Kabinet kuriozit Guillerma Del Tora

Guillermo del Toro se na Netflixu vytasil s velmi solidní hororovou antologií, kde dal prostor v žánrové kinematografii jen krátce zaběhlým tvůrcům, a ač kvalita jednotlivých částí tradičně kolísá, jako celek to je stále vysoce nadprůměrná podívaná, u níž bych si klidně přál další sezónu. Položka 36 (Guillermo Navarro): Super nápad a poutavé vtažení do celého seriálu, nicméně s ubývajícími minutami to je stále více předvídatelné a v uspěchaném finále to tak trochu vyšumí do prázdna - 60%. Hřbitovní krysy (Vincenzo Natali): - Nepřekvapivá, avšak zábavná hororová báchorka klasického střihu, jen teda naháněčku s oživlou mrtvolou v úzkých podzemních chodbách bych si dokázal představit v jiném, odděleném a hororově daleko efektivnějším provedení - 65%. Pitva (David Prior): První příběh tažený sympatickou postavou (v podání charismatického F. Murraye Abrahama) a první vyloženě zcela uspokojivá epizoda, jíž se krásně podařilo zachytit atmosféru literárních sci-fi/horor povídek 50. let minulého století. Po The Autopsy of Jane Doe další výborný procedurální horor z prostředí pitevny, a to k tomu zde dojde až v druhé půli. Priora do budoucna sledovat - 80%. Mimo (Ana Lily Amirpour): Zde je jeden z těch mála případů, kdy předvídatelnost děje je předpokládána a vůbec nevadí, naopak podtrhuje celkovou pointu příběhu. Kamerově a chováním postav velmi bizarní - 70%. Pickmanův model (Keith Thomas): Má to pomalejší rozjezd, což se u krátkého příběhu odehrávajícího se na ploše několika roků dá pochopit, ale jakmile se dají věci ke konci do pohybu, je to klasicky lovecraftovská jízda. A líbilo se mi obsazení jak zlověstného Glovera, tak i Bena Barnese, u nějž ten knír a šedý pruh ve vlasech jako age-makeup dokonale fungují - 75%. Snění v domě čarodějnic (Catherine Hardwicke): Rychle za sebou hned další adaptace H. P. Lovecrafta, tentokrát však v bohužel nejslabší a nejvíc „hororově vychtěné“ epizodě celé antologie. Mdlé, zastaralé, bez nápadů - 40%. Prohlídka (Panos Cosmatos): Audiovizuální žánrová slast. Pokud víte, co čekat od režiséra Mandy a Za černou duhou, přesně to tu instantně dostanete! Panos je prostě king a nemůžu se dočkat, na co se vrhne příště. Výborně obsazená, kamerově nasnímaná, hudebně provedená a celkově hypnoticky vedená epizoda - zkrátka esence toho, co bych si představoval jako highlight celé antologie - 85%. Šum křídel (Jennifer Kent): Chápu, proč zrovna tento příběh měl být závěrem celé minisérie. Ač hororový element příběhu je velmi ohraný a sám o sobě by nestačil, osmá část funguje velmi dobře v civilní rovině nejednorozměrných postav zahraných skvěle vybranými představiteli. Je to víc temné vztahové drama než horor (a někteří zdejší uživatelé to nemůžou skousnout - z pár komentářů u této epizody je mi vyloženě na blití), nicméně jako konec celé antologie je to velmi podnětné, funkční a s velmi lidským poselstvím nakonec - 75%. (26.11.2022)

Super nápad a poutavé vtažení do celého seriálu, nicméně s ubývajícími minutami to je stále více předvídatelné a v uspěchaném finále to tak trochu vyšumí do prázdna. (01.12.2022)

Nepřekvapivá, avšak zábavná hororová báchorka klasického střihu, jen teda naháněčku s oživlou mrtvolou v úzkých podzemních chodbách bych si dokázal představit v jiném, odděleném a hororově daleko efektivnějším provedení. (01.12.2022)

První příběh tažený sympatickou postavou (v podání charismatického F. Murraye Abrahama) a první vyloženě zcela uspokojivá epizoda, jíž se krásně podařilo zachytit atmosféru literárních sci-fi/horor povídek 50. let minulého století. Po The Autopsy of Jane Doe navíc další výborný procedurální horor z prostředí pitevny, a to k tomu zde dojde až v druhé půli. Davida Priora do budoucna sledovat. (01.12.2022)

Zde je jeden z těch mála případů, kdy předvídatelnost děje je předpokládána a vůbec nevadí, naopak podtrhuje celkovou pointu příběhu. Kamerově a chováním postav velmi bizarní. (01.12.2022)

Má to pomalejší rozjezd, což se u krátkého příběhu odehrávajícího se na ploše několika roků dá pochopit, ale jakmile se dají věci ke konci do pohybu, je to klasicky lovecraftovská jízda. A líbilo se mi obsazení jak zlověstného Glovera, tak i Bena Barnese, u nějž ten knír a šedý pruh ve vlasech jako age-makeup dokonale fungují. (01.12.2022)

Rychle za sebou hned další adaptace H. P. Lovecrafta, tentokrát však v bohužel nejslabší a taky nejvíc „hororově vychtěné“ epizodě celé antologie. Mdlé, zastaralé, bez nápadů. (01.12.2022)

Audiovizuální žánrová slast. Pokud víte, co čekat od režiséra Mandy a Za černou duhou, přesně to tu instantně dostanete! Panos je prostě king a nemůžu se dočkat, na co se vrhne příště. Výborně obsazená, kamerově nasnímaná, hudebně provedená a celkově hypnoticky vedená epizoda - zkrátka esence toho, co bych si představoval jako highlight celé antologie. (01.12.2022)

Chápu, proč zrovna tento příběh měl být závěrem celé minisérie. Ač hororový element příběhu je velmi ohraný a sám o sobě by nestačil, osmá část funguje velmi dobře v civilní rovině nejednorozměrných postav zahraných skvěle vybranými představiteli. Je to víc temné vztahové drama než horor (a někteří zdejší uživatelé to nemůžou skousnout - z pár komentářů u této epizody je mi vyloženě na blití), nicméně jako konec celé antologie je to velmi podnětné, funkční a s velmi lidským poselstvím nakonec. (01.12.2022)