poster

Camille Claudelová

  • Francie

    Camille Claudel

  • USA

    Camille Claudel

Drama / Životopisný / Historický / Romantický

Francie, 1988, 175 min (Director's cut: 158 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • andrii
    *****

    Roztržená múza v nekontrolovatelné nadvládě sžíravě vzdychající naléhavosti. Lidská touha, sny, pohrdání i rivalita na schodišti ornamentů umělecké mentality. Skulptury jako apoteóza vášní, jako spáleniště citů. Citů ubodaných pod spodničkou prostorové imaginace. Viněta duše umělkyně v šantánu běsů, rozpuštěna v mystickém prachu odosobnění, tulácké píli a odříkání. Těla svázaná vlastní tyranií, blízká metabolismu žalu. Jen protest a ponížení rvoucí tvář talentu. Opájení, bída, rozčarování, hořkost, labilita, tiché výkřiky vytesané do soch nehybných, mlčících, vše pozorujících, živoucích mement vlastního zhroucení. Kompliment vnitřního úspěchu, tam ve světě nechtěný. Libreto vlastního pozvání ctižádosti, mrzutost z nedokončeného očekávání a neopětovaného uznání. Umění, které povznáší, umění, které je prosté opěvovaní, tryská osamělou bolestí, nejistou přítomností. Nekonečná genialita umu lapená v mýtu etue, který v(y)klouzl do/z paměti. Umělecké dílo, které hledí, prochází, rozprašuje a zachycuje náladu hybnosti "zastavených" nářků.(28.11.2014)

  • PollyJean
    *****

    možná se to mělo jmenovat spíš Camille Claudell a Auguste Rodin, protože se film soustředí zejména na jejich vztah a vliv, který na sebe oba měli...ale to je tak jediná, zcela nepatrná výhrada, kterou můžu k tomuhle filmu vznést...jinak herecké výkony obou hlavních představitelů byly strhující, hudba působivá...a to, jak občas (zejména při jejich poslední hádce v Camillině ateliéru) hrály důležitou mimoslovní roli i sochy, stojící němě mezi nimi...(21.8.2011)

  • radektejkal
    ***

    Po shlédnutí filmu z roku 2013, který se mi moc líbil, bylo už téměř (vnitřní) povinností podívat se na film natočený o čtvrt století před ním. A dalším, neméně mocným popudem byl gudaulinův komentář a jeho hodnocení. Nicméně tento poměrně dlouhý film, který přitom tepá zběsilým rytmem (jako v Camille v horečce), se mi líbil také (zde neříkám už "moc" - i když tři hvězdy jsou minimum). Podobně jako gudaulin mám pocit, že tu něco nehrálo, ani ne tak, že bylo něco nedotaženo (pěkná fotografie, snad bych měl říct kamera / příběh spíš deklarativní, i když i divák si v něm může najít místo, a pokud je poučen, najde si v něm i spoustu záchytných bodů / herecké výkony standardně dobré), spíš přetaženo (především city jsou zde povýšeny na afekty, a jsou podávány sice na skvělém talíři, ale bez vidličky a nože) / pokud byl záběr tak široký, mohl se režisér více věnovat Camillinu dílu). A nakonec hamletovská otázka: Byla Camille blázen čili nic? Zřejmě ano, ale vždyť jím byl i sám Hamlet, tak proč se ptát. Nadaní a obecně známí blázni jsou na tom vždycky hůř než ti prostí - těm se pak říká jurodiví a běžně pobíhají mezi námi.(17.11.2016)

  • aLPaC
    ****

    Nedávno jsem viděl i snímek "Camille Claudel 1915", který se, jak už název napovídá soustředí na její život v blázinci. Tento, v hlavní roli s vynikající Isabelle Adjani, se soustředí na její tvůrčí období a to až do osudného roku 1913. Samozřejmě, že tento životopisný film je lepší. Dozvídáme se o její posedlosti sochařinou, lásce a nenávisti k Rodinovi, o jejím problematickém vztahu k matce a bratrovi a milujícím otci, o jejích úspěších a pádech atd. Zkrátka o všem, co má dobrý životopisný film mít. Klidně doporučím vyhledat si o této ženě další články na netu, protože její život byl skutečně nesmírně zajímavý.(24.5.2017)

  • rt12
    *****

    Umělecký svět plný krásy se postupem času mění ve svět ponurý. Být geniální neznamená být šťastný. Camille je toho důkazem, měla dar od boha, jen nechtěla ve být stínu Rodina, kterého milovala a nenáviděla zároveň. Postupně jí to ubíjelo až se zbláznila. Fantastický výkon Isabelle Adjani, film stojí za to vidět už jen k vůli ní.(26.11.2013)

  • - Herec Alain Cuny, který hraje otce sourozenců Claudelových, se se skutečným Paulem Claudelem seznámil v roce 1944, kdy si ho básník a dramatik osobně vybral, aby ztvárnil roli Pierra de Craona v jeho hře The Tidings Brought to Mary. (Morien)

  • - Jedna z významných scén filmu se týká smrti Victora Hugo. Představitelka hlavní role Camile, Isabelle Adjani, si ve filmu Příběh Adély H. (1975) zahrála postavu Adèle Hugo, dcery slavného spisovatele, která stejně jako Camille Claudelová trpěla schizofrenií. (Morien)