Příběh z Bronxu

Velice zajímavé mafiánské drama. Film dokáže nejvíce zaujmout skvělým příběhem z drsného prostředí Bronxu, kde hlavní roli hrají rasové neshody. Robert de Niro posbíral společníky z minulých mafiánských filmů a vytvořil svůj vlastní příběh, který je alespoň pro mě mnohem poutavější než třeba "Casino" apod. 75% (14.08.2010)

......by se mohl klidně jmenovat Příběh ze života. Tomu říkám prvotina jako hrom! Napodruhé mě tento režijní debut Roberta De Nira naprosto odrovnal! Je vidět, s jakou nesmírnou láskou dotyčný k tomuto zčásti autobiografickému vyprávění přistupoval. Mám velkou slabost pro mafiánské snímky, ale tohle není ledajaký " obyčejný " mafiánský film...... Bar Chez Bippy - tak tady to vše začalo! Nechejte se pozvat a vstupte dál. Když budete mít štěstí, přivítá vás Tony Tupé ( " majitel baru "). Pokud budete chtít vyhrát, vsaďte pravý opak toho, co věčný gambler a velký smolař Eddie Břečka. Další, na koho tu zaručeně narazíte, bude Jojo Velryba nebezpečný již svým stínem :-). Zpoza zrcadla ( možná ještě na WC :-) na vás zaručeně vykoukne " velký švihák " Frankie Bublanina, né náhodou v obličeji připomínající sladkou dobrůtku :-) Pokud zaslechnete šepot, nebude to nikdo jiný než-li Jimy Šeptal a jakmile bude řeč o boxu, hlavní slovo nepovede nikdo jiný než-li Dany K.O. Pokud pobudete nějaký čas v " chládku " , možná, že v cele vedle vás zrovna bude Bobby Kater. Právě jsem vás seznámil se Sonnyho celou partou. No a nakonec jsem tu já, mladý chlapec ( prozatím ) jménem Calogero a moji parťáci Klouzek a Cvok Mario utahující si z Phila Kramáře. A o čem, že samotný snímek především je? Ten filmový plakát je více než výmluvný a vypovídá o všem. Dva muži, jeden z nich otec od rodiny, " obyčejný " řidič autobusu v podání výborného Roberta De Nira snažící se vychovávat svého syna jak nejlépe umí, na straně druhé, mafiánský boss Sonny ( v podání excelentního Chazze Palminteriho) a uprostřed všeho toho já, mladý dospívající chlapec Calogero, zmítající se mezi těmito dvěma rozdílnými muži i světy. V životě je pár okamžiků, které ovlivní zásadním způsobem váš život a jeden takový přišel toho " obyčejného dne " a natrvalo změnil ( a dal ráz ) mému životu. Snímek ( vyjma vynikajících hereckých výkonů ) oplývá výborným způsobem zachycenou atmosférou tehdejšího Bronxu, vše navíc ještě umocněno stylovou hudbou Butche Barbella. A Bronx tale je snímek, který se vám s postupujícím časem čím dál tím více dostává " pod kůži " , abyste si při závěrečném dovětku pouze zhluboka povzdechly.. škoda, že je již konec. Co říci závěrem? Snad jen, že..... nejsmutnější věcí v životě je PROMARNĚNÝ TALENT. p.s. tenhle snímek ( ač se to na první pohled nemusí zdát ) doceníte ještě více s pokročilým věkem a jako bonus pro někoho Mariova zkouška, pro mě osobně to je Sonnyho zkouška s dveřmi. Navíc Bobby moc dobře ví, že na "staré dobré kamárády" se nezapomíná (viz závěrečná scéna střídání stráží Palminteri - J. Pesci). (12.01.2009)

Jsou režijní debuty úspěšné, pak méně úspěšné, krachoidní a radši nevzpomínané. Občas přibude překvapivě dobrý a leckdy špičkový. A právě ono poslední slůvko je tím, které se nelépe hodí k De Nirovu prvnímu režijnímu počinu. Sám tentokráte ztvárnil roli obyčejného otce od rodiny, muže na té takzvané správné straně zákona, který ctí zavedená pravidla a rodové tradice a straní se osidel mafie, které v jeho filmové kariéře formovala z charakterního herce legendu stříbrného plátna. A právě mafie do sebe pomalu absorbuje duši a mysl jeho synka (Francis Capra & Lillo Brancano). Do trefně a realisticky střiženého prostředí se tak začíná rozvíjet spíše emocionální souboj dvou mužů o jeho budoucnost, jeho budoucí život. Zlého pana mafiána si vystřihl Chazz Palminteri, jehož postava oduševnělého a rozumy hýřícího gaunera je v jakési mírné opozici vůči agresi a brutalitě okolí v němž vládně ocelovou pěstí. A právě kolize názorů, spletenec dějových nitek, které přehazují dospívajícího kluka jako horkou bramboru od otce k příteli gaunerovi, nastane v okamžiku, kdy je citová hladina nejvypjatější. Za využití dobové hudby, kterou si komentovat odpustím, neb mi nepřísluší hodnotit legendární písně, se podařilo De Nirovi navodit autentickou atmosféru městských čtvrtí, kde záleželo na barvě pleti a gangu z něhož pocházíte. I za využití surové a hrubé kamery (kameraman Reynaldo Villalobos), rozvážného střihu a lidským okem vedené stylistiky záběrů dodává tomuhle filmu jeho vlastní osobité charisma. Jak Palminteri tak De Niro jsou prototypy skutečných mafiánů, v rysech tváře ostří a chladní, ale přesto jako uhlazení elegáni. Jejich herecké kreace a kreace všech ostatních postav jsem shledal takřka bezchybnými, ač je tu Robert přeci jen trochu zastrčený. Dialogy držící se mluvy mafie a gangů, hlášky co mají říz a nebo morální dopad. „Byl bych radši, kdyby se mě báli. Strach vydrží dýl než láska.“ Příběh z Bronxu je emocionálně silné drama, plující po vlnách agrese a nenávisti, až po přístav lásky a procítěného smutku. Proč dávám 5 hvězdiček? Protože tohle je místní maximum a i když mě film i napodruhé dokázal oslovit, neznamená to, že musí oslovovat stejně i vás ostatní. Pro mě je to gangsterka ze života s lidským pohledem na věc. Už můžete vypnout televize a jít spát. (07.12.2004)

'' This is just another Bronx tale... '' Jedním slovem? Dokonalost. Po skončení závěrečných titulků mě napadla jediná věc. Proč ten člověk proboha nerežíruje filmy dál ? De Niro šéfuje celému placu, i když je ''jen'' na pozici herce a tentokrát dokázal, že zázraky dokáže i na režisérské židli. Celá partie, rozehraná mezi De Nirem a rovněž výborným Palminterim, je geniálně protkaná morálními otázkami, skvělým soundtrackem a dvěma mistrovsky znázorněnými rozdílnými světy, které jsou si tak blízko a přitom na hony vzdálené. To vše dostane divák naservírované od legendy (nejen) mafiánské tématiky, která zde otiskla 25 let svých zkušeností s filmovým průmyslem. Co víc si přát ? 101%. (28.11.2010)

Režijní debut Roberta De Nira, který stojí rozhodně za pozornost a nezapře v sobě školu Martina Scorseseho. Mafiánské prostředí ve kterém vyrůstá mladý chlapec a čím dál silněji tíhne ke gangsterskému životu, přičemž se stále víc vzdaluje své rodině a otcovým představám o správné výchově - je zde vystiženo opravdu povedeně. De Niro režíruje jako zkušený mazák a nemá se za co stydět. Naopak. Nabízí podívanou, která zapůsobí, pobaví a poodkryje nám životní styl mafie i trošku jinak, než ho známe z jiných snímků s touto tématikou. Příběh z Bronxu, je pravdivá výpověď Chazze Palminteriho, který napsal předlohu a sám si střihl roli bosse Sonnyho. Film, z jehož některých scén zamrazí, film, který je autentickou podívanou a v jedné scéně vás i rozesměje (to když Sonny uklízí na toaletu jednoho hráče kostek za druhým). Pro mě osobně lepší zážitek, než Scorseseho drsní - Mafiáni. (27.12.2011)