Reklama

Reklama

Panenka

(festivalový název)
  • Švédsko Vaxdockan (více)

Obsahy(1)

Vyšinuté psychologické drama Panenka představuje jeden z Mattssonových nejvytříbenějších kousků. Příběh o nočním hlídači, který ukradne z obchodu figurínu a ve svém nuzném podkrovním příbytku s ní prožívá nejprve idylický a posléze tragický milostný vztah, na první pohled působí bizarně. Jedná se však o drásavou metaforu osamělosti jednotlivce v moderní společnosti. Skrze vedlejší figury dalších nájemníků v činžáku, kde protagonista bydlí, navíc film své ústřední téma doplňuje o kousavý portrét sebestřednosti a bezcitnosti samozvaně normálních lidí. (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (3)

fragre 

všechny recenze uživatele

Ten pocit osamělosti hlavního hrdiny v davu a mrazivost faktu jeho vyřazení z lidského kolektivu jsou opravdu depresivní, což podtrhuje až expresionistický černobílý obraz filmu. Ale je-li člověk tvor společenský, najde si společnost v své mysli. A kde není rozum zcela bdělý povstávají běsové. Výkon Pera Oscarssona je zde oporavdu fenomenální. Konec doslova hororový. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Filmy Arne Mattssona mi připadají již časem krapet vyčpělé, jejich příběhy banální, zpracování fádní a neúměrně zdlouhavé. Doufal jsem, že jeho (asi) nejuznávanější psychologické drama ze 60. let by mohlo být o nějaký level výš, než dvě o něco starší detektivky, s nimiž jsem měl tu čest už loni. Nakonec tomu dle očekávání přesně tak bylo a já poprvé můžu dát Mattssonovu filmy alespoň 3 hvězdičky (navíc i dost silné), ale převažně jenom díky skutečně pozoruhodnému výkonu oddaného Pera Oscarssona, díky němuž zůstává Panenka sledovatelná i dnes, a ještě silné závěrečné pointě. Všechno ostatní ale tady na můj vkus naplno šustilo nedostatky těch předchozích Mattssonových filmů včetně dost chabého scénáře, který nám ani tu hlavní postavu více do hloubky nepředstaví a přivádí Lundgrenovy sousedy do jeho bytu jako nahodilé loutky, nebo také atmosféry, která s výjimkou pár momentů a závěrečného vyvrcholení bohužel není nějak výrazná. Gradace k závěru i zmíněná pointa pozvedají vzhledem k celku můj dojem jenom částečně, jako povídka do dobové Twilight Zone s dějem zhuštěným do 25ti minut by to však mohlo být skvělé. [65%] ()

Reklama

Bernhardiner 

všechny recenze uživatele

Tohle je jeden z těch filmů, kde vcelku nepříliš zajímavý scénář a průměrnou režii převyšují herecké výkony. Zde se jedná o herecký výkon Pera Oscarssona, který podobně jako Anthony Perkins v Psychu posunul celý film mnohem výš. Vím, že toto srovnání kulhá na obě nohy, Hitchock byl nepochybně lepší režisér než Mattsson, nicméně právě Oscarsson se Perkinsovi podobá jak vzhledově, tak i co se hereckého projevu týče. Osamělého nočního hlídače žijícího v domě plném různých podivínů, který se zamiloval do figuríny z výlohy natolik, že si ji odnesl k sobě do bytu, zahrál na Oscara. 90% ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama