Drama na lovu

Drama na lovu je příkladem literární adaptace, ke které jsem si nenašla vřelý vztah. Jedním z důvodů je pár Světlana Toma a Grigore Grigoriu, kterým režisér nedal žádný důstojný herecký prostor, pouze těžil z jejich tehdy známých jmen: film šel do kin tři roky po uvedení veleúspěšné muzikálové balady Cikáni jdou do nebe, kterou natočil právě s nimi a propagace filmu na to spoléhala. Jakkoliv se k tomu svou přirozenou muzikálností nabízejí, trestuhodně nevyužil ani cikánské hudebníky: jsou zde jen atraktivní dekorací k zesílení zámecké dekadence. Kýčovitá barevnost a teatrálnost, která předchozí dílo prodchnula mimořádnou poetikou, zde je silně za hranou, a dýchá na mne paradoxně prázdnotou...škoda. Oleg Jankovskij pak není pro mne dostatečně přesvědčivý pro postavu muže, kterého by Olga (tehdy sedmnáctiletá představitelka hlavní role, baletka Galina Běljajeva, se za čas stala režisérovou ženou) tolik milovala, naopak za pozornost stojí ztvárnění starého Urbenina Leonidem Markovem. 70% (20.05.2008)

Hudba přenádherná, příběh slušný. Krásný sovětský film.! (21.09.2015)

ocenenia : MFF Cannes 1978 - Nominácia na 1. cenu (24.01.2013)

Zhlédnuto v původním ruském znění s anglickými titulky, bez obeznámenosti s Čechovovou předlohou. Ačkoli mě tento film bohužel příliš neoslovil, asi se mu jen těžko dá něco vytknout. Natočeno je to vcelku bravurně, herci jsou více než obstojní (velmi se mi líbila především ta ruská krasotinka v hlavní roli) a hudba Jevgenije Dogy je vážně NÁDHERNÁ! Srdíčko rusofilně naladného diváka jako jsem já tak při sledování vcelku zaplesá, přesto přese všechno mě ten film ale zas tak moc nedostal, na to mi až moc připomínal třeba Moskalykovu BABIČKU nebo Jirešovu VALÉRII A TÝDEN DIVŮ (obě adaptace, ač jistě výborné, spojuje krom vzniku v 70. letech dle mého soudu s tímto ruským počinem i jistá topornost, kterou na mě působí; topornost ve smyslu pietní úcty, s níž ostřílení režijní bardi sáhli po osvědčené literární klasice a velice civilně ji filmově zadaptovali, nejvyšších met filmového umění ale nedosáhli - na to se předlohou nechali až moc svázat). Za mě 4 hvězdy, především pro technické kvality filmu a punc příjemného ruského retra. UPDATE 16. 11. 2015 Na druhé zhlédnutí mě ten film bavil ještě méně než prve. V mezičase od prvního zhlédnutí jsem si přečetl stejnojmennou Čechovovu knihu a s lítostí zjistil, že se z ní hodně věcí ve fimu vytratilo, i když jako adaptace to nakonec není tak špatné. Co je ale podstatné, je skutečnost, že pustíte-li si jako já tento film bezprostředně poté, co jste zhlédli Loteanův předchozí film Cikáni jdou do nebe, nemůžte se ubránit dojmu, že se jedná tak trochu o nastavovanou látku, která kvalit svého "předchůdce" nedosáhla. Jako by se člověk nemohl zbavit pocitu, že hlavním impulzem pro vznik tohoto filmu bylo vytěžení toho samého, co stálo za kvalitami Cikánů - oba filmy se odehrávají v podobné době, oba jsou filmovými adaptacemi ruských klasiků, v obou vystupují zpívající cikáni, k oběma složil nádhernou hudbu Jevgenij Doga (vrcholem filmu je pravděpodobně slavná scéna s waltzem) a vyskytuje se zde dokonce několik stejných herců i motivů (v první řadě láska a smrt). V českých podmínkách mi podobnou dvojici připomínají Vláčilovy filmy Marketa Lazarová a Údolí včel, z nichž ten druhý vyloženě vzniknul proto, aby se využily zbylé dekorace, rekvizity a kostýmy po Markétě Lazarové. Podobnost Dramatu na lovu s Cikány je i v estetizované kameře, krásné výpravě a úchvatných kostýmech, ale přes to všechno, Cikáni mě prostě za srdce chytili víc. I přes to jsem rád, že jsem měl možnost tento film vidět - už pro úchvatný zjev tehdy 17 leté Galiny Běljajevy v roli Olgy ten film za pozornost stojí - není roztomilejší filmové Rusandy. (12.01.2014)

Zlatá Palma - výběr (12.09.2006)