Grandmother's House
Režie:
Peter RaderScénář:
Peter JensenKamera:
Peter JensenHrají:
Eric Foster, Kim Valentine, Len Lesser, Ida Lee, Brinke Stevens, Michael Robinson, Angela O'Neill, Nico Mastorakis, R.J. Walker, Mary Peach, David DonhamObsahy(1)
Přes husté listí pomerančovníkového háje, v pálivém horku letního dne duchové minulosti a hříšníci dávno zapomenutí spojí své ruce a tančí děsivý tanec stínů a provinění, nevinnosti a msty... (D-ALVIM Video)
Recenze (68)
„Niekto ju musí zastaviť. Sme za ňu zodpovední.“ Neviem, čo som čakal, ale niečo iné – možno ducharinu alebo niečo fakt temné a pochmúrne, poctivý horor typu DOM možno. Výsledok je o niečom úplne inom. Nech by bol o čomkoľvek – ale keby bol dobrý. Lenže nie je. Nelogické správanie postáv (minimálne 5x som sa pýtam „Prečo postava práve neurobila to a to?“ alebo „Prečo postava práve UROBILA to a to?“), nesympatický herci a hlúpy scenár. Skoro vôbec ma to nebavilo. Netuším, ktorý zvrat bol horší. Keď to skončilo, bol som rád. 40% za atmosféru horúceho domu pri pomarančovom sade. Obvykle som liberálny voči tomu, čo všetko je horor, ale tuná by som asi, nepoznačený nostalgickými detskými spomienkami (film som videl prvý raz takmer ako 30-ročný) volil žáner triler. ()
Jedna z legend porevolucniho videotrhu. Levny, ale pusobivy horror o tom, ze kazda ta rodina ma nejakeho toho kostlivce ve skrini. Film sazi predevsim na dusivou letni atmosferu, k cemuz mu dopomaha prostredi opustene pomerancovnikove farmy a pusobiva kamera. Herecky jde o klasicky standard becek osmdesatych let, jen Len Lesser v roli dedecka vyrazne cni nad ostatni. Pred deseti lety jsem se bal, dnes jsem se skvele bavil. ()
Málo doceněný horor z produkce Nika Mastorakise (The Zero Boys, Island of Death). Na to, že drtivá část filmu se odehrává za horkých letních dnů, atmosféru to má parádní. O tu se totiž nestará pouze ústřední zlo v podobě šílené matky vracející se pro své děti, ale i podivínský dědeček, který ve sklepě cosi ukrývá a po domě pobíhá s nabitou puškou. Tím se mu dá odpustit i poměrně nízký bodycount. ()
Ano, jako jiní i já kdysi shlédl toto dílko na památném OK3, ale ani jako malého mě to nijak moc neděsilo, bylo to moc přitažené za vlasy. Snad jen scéna v lese, kdy ten kluk narazí na ocelovou trubku. ()
Přes husté listí pomerančovníkového háje, v pálivém horku letního dne spojí své ruce duchové minulosti s dávno zapomenutými hříšníky a tančí děsivý tanec stínů. V něm se evokují stará provinění, nevinnost i msta... Nevím, která poetická duše je zodpovědná za tohle resumé na obalu Babiččina domu, ale atmosféru tohohle pro mě kultovní hororu vystihuje dokonale. Poslední ze čtyř Mastorakisových hororů v našich videopůjčovnách, který mistr tentokrát jen produkoval, zato se mihl před kamerou v roli soudce. Při finální honičce v pomerančovníkovém sadu jsem si málem nadělal do kalhot. ()
Kdysi mě neuvěřitelně děsila scéna, kdy synek ve sklepě otevře lednici a najde v ní spoutanou matku. Teď mě spíš víc vyděsí, když otevřu lednici, uvidím máslo a vzpomenu si, kolik stojí. Dusná atmosféra pomerančového háje je najednou v háji.. Zopakovat si po letech kultovní kousek z OK3, kdy divák při rychlodabingu mohl trénovat rozlišení monologu od dialogu, nebyl dobrý nápad. Od okamžiku, kdy mamá šús rozpíchá šerifa, se „Tatínkův dům“ sice na chvíli probudí z vegetativního stavu, ale to už nic nemůže změnit na skutečnosti, že když se střetne nostalgie s poznáním, obvykle to končí její prohrou.. ()
Po smrti rodičov sa teenager David a jeho o niečo staršia sestra Lynn presťahujú na vidiek ku svojim starým rodičom. Tí bývajú vo veľkej viktoriánskej vile, ku ktorej vedie dlhá palmová aleja. Starý otec a stará mama ich vrelo privítajú. Lenže niečo nie je celkom v poriadku. Starí rodičia sa správajú veľmi podozrivo. David začína tušiť niečo zlé. Čo sú to za ľudia s ktorými musia teraz spoločne bývať? "Babiččin dúm" ukrýva nejaké strašlivé tajomstvo. ** ()
Jeden z prvních horrorů, které jsem měla možnost v dětství vidět. "Babiččin dům" proběhl v TV těsně po revoluci, tuším to bylo na kanále OK3 a v rychlodabingu. Vlastně si toho příliš nepamatuju - nějaká ženská honila dvojici sourozenců kolem baráku, v ovocném sadu a podobně, v jednom okamžiku jsme si ségrou zřejmě svorně ucvrnkly do spodního prádla, neuvyklé na lekačky:-). Tehdy jsme z tohoto filmu byly vykulené a nadšené, ale nepochybují, že dnes už by tak úderným dojmem nepůsobil. S přihlédnutím k nostalgii dám horůrku lehce nadprůměrné 3* a budu se pokud možno vyhýbat druhému podívání, abych nemusela jít s hodnocením dolů. ()
Tak po letech jsem se vrátil k téměř již klasice žánru, avšak hodnocení jsem snížil o hvězdu. Příjemná atmosféra letního dne na pomerančové farmě. Krásný dům ukrývající tajemství. Ve sklepě. Vnoučata přijíždějí za babičkou a dědečkem. Nová rodina. David je ovšem nevycválaný oražený spratek, který vleze kam může, podělá, na co sáhne a navíc je k tomu velmi nesympatický. Tajně jsem doufal, že spadne ze střechy a rozláme se, že si trubku v sadu prožene hlavou, že ho děda vykuchá.... Vcelku jsem si užil s pěkným obrazem a rychlodabingem, na čtyři hvězdy to však vidím už jen ve svých vzpomínkách. ()
Koukal jsem se na verzi, která měla ještě starý dabing, který ve mě vyvolal malou nostalgii, ale bohužel příběhově už to je slabší a rozhodně jsem čekal o dost víc, než jsem dostal. Prvotina, která se moc nepovedla, nebo se s tím mělo ještě více pohrát, aby to dalo aspoň na ten průměr. ()
Skvelý námet o deťoch odhaľujúcich temné zákutia vidieckeho domu starých rodičov je zničený tuctovým scenárom a amatérskou réžiou. Nemá to veľmi ani atmosféru, lebo väčšina filmu sa odohráva cez deň a pointa a vyvrcholenie vyšumia do povetria. ()
Pamatuju si na to jako ne jeden z nejděsivějších hororů co jsem kdy viděl. Jenže je to již spoustu let a vybavuji si jen pár útržků. Snad se to ke mně ještě někdy dostane. ()
Docela originální námět filmu je převeden ve svižný horor. Kupodivu vůbec nevadí absolutně nehororové prostředí a to že se celý odehrává za slunného dne. Taktéž hodně překvapí nestandartně zvolené záporné postavy. Škoda jen že jsem viděl v úděsné obrazové kvalitě a s jednohlasným dabingem. ()
Horor tak s hlúpym scenárom sotva nájdete. Väčšinou nudné, bez napätia, so smiešnymi dialógmi, iracionálnym chovaním postáv, bez hororových prvkov a navyše s nesympatickým hereckým osadenstvom (až na pár výnimiek). Prvá polovica diváka unudí, v druhej z letargie vytrhne až samotný záver, hlavne naháňačka v peknom pomarančovom háji, ale ani tá sa nevyhne debilnému chovaniu postáv. Napr. miesto toho aby oba súrodenci utekali pred nákladniakom krížom cez sad pomedzi stromy, oni si to šinú rovno pred autom po peknom chodníčku.... No skrátka jedna veľká katastrofa a strata času. 20/100 ()
Jeden z nejblbějších hororů, které znám. Není absolutně nic, co bych na něm pochválil. Scény, které měly být děsivé, byly směšné, ale to nebylo jen takové to uchechtnutí, ale smích huronského náčelníka Magui. S dnešními horory to pochopitelně neobstojí ani trochu, ale co hůř, ono to neobstojí ani s horory, které byly natočeny v té době. Horor, který je k smíchu, to je ta nejhorší nálepka, jakou horor může obdržet. Tomuhle se fakt vyhněte. Hrozí, že si po něm delší dobu už žádný jiný horor nepustíte a to by byla škoda. ()
Dlouho jsem tuhle věcičku scháněl a musím říct,že scénář se mi zdá dost propracovaný a také dobře udělán. Nezpustil jsem z něj oči takže takovému fimmu dávám i vysoké hodnocení. Pro mě je to dost dobře působivý horor. ()
I dnes poměrně slušný horor s jednoduchým příběhem. Nevyrovnaná kvalita "částí" filmu se dobře ztrácí pod napjatou atmosférou. ________ Titulky najdete Z D E ()
Kdo má štěstí na dobrou babičku, ten je spokojený člověk. Ale hodně babiček je taky nedobrých, a vybíjí si na hodných dětech svoje temné stránky v dušičce, takže to pak děti zažívají horory! ()
Jde o jeden z těch spíše opomíjených filmů, který ovšem není vůbec špatný. VHS boom mě jaksi minul, takže když jsem na něj náhodou narazil na internetu, nemohl jsem odolat. Nic jsem o něm dopředu nevěděl, takže jsem spíše očekával nějaký ten rodinný horor, při kterém si příjemně odpočinete a ani jsem se moc nemýlil. Tempo příběhu bylo v pořádku, jen tu byla citelně znát absence hustší koncentrace napětí a atmosféry. Na rozdíl od některých si však nemyslím, že by šlo vyloženě o nudu. Vražd je tu vážně jen poskrovnu, ale když k nim dojde, stojí určitě za pozornost. Především pak běsnění Brinke Stevens a její „naháněná“ svých dětí napříč pomerančovým sadem. V těchto chvílích šla kvalita atmosféry rapidně nahoru. Mohlo se sice ještě přitvrdit, ale na to zřejmě nebyli peníze. Tvůrci se tak rozhodli všechno vsadit na psychologickou stránku scénáře, ale i tady by se dalo najít několik trhlin. Zvláště když se spousta důležitých momentů odehrává mimo záběr kamery, nebo je přeruší střih. Babiččin dům si sice mezi své nejoblíbenější filmy nezařadím, ale určitě jsem jej neviděl naposledy. Ztráta času to určitě není, ale nic víc nežli průměrný horor taky ne. 60% ()
I přesto, že se příběh odehrává v prosluněném prostředí, dokáže si udržet jistou temnout. To se mi líbilo. Ani prvotní náčrt děje nebyl špatný a fajn byli i herci s matkou na čele. Nicméně tu bylo několik věcí, které mi hlava nepobrala. SPOILERY Poté, co obě děti přijedou ke zdánlivě ideálním prarodičům, se zdá klukovi sen(?) o dědovi a mrtvole ve sklepě. Že by David trpěl nějakou senzitivitou mi nepřipadalo a jako úvod do toho, že něco není v pořádku, mi to přišlo jako hodně laciné. No a pak tu byl nález na první pohled mrtvé matky v mrazáku, ale dotyčná se za chvilku objeví čilá jak rybička připoutaná v dodávce. Samotný závěr to také zrovna dvakrát nepozvedl. Promrhaná příležitost. 40% ()