poster

Linie násilí

  • Francie

    The End of Violence

  • Německo

    Am Ende der Gewalt

Drama / Thriller

Francie / Německo / USA, 1997, 117 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JASON_X
    ****

    Z tohohle Wendersova kousku jsem napoprvé nebyl příliš moudrý... no, možná proto, že jsem měl s sebou v kině flašku vína, už nevím... každopádně jsem ho pořádně vstřebal teprve napodruhé napotřetí. Příběh je trochu krkolomně a těžkopádně (rozuměj Wendersovsky) vyprávěný a z první projekce mi v hlavě nejvíc utkvělo asi to, jak se zazobaný producent přidal k mexikánské zahradnické partě a sekal s nimi křoviňákem a hrabal hráběma a foukal fukarem. To se mi totiž hrozně líbilo, protože já jsem tenkrát taky pracoval u zahradníků a sekal křoviňákem a hrabal hráběma a foukal fukarem... Teď jsem dal po letech tenhle film znovu a můj názor na něj je dost rozpolcený. Na jednu stranu - hrozně moc se mi líbí jeho vizuál, jeho barvy, jeho klidné melancholické tempo, jeho nevtíravá hudba, jeho herci. Na druhou stranu - jeho lehoulince scifistický příběh není moc přesvědčivý, taková paranoidní, rádoby angažovaná kritika tajemného Velkého Bratra, který nejenže může kohokoliv z nás sledovat a poslouchat, ale v případě nutnosti ho i umlčet magickou střelou z nebes... prostě všemocná a všehoschopná Amerika viděná očima evropského intelektuála. Ale protože má tenhle film neskonalé štěstí, že na něj mám jisté osobní vzpomínky, dostane ode mne blahovolně jednu hvězdu navíc.(23.2.2015)

  • kyselina
    *****

    The End of Violence by se spíš měl překládat jako Konec násilí, mnohem lépe vystihuje podstatu filmu. Už u The Million Dollar Hotel jsem se potkala s tím, že pro mě je to naprosto úžasný film, dosahující kvalit Nebe nad Berlínem, ale pro většinu ostatních je to Wimova šlápota vedle. Stejně tak u Linie násilí. Překrásný snímek o cestě člověka za poznáním sama sebe. Wim si na tuto pouť pozval na pomoc násilí, dozajista aktuální téma.(25.7.2007)

  • Phobia
    ***

    Nevěděla jsem, co od tohohle filmu čekat: předpokládala jsem, že půjde o nestandardní krimi-thriller. Nakonec se z toho však vyklubala nepříliš kompaktní mozaika různě dramatických osudů, která má sice jasnou ústřední myšlenku a spoustu ne až tak jasných vedlejších, ovšem jako celek to na mě příliš nezapůsobilo. Všechno to filozofování krachovalo na jednom velkém problému: chování a jednání většiny postav mi často přišlo nevěrohodné, nepřirozené, nepochopitelné. Ani herecké výkony mě kdovíjak neohromily - Bill Pullman v hlavní roli spíše zklamal, jeho věčně drsně, "vychytrale" přivřené oko připomínalo Arnieho terminátora a k danému charakteru se to vůbec nehodilo. Jeho filmová manželka Andie MacDowell střídala nálady jak na kolotoči a zřejmě to mátlo i samotnou herečku. Dva padouši Diehl a Pruitt buď přehrávali, každopádně měli opravdu nehorázně stupidně napsané role (naštěstí se nezdrželi dlouho). Černý raper Six mi svým "gangsta" přízvukem pil krev. Výrazný Udo Kier si střihl nevýznamný, vcelku komický post cynického režiséra z Evropy a charismatický Gabriel Byrne, pro mě jediná srozumitelná postava, moc prostoru bohužel nedostal. Linie přitažlivosti mezi detektivem a kaskadérkou mi přišla málo podstatná, zbytečná. Kamera místy otravně divná, hudba uspávací, pořád jsem čekala, kdy snímek konečně vypadne z té své unylé pozvolnosti... A ke konci to skutečně přišlo: rychle, neosobně, bez emocí. Celý film mi přišel nepříjemně roztříštěný, chladný a nepřesvědčivý, poměrně zajímavý potenciál zápletky byl pohřben v pseudointelektuálním zpracování. 51%(21.4.2009)

  • dormouse
    ***

    Nepřišlo mi to nudné, jen trochu nepřehledné a nesrozumitelné. Rozhodně z filmů Wima Wenderse, které mne vzaly za srdce-Paříž, Texas, Země hojnosti, Million dollar hotel- nejzmatenější. Ale už jsem pochopila, že Wim Wenders není šálek čaje pro každého, rozhodně dám filmu ještě jednu šanci a shlédnu znovu.(30.10.2008)

  • d-fens
    ***

    ocenenia : MFF Cannes 1997 - Nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ Násilie je ovocím paranoje, a častokrát keď príde dlho očakávaný nepriateľ, zistíme že nás vlastne oslobodil.... Na tak zložitú tému si Wenders zvolil asi až príliš zložitý dej, neobratne kľučkujúci medzi svetmi hollywoodskej filmovej produkcie, vládnej špionáže, policajného vyšetrovania, vzťahov otca a syna, manžela a manželky, ženy a muža.... príliš veľké sústo pre tak subtílny film, neschopný prekročiť hranicu od iba krásne zosnímaného (kamera Pascal Rabaud) rozjímania k naozaj "za srdce chytiacemu" filmu.... herecké výkony sú však veľmi dobré, Bill Pullman a Gabriel Byrne, urobili asi všetko, čo im scenár dovolil.... a vo vedlajšej úlohe otca sa poslednýkrát na plátne objavil Samuel Fuller, slávna postava americkej kinematografie, ktorý sa práve násiliu vo svojich filmoch nikdy nevyhýbal... apropo, nie je miesto vraždy, okolo krorej sa točí celý dej filmu, identické s miestom, použitým pri natáčaní Paríž, Texas?(5.3.2009)