Dobrý den, Babylone !
Good Morning, Babylon
Good morning Babilonia
Dobrý deň, Babylónia
Scénář:
Tonino GuerraKamera:
Giuseppe LanciHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Vincent Spano, Joaquim de Almeida, Greta Scacchi, Désirée Nosbusch, Omero Antonutti, David Brandon, Margarita Lozano, Charles Dance, Bérangère Bonvoisin (více)Obsahy(1)
Ó, slavné to byly časy, kdy starý Bonnano a jeho sedm synů vlastníma rukama zachraňovali nejcennější památky země. Nebylo tehdy věhlasnějších restaurátorů v Itálii, práce za nimi vzkvétala, radost podívat. Nové světové pořádky ale s sebou přinesly nedostatek práce a Bonnanova firma zkrachovala. Dva nejmladší a nejnadanější bratři, Nicola a Andrea, odešli hledat práci do Ameriky, když před tím otci slíbili, že vydělají dost, aby se mohli do Evropy vrátit a firmu zpět koupit. V Americe ale pořádná práce nebyla, a tím méně pro dva Italy, co sice mohli dokázat zázraky, ale nemohli o tom nikomu říct, protože neuměli jazyk. Protloukali se všelijak, dokonce pásli prasata. Ani když se dostali na Světovou výstavu do San Franciska a pomáhali se stavbou Italského pavilonu, nebylo vyhráno. Práce to totiž byla jednorázová, a když dům stál, zase neměli co dělat. Osud jim však přihrál do cesty největšího režiséra té doby, D .W. Griffitha. (dopitak)
(více)Recenze (22)
Příběh dvou italských kameníků, tvůrců slonů v Intoleranci (1916) ()
Zajímavý náhled do hollywodského zákulisí v době natáčení slavné Intolerance. Dva italští bratři se rozhodli, že se prosadí u filmu a docela se jim daří. Stejně tak se daří tvůrcům tohoto filmu Paolovi a Vittoriovi Tavianiovým natáčet kvalitní snímky a zavděčit se tak filmovým fajnšmekrům. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $183,700║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Moc krásný film. ()
Je to pěkné, výpravné, jenže na můj vkus jaksi podivně patetické a umělé. ()
Potácí se to mezi životopisných eposem a blbostí, přičemž na postavě D.W. Griffitha to spíš parazituje, o filmech a lidech kolem nich se dozvíme skoro houby. Skvělý a úchvatný je hudební motiv, který se celým filmem neustále vrací, ale příšerný konec na "bojišti" dává vale všem nadějím a zanechá nahořklou vzpomínku na něco, co mohlo být dobré. Potěší lehká erotika Grety Scacchi i Désirée Nosbusch, dabing k filmu je poměrně starý (tipuju první polovinu 90´s, poznal jsem bezpečně jen Otakara Brouska st. a Helenu Friedrichovou), tvůrci nejsou jmenováni. ()
Magické, nezabudnuteľné. ()
"Nic neodesílejte !! Umělci spolu komunikují prostřednictvím svých děl.." ()
ocenenia : MFF Cannes 1987 - nesúťažný výber ()
Musím se přiznat, že jsem od filmu čekala asi více. Začátek byl více než zajímavý, ale postupně se mi patetický styl s neustálým vracením scén přestal líbit. Formou mi film přišel nevyvážený, děj se občas příliš táhl, a závěr to u mě úplně zabil. Sedělo by mně od tvůrců více nadhledu, tak jak jsem u italských filmařů už zvyklá. ()
Moje první setkání s tvorbou bratří Tavianiových nedopadlo nejlépe. Myšlenka, že člověk zachycený na filmovém pásu je stejně věčný jako románská katedrála, je nosná, propojení osudu hlavních hrdinů s natáčením prvního megapropadáku (Griffithova Intolerance) slibovalo zajímavé dobové zasazení. Ale dočkal jsem se hlavně natahované, divadelně stylizované bratrské historky v lacině vyhlížejících kulisách. Jeden bod za hudbu, druhý za G. Scacchiovou a D. Nosbuschovou (a jejich odhalené půvaby). ()
Rezisersky genialne, Tavianiovci ukzali rezisersky talent. Obaja Taviani sa vyhabaju tej klasickej talianskej amerikanofilii - len cast deja sa odohrava v USA. Aj to sa povie, ze v USA nie je praca, a Taliani tam ani nevedeli jazyk. Cosi sa divak dozvie o reziserovi D. W. Griifithovi /viem o nom uz od Villaggia, to tu ale nepatri/. Tavianiovci vzdavaju hol zaciatkom kinematografie. Mam v plane aj talianske telefoni bianchi filmy - system filmov, ktore v Taliansku 30. rokov kopirovali US Hollywoodske komedie. Opat videne na ruskych kanaloch 95 % ()
----- "Jste dva, a v tom je vaše síla ... pokud si budete rovni."----- Poetika, která by chtěla zasáhnout vaše srdce. Přitom se podobá vypravěči, který recituje úchvatnou báseň cizím, nesrozumitelným jazykem. Navíc jsem si po chvíli (díky nedostatku lepší zábavy) všimla, že kulisy vyhlížejí dosti lacině a protagonisté se projevují vesměs nesympaticky. Daleká cesta dvou nejmladších ze sedmi bratrů mě tudíž neoslovila ... a jejich nezdary i úspěchy mně byly lhostejné. Nenašla jsem žádný záchytný bod, o který bych se mohla opřít, nic, na čem by záleželo ... jen jsem vyhlížela závěr - a bylo mi jedno, jaké rozuzlení přinese. ()
Dobrý den, člověče. Dobrý den, diváku, pozorovateli. Vydali se na cestu, synové svého otce. Podali své zlaté ruce umělcům věhlasné generace. Řemeslo se zatřpytilo, sklidili ovace. Uvízli v bušivém srdci všeho. V pravý čas na pravém místě. Mimo lidský přepych. Všechno štěstí vysněného života. Synové italské vlasti, tak blízko filmové nesmrtelnosti. ()
V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Itálie / Francie; rok výroby 1986. ()
Hezký životopisný snímek z dob počátků filmového průmyslu. ()
Príbeh dvoch bratov pochádzajúcich zo slávnej reštaurátorskej a staviteľskej rodiny, ktorých púť, pre záchranu rodinnej cti, neraz rozdeľuje i spája. Temperamentní a neústupní, spočiatku veľmi súdržní, snažia sa preraziť v cudzom prostredí a nájsť si prácu i zázemie, ktoré by opäť pomohlo prinavrátiť "veľkosť" ich rodu. Prechádzajú viacerými skúškami, až pokým sa ich kroky nezastavia pri filmových kulisách, za ktorými nájdu i svoje "krajšie polovičky". Vtedy nadišiel ich čas a ich staviteľské umenie mohlo v plnom kvete vystúpiť z tieňa. Vytvorením sôch slonov sa vkradnú aj do povedomia slávnych a bohatých celebrít. No ako to už býva, popri vzostupe sa plíži i pád. Získajú obdivovateľov, ale i neprajníkov. Chvíľkové výslnie im však umožní popri dvojitej svadbe, pozvať i otca, ktorého chcú potešiť a ukázať sa v dobrom svetle. No nie vždy všetko vyjde, ako človek mieni. Nasleduje narodenie detí, pri ktorom umiera jedna zo žien, čo bratov rozdelí kvôli závisti. Naviac nadíde čas vojny, ktorá ako vždy všetko ničí. V nej sa bratia opäť stretávajú, no naposledy. Výborný hlavný hudobný motív, dobré stvárnenie jednotlivých postáv a dobrá dejová línia radí tento film medzi moje obľúbené diela. ()
Proč se mi film líbil? Čím začít... Americký sen, zobrazení Hollywoodu v začátcích, mistrovské dílo Griffitha, to vše proložené příběhem dvou bratrů, kteří chtěli obnovit zaniklou rodinou firmu v Itálii. Snímek měl všechno, co se od dobrého filmu očekává, nenašla jsem ani chviličku nudy nebo okna v příběhu. I přesto, že mne film ohromil, obávám se, že nebudu mít touhu si jej v nejbližší době znovu pustit, proto dávám 4 hvězdičky... ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1990/91. Dva bratři režiséři - vypravěči a dva bratři tvořitelé, jejichž rod dříve stavěl katedrály a nyní kulisy k jiným uctívaným stánkům. Nádherné epické vyprávění a kdo viděl Intoleranci tak se určitě pobaví vývojem postoje slona. ()
Zklamání. Asi by to fakticky zasloužilo spíš tři hvězdičky, jsou v tom i hezké pasáže, ale jako celek to na mě působilo velmi nepřesvědčivě (scénář i režie) a fakticky jsem se těšil, až to skončí. (A konec nestál za nic.) ()