Bernský zázrak

Vítězství na fotbalovém MS v roce 1954 je pro Němce stejně důležité jako pro nás Nagano. Starší ročníky vám o "bernském zázraku" rádi povypráví, ročníky mladší vám poví to samé z druhé ruky. Pro válkou stále zdecimované Německo bylo toto vítězství velmi důležité - znamenalo alespoň chvilkové zapomenutí na denní starosti. Film velmi dobře propojuje příběh fotbalový a příběh společenský - desetiletý hlavní hrdina je kamarád a "nosič balonů" jedné z hvězd mužstva, jeho otec se vrací z ruského zajetí po dlouhých letech. Láska k fotbalu a nenávist k otci se nakonec utkají přímo ve finále mistrovství světa. (21.11.2005)

║Rozpočet €7,3milióna║Tržby Celosvetovo $24,815,000║ (05.06.2010)

Skvěle natočený film o tom, jak se Německo složitě vyrovnávalo s těžkou situací po druhé světové válce. A jak poprvé od války zažilo okamžik nějakého pocitu vítězství. Ve filmu se objevuje několik dějových linií, hlavní jsou dvě: z pohledu malého chlapce sledujeme, jak se vyrovnává rodina s příchodem otce, který se vrací po mnoha letech strávených v sovětském zajetí a není tak úplně v pohodě. A kromě toho je tu ten národní zázrak - mistrovství ve fotbale: věc, která ne Němce tehdy působila asi jako naše hokejové vítězství v roce 1969. Film samozřejmě hlavně emotivně působí na Němce, ale i já ač Němec nejsem (a nijak zvlášť po tom netoužím), jsem si tenhle film celkem užil. (23.04.2005)

Kdybych byl fotbalový fanda, přihodil bych určitě ještě jednu hvězdičku, jenže tím vážně nejsem. Popularitě Bernského zázraku v Německu celkem rozumím, protože je to takový milý, lehce kýčovitý snímek, který hladí, fouká bolístky a přitom se zároveň tváří, že otevírá a řeší závažné problémy, jako je válečné trauma navrátilce ze sovětského zajetí. Jenže ten film je přeslazený a svým vyústěním banální. Je prostě mělký, hezky učesaný, dobře se na něj kouká, ale to je tak všechno. Celkový dojem: 45 %. (10.07.2016)

Každý národ má nějaký ten svůj zázrak, který rádo prezentuje dál. Pro Čechy to bylo Nagano, pro Američany olympiáda v Lake Placid, kde jejich tým hokejistů-studentů porazil neporazitelný Sovětský svaz a odnesl si zlato. Pro Němce je zas takovýmto osobním vítězsvím mistrovství světa ve fotbale těsně po válce. Film ale trochu netradičně nesleduje v hlavní linii tým, ale chlapce, kterému se jeho otec, německý voják, vrací po válce ze zajetí v Sovětském vztahu. Jenže malý Matthias už má náhradního otce, který je právě členem národního německého mužstva... co dodat? Myslím, že nemusíte bát Němci, abyste si tenhle film užili, protože některé okamžiky jsou natočeny fakt skvěle. A kdo ví. Třeba se i my za dvacet let dočkáme zfilmovaného Nagana. (23.05.2006)

"Prežil som 11 rokov v lágri, aby zo mňa robil môj syn blbca?" Celkom to vyšlo, spojiť tému futbalu s povojnovým Nemeckom a tisíckami zajatých Nemcov, ktorí sa po rokoch vracali z ruských lágrov. Okrem týchto dvoch tém je tu i otcovo trauma a ťažké prispôsobovanie sa novému svetu a téma rodiny. Scéna v kuchyni, kde otec rozpráva zážitky z lágru ma nejako dojali. Tvorcovia vzdali hold predovšetkým rodine a nemeckým futbalistom, ktorí zosadili z trónu vtedajšie veľmi silné Maďarsko. Kto rád futbal a filmy s vojnovom tématikou nemá čo riešiť. 80%. (31.12.2015)

Německá národní hrdost křísnutá již téměř tradičním vyrovnáváním s minulostí byla zpracována s poctivou dávkou sentimentu, uplakanosti a především zcela nelogického konání mnoha postav. (14.06.2014)

Film bol v Nemecku obrovský hit a niet sa čo čudovať. Ak natočia Česi hraný film o Nagane, dopadne to rovnako. Z pohľadu nezainteresovaného diváka a tým pádom väčšieho emocionálneho odstupu mi však film nepripadal v ničom výnimočný, skôr komerčný ako klubový. Záverečný zápas tiež nie je bohvieako nakrútený a zostrihaný. Ale celkovo spokojnosť, napriek mierne televíznemu looku. U mňa čo sa týka vyjadrenia myšlienky a emócií vedie Fassbinderovo Manželstvo Marie Brownovej, keď v závere počúvame prenos z tohto legendárneho finále. (06.06.2014)

V čase fotbalovýho bláznění jsem si pustil tento jedenáct let starej snímek o tom, kterak to ti kluci ušatí germánští nandali nabušeným Maďarům (ne, nedělám si prdel, oni v tej době fakt váleli) a kterak jeden malej skopčáček ke štěstí a k tatínkovi, co ho z lágru pustili, přišel. Scenérie i dobové zápasy natočeny pěkně, jinak patos nad patos, inu jak už to v obdobných filmech bývá (pokud nenesou visačku Made in UK). (17.06.2014)

Kdeže jsou ty časy, kdy jelo Německo na světový šampionát jako outsider a Maďaři naopak patřili k největším favoritům. Od té doby sice u uplynula spousta času, ale i tak se nabízí otázka, co udělali soudruzi v Uhrách špatně. Wortmannovi se podařilo výborně skloubit německý sportovní zázrak s rodinným dramatem, které vychází z trauamat II. světové války. Tohle umí Němci asi nejlépe na světě. Otci, který se vrací z dlouhéhé sovětského zajetí, jsem jeho roli bez problémů uvěřil, ačkoliv se v podání jeho představitele zdánlivě nejedná o žádný zázrak. Problém jsem neměl ani s ostatními herci a scénami, ať už se jednalo o představitele Helmuta Rahna, Sepa Herbergera resp. o momenty z plácků či opravdového hřiště. Finálový zápas patřil k nejlépe podaným sportovním utkáním v historii filmu a jak nikde bylo vidět, že režisér fotbal dlouho hrál, má ho rád a rozumí mu. Tak si říkám, kdy se my dočkáme svého filmového Nagana, Bělehradu anebo i Itálie 1934, Chile 1962 či slavného vítězství nad SSSR na hokejovém MS v roce 1969. Velkých sportovních příběhů máme dost. 80% (23.01.2015)

"Snad bude v pořádku.. Kdoví co mu Rus udělal !!" - "Co ?? Rus ho nakopal do prdele, protože ho Němec bezdůvodně napadl !!" (07.06.2014)

Domnívala jsem se, že přechytralí sportovní novináři a veřejnost jsou českou specialitou, ale ono je to zjevně všude stejné. Přejděme ale ke snímku samotnému. Nenechte se zmást závažností tématu, jakým je válečné trauma. Bernský zázrak má jediný cíl a to, aby byl milý. Zpočátku sice sledujeme od první chvíle komediální taškařici žurnalisty a jeho neplánované svatební cesty na ms ve fotbale a do toho rodinné dusno s otcem navrátivším se z války. Velmi brzo však lze odhadnout, že veškeré dění směřuje ke šťastnému konci. Propojení německého fotbalového zázraku s vyrovnáváním se s následky války pochopitelně má smysl, působí však ve výsledku docela rozpačitě. Kdyby zůstalo jen o dovedení obou linek k "vítězství", neztratil by film nic ze svého kouzla. Tvůrci se však rozhodli příběhy násilně propojit, v závěru tak dochází k nadměrnému kupení náhod a hladina cukru šplhá strmě vzhůru. (07.06.2014)

Zázrakem je aktuálních 71% pro tento film. Fakt nechápu... 1) Rozblemptaně nepřesvědčivý vztah malého kluka k otci, který se vrátil z ruského zajetí, překoná naivně a kýčovitě zpracované vítězství mužstva západního Německa na fotbalovém mistrovství světa (samo o sobě nesporně zajímavé), aby se divákovi dostalo třešničky na dortu - schematicky a nudně zpracovaného vztahu mezi nadšeným sportovním novinářem a jeho mladou ženou. 2) Podobné filmy se ve své době pyšnily značkou Hergestellt in der DDR. (11.06.2014)

Pěkný film, pro nás ukáže také kus historie z té německé stránky. Trošku mi tam ale neseděla ta náhlá proměna otce navrátilce, poté co si promluvil s knězem. Pohnuté osudy ale byly ukázány z obou stran. Otec, který se vrací po 12 letech, a na druhé straně rodina, která si žije svým životem, a najednou jim tam v podstatě skoro cizí člověk začne říkat, co mají dělat. Když pominu to poválečné pozadí, tak to byl takový obyčejný příběh o sbližování se šťastným koncem. 3,5 * (01.10.2008)

Všechno se prakticky odehrává mimoděk bez, na pozadí doznívají neblahé důsledky 2. sv. v., expanduje vliv komunismu, k tomu se odehrává mistrovství světa ve fotbale, z něhož sledujeme jen útržky, přestože má své důležité zastoupení, a do toho všeho sledujeme rodinu, do které se všechny tyto události promítají, ale sama o sobě není nijak výrazná. To ale neznamená, že by se film na nic pořádně nesoustředil a svou kvalitu tak tříštil, naopak - všechny dějové linky dohromady tvoří ucelenou mozaiku, která je tak silnější jako celek než jako jednotlivé části... (25.12.2015)

Německá citovka i pro neněmecké diváky. 72%. (07.06.2014)

Nevím,nakolik je osobní příběh malého Matthiase pravdivý,ale vítězství outsiderů z válkou decimovaného Německo je dosud jednou z největších senzací v historii světového sportu.Film i odhaluje zákulisí německého týmu pod vedením přísného trenéra Josefa Herbergera (ve skutečnosti byl prý mnohem přísnější,až despotický) i náladu v tehdejší německé společnosti.Zaujala mě až neskutečná podoba Antona Turka,Ference Puskáse a Josefa Herbergera v podání herců. (09.06.2014)

tento film nie je len o futbale. je predovsedkym o vstavani z popola znicenej krajiny, o prekonavani vojnovej i povojnovej traumy. titul majstra sveta bol pre nemcov neporovnatelne viac ako len zisk futbalovej nike. ako mnohi sucasni politologovia i sociologovia konstatuju, bol to zaciatok letopoctu noveho povojnoveho nemecka, jeho navrat naspat do civilizovaneho svetoveho spolocenstva, kde bolo ako kedysi zname ako narod basnikov a myslitelov. film puta svojimi dobovymi kulisami a predovsetkym sympatickymi a charizmatickymi postavami, ci uz v postave matthiasa, jeho otca alebo obzvlast trenera muzstva, legendarneho seppa herbergera (stvarneneho petrom frankem). za zmienku stoji, ze pre tento film zlozili skladbu peter heppner a paul van dyk "wir sind wir", ktora vsak donho zakomponovana nebola. u mna osobne spada tato snimka do kategorie filmov o ludskosti. "Wir sind wir, aufgeteilt, besiegt und doch schließlich gibt es uns ja immer noch..." (19.03.2007)

Kdyby fotr zůstal svině, dalo by se to, ale takhle (obzvlášť po "vtipném" výletu do Švýcar) se původní půldruhá hodina vymazala a člověk jenom čekal, kdy už to konečně skončí. (08.06.2014)

....trochu klišé a náhod tejto loptovej rozprávke neuškodilo. (12.06.2014)