Skúška umenia
Art Talent Show
Obsahy(1)
Observační dokument o průběhu přijímacích zkoušek na pražské AVU. Jak lze ale měřit výtvarné nadání? “Zkouška umění je film, který složitý a intenzivní proces výběru uchazečů a uchazeček zachycuje skrze konkrétní fragment v celé jeho citlivé komplikovanosti. Jde o pohled do specifického prostředí plného upřímné i syntetické emocionality, provokativního tázání a hledání porozumění v nesrozumitelných věcech,” říká o filmu prof. Tomáš Vaněk, emeritní rektor AVU. Zkouška umění sleduje ve třech rozdílných ateliérech přijímací řízení na Akademii výtvarných umění v Praze. Adéla Komrzý a Tomáš Bojar natáčeli zákulisí přijímacích zkoušek v roce 2019. ”Ať se diváci na film podívají a uvidí sami. Třeba se s ním minou, třeba ne, ale všechno důležité, oč nám s Adélou a Hedvikou (střihačka) šlo, je v něm doufejme nějakým způsobem ukryt“, hodnotí poselství filmu režisér Tomáš Bojar. (Česká televize)
(více)Recenze (96)
Nejvtipnější český film roku. Pokud netušíte, jak to vypadá u přijímaček na umělecké obory, budete zírat. Do filmu nevybrali ty největší exoty, ale jde skutečně o reprezentativní vzorek toho, co se tam hlásí (mám z hodnověrného zdroje). Na obor se typicky přihlásí třeba 100 uchazečů, cca 90 je vyhozeno v prvním kole na základě domácích prací (znáte to, rodiče a tetičky děcko chválí, jak umí dobře kreslit, takže děcko pak zkusí podat přihlášku na AVU), zbylých 10 projde do druhého kola (které uvidíte ve filmu), no a nakonec přijmou... třeba dva. Sestava, kterou uvidíte ve filmu, je skutečně výživná (provokatéři, exhibicionisti, ňoumové a psychicky labilní děti včetně jednoho nebinárního Alžbětka, kteří všichni mají společného to, že si myslí, že jsou borci, na jejichž tvorbu bude zvědavý celý svět). Škoda, že u přijímaček není kamera každý rok, byla by z toho dobrá reality show. Nutno ale říci, že někteří pedagogové nepůsobí o mnoho serióznějším dojmem. Dobrý kontrast k tomuto panoptiku tvoří dvě báby na vrátnici, které zde zastupují hlas "normálního" lidu a jejichž hlášky jsou neméně vtipné. Tleskám. Co tento film udělá s počty a skladbou uchazečů v příštích letech, si netroufám odhadovat. ()
Na povrchu observace zkoušek na uměleckou školu, ve skutečnosti sonda do předsudků i způsobu myšlení více vrstev společnosti. Dvojice zručných filmařů předložila nadstandardně empatické dílo, chytře balancující mezi prvoplánovou zábavností a nabídkou složitějších zamyšlení. ()
"Zkouška umění" dokonale zpřítomňuje paradoxy a absurdity systému, který musí stát na kvantifikaci a objektivitě, ale při tom má selektovat a následně dále formovat umělce, kteří by se jakémukoli hodnocení měli vzpírat. Ale právě proto také film vyvolává tak široké spektrum reakcí. Zvolená observační metoda představuje jeho největší přednost i úskalí. Sice se díky ní daří zachytit autentický výsek sledované reality, ale nevyhnutelně také bude diváky svádět k jejímu velmi zkratkovitému vnímání. Filmaři totiž nenechávají nikoho mluvit mimo zachycované situace, takže nenabízejí žádný komentář, glosování, konfrontaci ani znejistění. Proto "Zkouška umění" pro někoho bude jízlivou satirou, depresivním hororem, nebo hurónskou komedií exploatující předsudky. Záleží pouze na tom, jak každý divák vnímá umění, umělce a individua/lity obecně. Při tom ale vedle obrazu samotného procesu příjimaček a zábavného kontrastu jednotlivců v rámci systému dokument nastiňuje také různorodost přístupů k umění, které vždy je směsí osobitosti (opravdové i domnělé) a dobových faktorů. Nicméně ve finále zůstává jedním z předaných dojmů také nepříjemné zpřítomnění faktu, že když shromáždíte haldu unikátních lidí, tak namísto jejich ojedinělosti nevyhnutelně budou vystupovat jejich společné rysy, které pak působí jako výraz uniformity a klišovitosti. ()
Velké překvapení. I když se dá debatovat, nakolik je zodpovědné pustit do světa film, který mnoha lidem stvrdí ty nejhorší předsudky o umělcích tím, že se soustředí na humor a absurditu. Pořád bych ale nechtěl přijít o to, co bude dost možná nejvtipnější český film roku. A když člověk chce, najde v něm i kus zranitelnosti a křehkosti. Tak nevím, jak z toho ven, a jsem rád, že to je... 4 a 1/2 ()
Nejzábavnější český dokument za mnoho posledních měsíců. Lhostejno, zda záměrně. Projděte křovím! ()
Co je umění? Jak se o něm dá mluvit a vyjadřovat skrze něj své já? Kdo a jak ho studuje a vyučuje? A hlavně: jak probíhají přijímačky na Akademii výtvarných umění v Praze a jak se hledá talent? Observační dokument od Adély Komrzý & Tomáše Bojara je po všech směrech v pozitivním slova smyslu zábavná věc. ()
Šťastný nápad, u kterého pak už jen stačí mít odvahu to vydržet a střihem nebo scénářem to nezkazit, neuhnout. A tady se to perfektně povedlo. Upřímně, klidně bych se (na etapy) vydržela fascinovaně dívat i při čtyřnásobné stopáži, a možná ještě o to fascinovaněji. ***Podstatu "Zkoušky umění" tady přede mnou výborně vystihl JFL, tak to nebudu rozmazávat. *~ ()
Jako diváci hodnotíme film. Filmaři hodnotí proces hodnocení u talentových zkoušek na AVU. Hodnotící představitelé jednotlivých ateliérů (často poťouchlými chytáky a s cukajícími koutky) hodnotí tvorbu a snahu aspirantů být vyhodnoceni jako hodni studia. Ze strany vyučujících ale prý nejde o hodnocení, často říkají. Všichni jsme si rovni, často říkají. Jde prý o vstřícné vyvádění aspirantů o studium z komfortní zóny a povrchnosti myšlení. Ostatně, sami aspiranti hodnotí své umění a snažení, stejně jako umění a praxi jiných. Je to součást jejich sebeprezentace. I tak dávají najevo, že je hodnocení údajně vlastně nezajímá, nejsou povrchní a rozhodně nestojí v komfortní zóně čehokoliv. Konání všech je, zdá se, determinováno předpokladem, že společenství vskutečnosti sestává výhradně z vždy připravených hodnotitelů. Byť jsme si všichni rovni... a diversita... a krása v jedinečnosti každého... apod., ofkors. Dění hodnotí i vrátné a jiní zaměstnanci AVU, které si s radostí ohodnotíme aspoň my v kině, když už se zdá, že akademici a studenti ve snímku si vyhodnotili, že zázemí nestojí ani za hodnocení. Celé to tóčo je prý dobrá příprava na to ustát uměleckou dráhu po absolvování školy - umění umělců totiž bude od první zmínky až do jejich zapomnění neustále podrobováno vyžádanému i nevyžádanému hodnocení všech. Film je prý jen observační, nikoliv hodnotící. Jistě. Výtečný cringe to byl, hodnotím. ()
Zajímavé téma zabité snahou o vytvoření zábavného až humorného dokumentu, navíc ne zrovna citlivě zpracovaného. Boomeři budou mít radost, za mě každopádně zklamání. ()
Ok, beru zpět, už nelituju, že jsem nešel na uměleckou školu.... Zkouška umění je totiž neskutečně upřímnou, nekorektní, provokativní a zábavnou [a přesto dost smutnou] observační sondou, jež nahlíží pod pokličku školského systému, který se snaží vzdělávat všechny uměleckým nadáním (ne)políbené – a zároveň tak dost podnětně polemizuje nad podstatou i významem umění. Dokument sice na tuhle obskurní institucionální problematiku "měření talentu" nahlíží v dost malým měřítku, ale divák si posléze dokáže udělat dost jasnej obrázek o tom, jak moc jsou umělecký akademie elitářský a extrémně selektivní – a o to víc se nestačí divit všemu, co tahle satira [mnohdy neúmyslně] ukazuje.... Projděte křovím! ()
Je pravdou, že dokumentaristom o niečo viac preferujú humor a šok pred komplexnejším vykreslením nádejných i profesionálnych umelcov, ide ale dozaista o zábavný i zaujímavý dokument reflektujúci mladú generáciu umelcov posadnutých samých sebou. ()
Netradiční dokument z české filmové dílničky. Sonda do přijímacích zkoušek na umělecké škole. Hodně pestrobarevná přehlídka lidských bizárků. ()
Nejzábavnější český film posledních let je dokument – to jsou ty paradoxy moderního věku. Občas jsem přemýšlel, jestli ti umělci opravdu vědí, že tam jsou kamery. Přitom bych neřekl, že se autoři filmu snažili protagonisty zesměšňovat (možná ty vrátné). Ono je tu dost míst, nad kterými se divák může vážně zamyslet. Poklona tvůrcům i vedení AVU za odvahu je tam pustit. (Snad jen ten poslední záběr mi přišel trochu slabší, ale i tak lepší čtyři hvězdičky.) ()
Nestrany film bez komentaru, ktery jen pozoruje. Ucitele se nekdy musi premahat, aby se nesmali. Uchazeci predvadi moderni genderove otazky nebo provokace. Libil se mi laskyplny , uvolneny , neponizujici , neodsuzujici humor. Pobavilo me "ceska panovnice Mari Magdalena" nebo "ty vole, tohle je diagnoza". ()
Art imitates life, life imitates art, art imitates science, science imitates itself. "Jste přijat!" Děkuji. Umění v době individualismu. První filmy Miloše Formana sledovaly v úmorně dlouhých scénách prosté postavy selhávající ve svých rolích, čímž podrývaly řežim ideově postavený na pracujícím lidu. Zkouška umění sleduje v úmorně dlouhých scénách zmatené postavy selhávající ve snaze vymanit se ze svých rolí, čímž dokument možná nechtěně popisuje, nakolik problematické je sebeurčení v době, kdy se slovy diverzita zaklíná kdejaká korporace a instituce. Tragikomický vrchol zde kulminuje pak v momentě, kdy dvě vyučující aspirantům umělecké školy nepřichystají nic menšího než ten nejpitomější firemní team building se silent discem. Je to vtipný, pokud chcete, aby to bylo vtipný, je to temný, pokud chcete, aby to bylo temný a je to boomerský, pokud jste boomeři. O umění to nevypovídá samozřejmě vůbec nic. Jako cokoli, co se vyjadřuje k umění. Ačkoli báby z vrátnice jsem si užíval, tak bych se asi obešel bez těch kontrastů pracující prostoty s uměleckou bohémou a asi by mi přišlo trochu lepší, kdyby tohle prostě byla drzá fikce u které by si lidi říkali, že to je přece přepísklý, ale i tak jsem spokojeně trpěl po celou dobu. Projít křovím je nový zpětný průlom. PS: poprosim spin-off s tím uměleckým Andrejem Babišem, který sice se všim nesouhlasí, ale za posledních 30 let nebyl schopný dokončit větu. Klidně hranej a mohl by ho hrát Malkovich ()
stačilo vytvoriť meme stránku. ale tá už vlastne existuje (avu.core). ()
Trošku jako projít křovím, ne kvůli snímaným, ale kvůli metodě, která je už passé a repetativnímu střihu. Subjektivně to trvalo tak dvě hodiny. ()
Příšerně natočený a ještě hůř sestříhaný komediální dokument, který vše vyvažuje jen geniálně tragickým obsahem uchazečů a pedagogů. Kdo někdy koukal na práce uměleckých fakult, tak bohužel ví, že tento film odráží naprostou skutečnost a nejedná se jen o extrémní vzorek tupců. Totéž bohužel platí i o některých lektorech (zde dvou slečen s vizuálním přirovnáním: Přerostlý Asterix a Duhový Obelix). Pak nemají být takové obory pro smích. Z prestiže do póvlu. Smutné. ()
Jo, klidně tam tu pětihvězdu vpálím, protože jsem se dlouhou dobu u filmu tak nekroutil smíchem, masochistickou trapností (za postavy na plátně), škodolibou radostí (především nad tím jak stupidně zní všelijaké ty genderové proklamace) a zároveň to vnímal s nadhledem a pochopením, protože ti nebožáci jsou zatím jen telata a z většiny toho vyrostou. ()
Jak můžou posluchači a profesoři Akády jakkýmkoli způsobem reflektovat současnost či realitu, když jsou tak ztraceni ve svých rádobymoudrostech, že by nenašli vlastní řiť, ani kdybyste je do ní kopli... ? ()
Související novinky
30. Český lev - výsledky
V sobotní večer 4. března 2023 proběhl v pražském Rudolfinu jubilejní 30. ročník předávání cen České filmové a televizní akademie, Český lev. Přímý přenos ceremoniálu, během nějž byla oceněna výrazná… (více)
Cenu filmových fanoušků získaly Devadesátky
V pondělí 16. ledna v 11 hodin dopoledne proběhla tisková konference České filmové a televizní akademie (ČFTA), během které byly mimo jiné zveřejněny nominace pro jubilejní 30. ročník předávání cen… (více)
Nominace na Ceny české filmové kritiky zveřejněny
V úterý 3. ledna byly zveřejněny nominace pro třináctý ročník Cen české filmové kritiky, jež mají ocenit a upozornit na výrazná díla i filmaře uplynulého roku 2022. Padesát členů Sdružení české… (více)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (více)