poster

Cikáni jdou do nebe

  • O șatră urcă la cer

  • ruský

    Табор уходит в небо

  • ruský

    Tabor uchodit v nebo

  • slovenský

    Cigáni idú do neba

  • anglický

    Queen of the Gypsies

  • anglický

    Gypsies Are Found Near Heaven

Drama / Muzikál / Romantický

Sovětský svaz / Moldavsko, 1975, 99 min

Režie:

Emil Loteanu

Předloha:

Maxim Gorkij (kniha)

Scénář:

Emil Loteanu

Hudba:

Jevgenij Doga
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sobis87
    **

    V onom romantizujícím vykreslováním cikánského života ve filmu Cikáni jdou do nebe vidím jistou paralelu s dobrodružnými filmy z Divokého západu. Stejně jako indiáni ve westernech (potažmo easternech) i Romové v tomto příběhu stojí na kraji společnosti, avšak v jejich způsobu života je cosi vznešeného, ať už se jedná o jejich vztah ke koním, ke svobodě, či k sobě samotným. Na filmu mě nejvíce upoutaly výrazně estetizované záběry, které mnohdy hraničily s kýčem, hudební výstupy a kostýmy. Zároveň však některé scény oplývají poměrně chaotickým střihem, který mi stěžoval orientaci v prostoru a samotný závěr mi přišel vyloženě hloupý ve své urputné snaze o stvoření velké tragédie.(9.1.2011)

  • duddek
    ****

    Téměř po 15 letech jsem si připomněl tenhle příběh Zobara a Rady s čepkovsky uhrančivýma očima (hraje ji Svetlana Toma, rodačka z Kišiněva). Jeho pilíři jsou hudba, vášeň a při takovém způsobu života všude číhající smrt. Cikánská atmosféra mě pohltila, a přestože mě Rada trochu štvala (a její polský ctitel svým závěrečným výstupem jakbysmet) a věděl jsem, jak to dopadne, nemohl jsem se odtrhnout až do závěrečného pohledu na zapadající slunce. A hudební doprovod posouvá film ještě o stupeň výš - podobně jako v Tenkrát na Západě. "Nesmějí se krást slepice, husy ani preclíky. Jak má člověk na tom světě přežít?"(21.6.2015)

  • sportovec
    *****

    Vášnivá milostná romance na základě literárních předloh velikána ruské i světové literatury Maxima Gorkého-Peškova byla moldavským režisérem - film není ani ruský, ani ukrajinský, ani rumunský, ale opravdu identitně moldavský - Loteanu přenesena do reality moldavské skutečnosti, tj. zčásti do maďarské pusty, zčásti do Haliče a Bukoviny, zhruba na severovýchod někdejšího habsburskolotrinského mocnářství. Přiblížení zběsilého cikánského světa (evokuje mi Kusturicovu ČERNOU KOČKU, BÍLÉHO KOCOURA) v jeho romantickém, takřka puškinském nebo lermontovském vnímání je úžasné, navíc podpořené invenční kamerou. Děj se odbývá prostřednictvím posunů v popěvcích, jízdách kočovných vozů, méně už v dialozích nebo tempech, na která jsme zvyklí z našeho světa. Odehrává se v časově cyklickém světě dětinně vnímané skutečnosti, v myšlení, založeném na představě, že když vidím, stačí si vzít. Vždyť když by to mělo být na opak, zachoval bych se přece stejně a rozdělil se s druhým o vše, co mám. Divoká, pudová touha po samostatnosti tak trochu pro samostatnost samu také stojí u tragického konce obou milenců. Zděšení, které prochvívá táborem po jejich násilné smrti, přeskakuje opět do výchozí dětinné polohy; palič, přichycený při činu, je upřímně zdrcen jeho následky. Film obsahuje prakticky všechny současné prvky cikánského sebevyloučení z moderní společnosti a dokládá značnou bezmoc prakticky každé většinové společnosti při pokusech o její pozitivní řešení. Dobrodružné se v tomto světle mění v hyperromantické a zřejmě i klasické. A nadmíru inspirující.(10.7.2008)

  • Anderton
    ***

    Romantizujúci prístup k zobrazeniu rómskej menšiny na prelome predminulého a minulého storočia moldavského režiséra Emila Loteanua mi pripomenul prístup nemeckých filmárov k tématike indiánov v eurowesternoch. Všetko o živote etnika sa dozvedáme cez dosť výrazný režisérsky filter, čiže vieme si urobiť obrázok o ich útrapách, avšak to sme sa dozvedeli aj v príbehoch o Winnetuovi o apačoch. Ak máte takýto prístup radi, ak dávate prednosť estetike filmu pred realitou, tak môžete byť nadšení. Dejovo nevýrazné, tu ide viac o zobrazenie rómskej duše, ktorú viac zaujíma (podľa tvorcov) žitie pre okamžik v podobe spevu a tanca, ako strach o živobytie a budúcnosť. Realita bola asi odlišná, ale ako pocta rómskej kultúre je film uspokojivý.(13.4.2014)

  • gudaulin
    ***

    Silně romantizující záležitost, která nemá s tvrdým životem kočovných Romů na přelomu 19. a 20. století mnoho společného. Je to vlastně kostýmní film, který vedle milostné historky ve stylu Carmen staví na tradičním romském folklóru a myšlenkových stereotypech, které gádžové o Romech mají. Na druhé straně je to slušný film s kvalitní kamerou, střihem a atmosférou. Holky jsou hezké, z jednotlivých scén čiší vášeň a pěvecké i taneční výstupy nepostrádají přitažlivost. Celkový dojem: 60 %. Je to jeden z mála sovětských filmů té doby, který díky tématu nestárne a není na něm znát ten ideologický balast, kterým se sovětská tvorba dlouhodobě vyznačovala.(7.3.2009)

  • - Svojho času patrila snímka k najpredávanejším a najnavštevovanejším sovietskym filmom. [Zdroj: ASFK] (Raccoon.city)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace