodí od místa k místu a „tam ruce k dílu hnedle přiloží a zase jede dál“ a pak se autoři snažili o zapojení rozsáhlého spiknutí, ovšem ani s tím si nedokázali moc zdařile vyhrát a i když plány zdejší temné organizace působily občas velkolepě a měli vytvářet opravdu velká rizika pro zdejší svět, stejně jsem po celou dobu necítil žádné napětí. Ono by to ani nešlo, když hlavní hrdina všechny plány hned odhalí, nebo o nebezpečí opět doslova zakopne. Seriál mi ani moc nedokázal prodat své prostředí – zkrátka svět ve kterém se vše odehrává. Spoustu tajemství buď hned nudně odhalil, nebo jen mizivě naznačil, aniž by s nimi dál nějak pracoval, možná si odpovědi nechává na další řadu, ale s tím, jaká nuda byla tahle, silně pochybuji, že pokud vyjde, tak se k ní dokopu. A přitom je to škoda, podle jistých náznaků jde o kombinaci fantasy a tajemných futuristických technologií, ale proč to tak je a jaký tedy ten svět vlastně je, se nejspíš nedozvíme, prostě to tu zase jen tak nějak je… Dokonce i ten poslední souboj, který měl být vyvrcholením téhle série fungoval stěží napůl a v určitých pasážích, kdy po sobě soupeři minutu metali naprosto identická kouzla a já tak viděl jen výbuchy a neustále opakování jednoho zaklínadla, jsem jen kroutil hlavou, na co že to koukám. I u samotného finále a nosných momentů, kdy seriál chce vyzdvihnout nějaké ty hlubší myšlenky a dát celému tomu putování od místa k místu nějaký ten smysl, stejně jako se snaží nechat hrdinu částečně prozřít, jsem se docela nudil, protože to celé nemělo žádnou sílu a váhu. Což bude z části asi i tím, že jsem většinu vedlejších postav zapomněl hned v momentě, kdy hlavní hrdina opustil jejich město. A když se u sledování nakonec vlastně bavíte akorát tak rozpustilostí všech těch hrdinových slizů, tak je to sakra málo. 3,7/10 (12.09.2022)