L'Affaire Dominici
L'affare Dominici
El affaire Dominici
Aféra Dominici
Obsahy(3)
Když Jean Gabin natáčel film Případ Dominici, bylo mu již šedesát devět let. Jeho herecká i životní kariéra se uzavřela o tři roky později, v roce 1976... Vražda anglické rodiny na francouzském venkově tehdy otřásla celou Francií. Tisk sledoval vyšetřování a soudní proces až po vynesení závěrečného verdiktu víc než dva roky. Poblíž provensálského statku Velká země, který odjakživa patřil klanu Dominiciů, nalezl 5. srpna 1952 Gastonův syn Gustave tři zavražděné lidí. Jednalo se o sira Jacka Drummonda, jeho manželku a jejich jedenáctiletou dceru. Oba dospělí byli zastřeleni, dítě utlučeno k smrti. Je relativně krátce po válce a v kraji stále doznívají křivdy, nevyřčená tajemství a činy, na které nikdo nechce vzpomínat. Klanu Dominiciů vládne pevnou rukou Gaston Dominici, muž, který se sice neúčastnil odboje, ale který věděl o všem, co se dělo na jeho půdě i v okolí. A lidé ho stále nejen respektují, ale především se ho bojí. Podezření vyšetřovatelů se vzápětí soustředí na obyvatele nedalekého statku a výsledkem vzájemného obviňování, přiznání a především touhy zachránit majetek za každou cenu, je obvinění šestasedmdesátiletého Gastona Dominiciho za trojnásobnou vraždu. Rozsudek byl vynesen na základě nepřímých důkazů. (Česká televize)
(více)Recenze (51)
Hrozná škoda, toho závěrečnýho dodatku. Každýmu přece na konci dojde co tím film chtěl říct, navíc když to říkal velmi kvalitně. Gabin sice už zahrál v mnoha filmech líp, ale je otázkou nakolik mu tady dovoluje hrát něco víc scénář, protože film je plnej tajemství a soustředuje se zejména na práci policejního inspektora, který je pod obrovským tlakem svých nadřízených a tak chce mít svýho vraha stůj co stůj i když je to na úkor poctivě odvedené policjení práce. Film tak nějak bilancuje mezi krimi a rodinným psychologickým dramatem, který se projevuje především v soudní síni. Tu kritiku mistra Gabina je třeba brát s rezervou, protože pořád je to v jeho podání kvalitní výkon a třeba ten závěrečný pohled na manželku, tady kdyby začly titulky tak dám pět, protože to byla síla. Divím se, většinou maj francouzi pro závěr filmů neskutečnej cit, ale tady musel být doslov, ach jo. ()
Opět další z řady skvělých Francií v hlavní roli s Jean Gabinem. A já musím říct, že každý další film, co vidím poprvé z tohoto období přijímám s radostí, protože se ve většině případů jedná o naprosto skvělý film a ne jinak je to právě zde. Jean Gabin a celá jeho rodina je tak děsně neortodoxní, že jsem divnější a kurioznější soudní přelíčení snad ještě neviděl. Nicméně závěr odstřeluje tak, jak umí jen Francie. Škoda, že ale nabízí ještě pro příběh jinak vcelku potřebný dovětek. Bez něj by to bylo filmově lepší, ale příběhově neuzavřeno. I tak je ale Případ Dominici dalším silným francouzským zážitkem, na který budu dlouhou dobu myslet. ()
Jelikož mám francouzský filmy (a speciálně krimi) z tohoto období rád, tak jsem dopředu tak nějak tušil, co od toho asi můžu čekat. A co jsem od toho čekal, jsem taky dostal. Je to prostě taková poctivě odvedená práce s Jeanem Gabinem v pro něho dost příznačný roli, kdy ostatní herci jsou tam spíš jenom do počtu. Potěšil mlaďas Gérard Depardieu v jedný z jeho prvních rolí, i když teda za celej film řekne asi 4 holý věty. Jinak film se má odehrávat v letech 1952-53 a objevily se tam nějaký nedobový auta, což bych viděl jako drobnou vadu na kráse. Za trochu větší vadu považuju asi tak poslední 2 minuty filmu, kde se divákovi dost polopatisticky vysvětluje, o co tam vlastně šlo. Tohle vysvětlování tam bylo jaksi navíc. Film má teď tady hodnocení 71% a s tim bych se celkem shodnul. ()
Příběh jednoho soudu a poroty, kteří se dopustili zločinu - nepřesvědčivá nepřímých důkazů, ještě více rodinných drbů pošpinila pověst francouzské justice a upozornila na problematičnost trestně právních přešlapů, které nemají daleko k politickým zločinům nedávné minulosti. Gabinův výkon v titulní roli rodinného patriarchy ještě z 19. století voní syrovostí francouzského venkova předminulého století, zajímavá je i úložka nastupující osobnosti světové kinematografie hraného filmu Depardieua. Hraný film se svým ponorem blíží dokumentu a je zjevné, že těží ze skutečnosti. Nechtěnou "zajímavostí" jsou hrubé chyby policie i prokuratury (vyšetřujícího soudce), které až fatálně zmařily možnost dopadení a potrestání skutečného zločince (zločinců). ()
Solídna záležitosť podľa skutočnosti, pričom najväčším šokom bolo zistenie, že režisér tohto snímku: “Claude Bernard-Aubert” bol predovšetkým tvorca porno filmov. Odpadnem. Lebo toto je skutočne výborný film v hlavnej úlohe so skvelým Jeanom Gabinom. ()
Nespravdelivě vedený monstrózní proces proti starému muži, který se stal (ne)dobrovolně obětí hry kočky s myší. Zkrátka brutální vražda tří občanů Anglie na dovolené je politikařením a pletichami lokální strany "hozena" na nebohého starého farmáře, který si hledí jen svého a jeho rodina? Ta jej v tom nechá.. ()
Zaujímavý prípad z 50. rokov, v ktorom sa miesi absolútna zmätočnosť, hrabanie sa v starých ranách, ktoré po sebe zanechala vojna, obraz vidieku, na ktorom má každý svoje vlastné tajomstvá a trináste komnaty, a kde nikto nechová priateľské city voči cudzincom a votrelcom na svojej pôde s kariérizmom policajných dôstojníkov, ktorí potrebujú len obetného baránka. Politické pozadie a historický kontext sú atraktívne aj dnes, ale prevedenie je miestami nezáživné, inokedy zasa vsádza len na herecký prejav a charizmu Jeana Gabina (jeho postava sama o sebe nepatrí k najlepším). Ten už však pôsobí skôr dojmom unaveného starca, ktorý by celkom rád zavesil hereckú kariéru na klinec. Celkovo istotne pre Francúzov dôležitý prípad komplikovaného justičného omylu plného klamstiev, krivých výpovedí a ich opakovaných zmien, nenávisti a vnútorných rodinných rozkolov, avšak mňa nestrhol. Navyše záver je zbytočný a len opakuje jasnú myšlienku filmu, ktorú tam musí vidieť každý. 65% ()
Soudní drama z prostředí zvláštní venkovské rodiny o skutečném justičním omylu. Už jen Gabin neumožňuje dát méně než 80%. ()
Aféra Dominici je obrazovo-slovná ilustrácia jedného prípadu. Vybratých je zopár momentov, ktoré sú nám predkladané formou tituliek ako x-tý deň vyšetrovania, alebo x-té pojednávanie. Práve ale medzi týmito udalosťami sa odohrávalo vnútorné peklo trpiacich, každodenné napätie v rodine a dôvody, ktoré predchádzali rodinným zradám. To však poväčšinou nesledujeme. Nedá neporovnávať s o dve triedy lepším In the name of the father, ktoré zobrazilo celú obludnosť mašinérie systému a martýru dlhoročného väznenia. V Dominici sme svedkami iba jedného telefonátu, kde sa dozvieme, že odsúdený bude iba obetným baránkom a to k príťažlivému tajomnu konšpirácií, ktoré by tomuto filmu okrem iného pomohli, nestačí. ()
Niekoľko komentátorov postrehlo istú paralelu s filmom Heroín. Áno aj v tomto filme stvárňuje Gabin patriarchicky založeného otca rozvetvenej rodiny. Ale zatiaľ čo v Heroíne je to patriarcha vládnuci pevnou rukou, ktorý sa nezaľakne gangstrov, ani štátnej moci, tu je to patriarcha poriadne za zenitom, ktorého zrádzajú vlastní synovia a ďalší príbuzní, takže ovláda nanajvýš spomienky na lepšiu minulosť a stádo kôz. Film ma sklamal od chvíle, keď si rodinka Angličanov ustlala na krajnici cesty a odvtedy sa neudialo nič, čo by ma primälo dať tomuto filmu aspoň tri hviezdičky. A dodatok tie dve hviezdičky iba potvrdil. Gabinova filmografia by neutrpela, ak by v nej tento film chýbal. ()
V histórii civilizácie bolo ľudstvo mnohokrát svedkami justičných omylov či nespravodlivých rozhodnutí. Film Aféra Dominici, vystavaný z veľkej časti ako hraný dokument s uvádzaním historických a súdnických detailov, sa venuje skutočnému prípadu, kde medzi vraždou, odsúdením a oslobodením s rehabilitáciou došlo k celej sérii najrôznejších, mnohokrát neskôr odvolaných rozsudkov vrátane trestu smrti. Dychberúce nekonečné vyšetrovania a výpovede plné klamstiev, pretvárky, pošpinení i otcovskej obetavosti, odohrávajúcich sa v doprovode neustálych zvukov a bleskov novinárskych fotoapáratov ukazujú, že stačilo k tomu prakticky iba malé podozrenie a rafinovane ošetrený plán v súlade so zákonom. Veľmi dôležitou súčasťou je potom záverečný epilóg z úst reálneho advokáta. Výborná podívaná s hereckým majstrom Jeanom Gabinom v čele, ktorý tu stvárnil osobitého pánského farmára, nešťastnú to obeť veľkého procesu... (90%) (Challenge Tour 2019: 52 rokov filmu za 52 týždňov) ()
I mně to připomnělo Spálené stodoly a ještě mnohem víc Heroin. Jenomže v obou fungoval silný hlavní hrdina (zejména Delonův Larcher), což tady není. Námět je navíc podle mého slabý, resp. nevhodný k vyprávění, hodlali-li se tvůrci podržet skutečných událostí a nepřekrucovat v zájmu zajímavosti. Molčík na Gabina nesedí. ()
Dokonale přesvědčivý Jean Gabin v pro něj typické roli nestora a vládce rodinného klanu. ()
Úžasný Gabin vo vyšetrovaní kriminálneho prípadu. Problém vidím v tom, že v tunajšom popise filmu je už absolútne všetko povedané a film potom nemá zmysel pozerať. Prínosom je aspoň ukážka faktu, že v každej krajine sú tí policajti ako u nás, vymyslia si čokoľvek, len aby aspoň na oko vyriešili prípad a človeka tak nechajú kľudne odsúdiť na trest smrti. Pekný francúzsky vidiek tu lemuje príjemná hudba. ()
Pozrel som si silne znepokojivý, ďalej dvoj-násobný, retro snímok, ktorý sa okrem iného zaoberá i 3-násobnou vraždou anglických turistov vo vidieckom Provensálsku, či kinematografický počin zároveň obsahuje i - mimoriadne zvláštnu, otváraciu sekvenciu, keď sa zrovna táto trojčlenná, čochvíľa i kompletne povraždená rodinka Drummondovcov, rozhodne kempovať hneď pri cestnej komunikácii, čo som si automaticky snáď vyvodil z toho, že sa predsa jedná o „výstredných Angličanov”, ktorí sú skrátka takýmto „bizarným” správaním povestní vari odjakživa, čo ale ešte nie je nič v porovnaní s tým, čo sa neskoršie na mňa chystá... Totižto, ak som bol povedzme na úvod, ako čajom poliaty, tak o malú chvíľu neskôr sa budem zase cítiť, ako horúcou vodou obarený, pretože sa pomaly ani nestačím čudovať z toho, aké priam podivuhodné, vyšetrovacie metódy používa nielen polícia, ale aj pokrivená justícia, kedy sa práve všetci snažia „objasniť” tento ohavný a brutálny, trestný čin, pri ktorom sú tiež neustále prítomní i „hyenistickí novinári”, čo akurát vytušili velikánsku senzáciu, až sa pomaličky začína rysovať i davová psychóza okolo väčšej rodiny Dominiciovcov, na ktorých sa vzťahuje hlavné podozrenie, keďže ich farma sa nachádza len ozaj malý kúsok od popisovaných udalostí, pričom až od tohto momentu to začína byť „extrémne zaujímavé”, lebo postupne sa niekoľko členov rodiny skutočne poriadne odfarbí, keď som si často hovoril, ten „človek je bez chrbtovej kosti”. A teraz si všetky tieto „ingrediencie” skúste následne spojiť dohromady, kde „šéfkuchár bez čapice”, Claude Bernard-Aubert, ukuchtil „prazvláštny guláš”, z ktorého mi mimochodom ostala akási záhadná pachuť v ústach, a to konkrétne z dvoch dôvodov: 1.) Mal som vskutku čudesný pocit z rezignovaného, hereckého prejavu protagonistu, čo mi na Jeanovi Gabinovi vonkoncom nepasovalo, no ale "niečo" si už teda počas svojej kariéry odkrútil, čiže mal právo byť opäť "mrzutým dedom" a po 2.) Celkový scenár a samotné, ako by som to taktne povedal, mierne chaotické spracovanie, z ktorého som pre zmenu mával rozporuplné pocity. / PS : Sledovanie filmu malo aj svoje pozítiva, ktoré si však divák musí nájsť úplne sám, avšak ak ich tiež niekde ponachádza... ? S hodnotením by som mohol ísť aj o stupeň vyššie, ale svedomie mi to ("momentálne") vôbec nedovoľuje, ale i napriek tomu neľutujem toto zhliadnutie, ktoré určite malo čosi do seba, alebo som bol iba maximálne znechutený a zhnusený z predchádzajúceho, vrátane i toho aktuálneho, politického-pokryteckého-propagandistického, (celo)svetového diania, kde mi v tomto prípade oveľa viacej prekážala režisérska vízia, než nadčasová myšlienka filmu, ktorú som aspoň dokázal plne (d)oceniť, i keď ponúka množstvo otáznikov... / ()
Strohé, dokumentární a naštěstí v době, která drastické scény ukazovala jen náznakem. Popravdě, za chvíli mě tam štvali všichni: podezřelá rodina, soudy i policie. Sice si neodnáším přesvědčení, že hlavní aktér byl liliově čistou obětí justičního omylu (podle mě to není jisté), ale strašlivě lajdácká práce policie si jednoznačné odsouzení zaslouží. Kéž by se aspoň někdo poučil. SHRNUTÍ: Jestli je nebo není vrahem zahradník, musí police dokázat. To by ale předtím nesměla zašlapat všechny důkazy. ()
SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 1 = ?.?.199?, réžia slovenského znenia (STV 199?) = ŠTEFÁNIA GORDULIČOVÁ, Gabina dabuje PAVOL MIKULÍK+ČESKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: NOVA = ?.?.1996+ČESKOSLOVENSKÁ Pay-TV PREMIÉRA: CINEMAX = 20.6.2014, réžia českého znenia (NOVA 1996) = ZDENĚK ŠTĚPÁN, Gabina dabuje ANTONÍN MOLČÍK --- Pri sledovaní HEROÍNu som si spomenul práve na tento film, v ktorom Gabin takisto stvárňuje nekompromisného a zásadového "kmotra" rodinného klanu. Ale úplne odlišným a zemitejším spôsobom. Film je nakrútený podľa skutočných udalostí a režisér ich dramatizáciu zvládol na výbornú. A to aj napriek tomu, že rovnomenný prípad nebol uspokojivo vyšetrený. TECHNICKÁ POZNÁMKA: Zo slovenského dabingu pochádza aj jedna nesmrteľná hláška, kedy starý GASTON DOMINICI svoju nevestu charakterizuje vetou, že "ona vždy bola veselá v rozkroku". :-) (25.6.2009) ()
Hned na začátku jsem si vzpomněl na film Heroin, ve kterém Jean Gabin tvrdou rukou kočíruje celou rodinu, což se v tomto snímku svým způsobem opakuje. Jean Gabin byl v takových rolích opravdu velmi přesvědčivý. V případu Dominici však jde o zákeřnou vraždu muře, jeho manželky a jejich dcery. Policejní inspektor je přesvědčen, že viníkem je někdo z rozvětvené rodiny Dominiciových, jenže svědectví jsou nepřesvědčivá, jednání zmatečná a sílící tlak na policejního inspektora rostoucí. Kdo však spáchal onen hrůzný čin? ()
První půlka tak moc připomínala Heroin a Spálené stodoly, že jsem se skoro až nudil. Ale protože mám rád dramata ze soudní síně, tak aspoň druhou půlku jsem si užil. Ani tak to ale ve mně velkej dojem nezanechalo, čekal jsem víc. ()
Tento film by měli povinně vidět všichni, co zase hlasitě volají po znovuzavedení trestu smrti. Nejde o to, že si pachatelé brutálních zločinů nezaslouží nejvyšší trest. Jde o to, kdo těžké zločiny vyšetřuje a soudí. Co, kdo a jak ovlivňuje vyšetřování případu i samotnou justici, je v tomto filmu krásně zobrazeno. Jsou to vždy jenom lidé, lidé příliš ambiciózní, zbabělí, nenávistní, zakomplexovaní, lidé, kteří dělají chyby. Za názornou ukázku, jak snadno může nevinný člověk skončit pod gilotinou, uděluji filmu plný počet. ()